Dcera říše
Louise Fein
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/466554/bmid_dcera-rise-Y0x-466554.jpg
4
115
115
Hetty je dokonalá německá dívka. Její otec vyzdvihuje nacistickou ideologii, její bratr nadšeně vstoupí do Hitlerjugend. Hetty bezmezně věří ve svou zemi i lidi, kteří jí vládnou. Dokud ji jednoho dne nezachrání před smrtí utonutím Walter, židovský chlapec. A to změní úplně vše.
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2021 , AlpressOriginální název:
Daughter of the Reich, 2020
více info...
Přidat komentář
Kdo se z historie nepoučí, je odsouzen ji opakovat. Tímto citátem od W. Churchilla začíná poutavý a zároveň smutný příběh. Jak výstižné.
Tuto knihu jsem četla v době, kdy jsem hodnotila knihu Severka, život v KLDR. Tato je z minulosti, Německo a nástup nacismu z pohledu německé rodiny, kdy otec je vysoce postavený, tolerantní manželka, syn Karl a dcera Hetty, židovský kamarád Walter, který Hetty v dětství zachránil život.
Obě knihy s rozdílem zhruba 80ti let jsou si podobné nástupem moci někoho - samozvaný vůdce, jako nástroj manipulace k ovládání myšlení , veřejného mínění lidí a k fanatismu.
V této knize se autorce podařilo vyjádřit opravdu silný příběh z jiného úhlu pohledu. Dospívající Hetty je vedena a vychovávána pro budoucnost Říše, jak doma, tak i ve škole. Z nacisticky vedené mladé dívky se krutým poznáváním života kolem sebe ,stává tou, která začne židům pomáhat. Vede ji k tomu bezbřehá , utajovaná láska k Walterovi a přátelství s Ernou. Ne vše se jí v životě vyplní, tak, jak by chtěla, ale dokáže, že ne každý Němec schvaloval krutost nacismu. Opravdu velice čtivou, zajímavou knihu ukončuje dojemný Epilog z června 1994. Nežila nadarmo a žila s čestným srdcem.
Příběh byl pro mě silný. Knih na toto téma jsem přečetla nespočet, ale ne z pohledu vyprávění německé rodiny. Na tyto hrůzy se nesmí zapomenout. Na konci mě ukápla slza. Přečtení této knížky nebyla ztráta času.
Skvělý příběh..velice dobře se to četlo..slza ukápla..zajímavé a nezvyklé to bylo tím, že to bylo vyprávěné prostřednictvím německé dívky....
(SPOILER) Román sa odohráva v nacistickom Nemecku počas 30. a 40. rokov 20. storočia a sleduje príbeh mladej Hetty Heinrichovej, dcéry vysoko postaveného člena nacistickej strany. Hetty, vychovávaná v súlade s nacistickou ideológiou, postupne začína pochybovať o pravdách, ktorými ju obklopujú, keď sa znovu stretne so svojím detským priateľom Walterom, ktorý je Žid. Ich zakázaná láska postaví Hetty pred ťažké morálne a etické dilemy, ktoré ju donútia prehodnotiť všetko, čo doteraz považovala za správne.
Děj knihy se mi velmi líbil, zejména druhá polovina byla strhující a ke konci mi ukápla slza. Je až neuvěřitelné, jak fungovala propaganda a jak se někteří lidé dokážou chovat k jiným..
Co mi ale hodně kazilo dojem z knihy byly překlepy, kterých jsem napočítala snad dvacet. Jako kdyby po překladu knihu nikdo nečetl a neprošla žádnou korekturou. Za to hvězdička dolů.
... čtivý příběh už od začátku. Už v několikáté knize na toto téma jsem zjistila, že Němci, kteří se podíleli na konečném řešení , a vším s tím spojené, svoje děti drželi od těchto věcí a informací, v nevědomosti. Gerta tak byla doma vychovávaná. I když postupně zjišťovala pravdu, některé skutečnosti nedomyslela.
Kniha začala dobře, vždycky jsem četla jen vyprávění z pohledu Židů, nikdy ne z pohledu nacistické rodiny. Číst tedy, jak to fungovalo a co všechno se děti učily, ta nenávist, již od malého dítěte, kdy ani pořádně nechápalo, co se děje, no hrozné. Zato romantická linka o zakázané lásce mě nebavila, dospívající Hetty mi přišla jen jako hloupoučká husa a jak otěhotněla, tak to byl jen poslední hřebík do rakve, naprostá husa! A pak čeká, že se to nějak samo vyřeší a najednou, že jsou z toho problémy! Byla jsem z ní akorát otrávená.
"Nemůžu pochopit, jak se během pouhých pár let mohlo stát tohle. Jako by někdo vypustil monstrum, které pořád roste a sílí, a my už jsme příliš slabí, abychom něco změnili"
Hetty je patnáct, doma i ve škole ji vtloukají do hlavy nenávist k "nečistným" rasám. A ona tomu opravdu věří, vždyť proč by jí otec nebo učitelka lhali. A pak je tu Walter, kamarád bratra, zná ho od malička, zachránil jí život. Ale on je také Žid. To přece nejde dohromady. A její srdce, které vždy stálo na straně slabších, začíná promlouvat k rozumu a Hetty začíná chápat, jak je režim zlý, nenavistný a oproštěn od jakékoliv spravedlnosti. Přesto, že je mladá, chce pomoci. A zjistí, že takových nezaslepených je víc. A to dává naději.
Knih d tématem druhé světové války jsem přečetla celou řadu. Ovšem bylo jich minimum z pohledu Německa, německé strany z pohledu.
Příběh je srozumitelný a jasně ukazuje, jak to tenkrát bylo.
Líbí se mi, jak autorka vykresluje naivitu puberty, kdy člověk věří těm nejbližším, ale zároveň si tvoří vlastní názory - jenže co dělat, když jsou proti proudu?
Walter byl velmi sympatický hrdina. A jeho věta "Lidi uvěří tomu, čemu chtějí věřit, i kdyby pro to nebyly důkazy." mi zůstala v hlavě.
Kniha, na kterou jsem byla zvědavá. Jednak se odehrává v Německu, v době nástupu Hitlera k moci, kdy využil špatné hospodářské situace a velké nespokojenosti lidí ke své zrůdné filozofii, která vedla k druhé světové válce, a potom ten rozptyl hodnocení od nadšení po odpad ?!, to mě vždycky zajímá:-). A já se jednoznačně stavím k nadšeným komentářům a knihu doporučím. Příběh je opravdu psán jednoduchým, srozumitelným jazykem, obdiv hlavní hrdinky k Hitlerovi je možná trochu zveličen a vyznívá místy až pateticky, ale chápu, že to pro vyznění a pochopení knihy bylo potřebné. Od půlky příběh nabral neuvěřitelné tempo a já se nemohla odtrhnout. Ač má určitě svá slabší místa, emocionálně se mě dotknul. Hluboko v noci jsem dočetla příběh osudové lásky německé dívky Hetty a židovského chlapce Waltera. Dojemný a silný příběh. Přečtěte si ho také, doporučuji.
Už od prvních několika stránek je pěkně ukázáno, jak od malička dětem vtloukali do hlavy nenávist k jiným národům. Pěkné vymýlání mozků. Často jsem si pokládala otázku, kam se asi poděl selský rozum. Život v Německu v té době se mi zdál dost nereálný. Myslím, že ve skutečnosti to bylo trochu jiné, horší. Tady si to autorka pro potřeby příběhu malinko zidealizovala. Co se týče Hetty, tak ta byla velmi naivní, až to mlátilo dveřmi.
Jedna z věcí. která mě zaujala:
"Lidi uvěří tomu, čemu chtějí věřit, i kdyby pro to nebyly žádné důkazy."
Názorná ukázka, jak zničit i silné téma. Takhle vypadá literární brak. Ani to téma knížku před onou potupnou škatulkou nezachrání. Naivně a špatně sepsaný román na téma zakázané lásky v nacistickém Německu třicátých let minulého století. Autorka upoceným a školáckým stylem předvádí, jak ona si představuje život v době nástupu Adolfa Hitlera. Možná si říkala, že je to tak známé, že se nemusí ani moc snažit a velká láska všecko spasí. Klišé v každé větě i každé postavě. Psychologicky nezvládnuté, špatně napsané, knižní hrdinové šustí papírem. Prosím vás, nečtěte to!!! Vždyť i Pytlákovu schovanku braly mnohé divačky vážně a ona to byla parodie. Autorka sice svou knížku bere zcela vážně, ale to nic nezmění.
Hlavní hrdinka mi připadala velmi dlouho hloupá, neviděla neslyšela. Velmi oceňuji sice zdlouhavou, ale pro účely pochopení problému nezbytnou, rozvleklou část, kde sledujeme všudypřítomnou propagandu, udavačství a kariérismus v Říši. Po zdlouhavém začátku nastala jízda, která byla (alespoň pro mně) emociálně velmi silná.
Tato kniha je prostě vynikající. Od začátku do konce jsem se skvěle bavil a ten závěr knihy byl prostě skvělí. Ještě nějakou dobu po přečtení musím na postavy z knihy myslet. Příběh je velmi silný a myslím, že málokoho nechá chladným.
Hetty nejdřív obdivuje Hitlera, ale postupně dospívá, sleduje změny kolem sebe a přichází vystřízlivění. Otec nacistický důstojník vede ji i bratra cestou ideologie .Hetty chce být lékařkou, miluje Waltera a musí svou lásku skrývat. Nečekejte happy end.
(SPOILER)
!!!POZOR SPOILERY!!!
Ze začátku jsem se vážně nemohla začíst, styl psaní z pohledu naivní holčičky, která se před spaním modlí k Führerovi, mi přišel divný a možná trochu přehnaný. Ale pak se to začalo rozjíždět...
Malá Herta je od narození vychovávána v představě, že je vyvolená a nadřazená. Všichni si jistě pamatujeme, jak nám jako malým říkávali, abychom se nebavili z cizími lidmi a nebrali si od nich bonbónky. Byli jsme neustále napozoru a po oslovení cizího pána, který se jen chtěl zeptat na cestu, jsme byli předem nedůvěřivý a ostražití. U Herty tomu nebylo jinak, ta si neustále připomínala varování rodičů i učitelů, aby se obloukem vyhýbala zlým Židům, kteří by jí mohli znásilnit či okrást. Proč by tomu měla nevěřit? Vždyť to říkali všichni, ke kterým vzhlížela.
Pak je tu Walter, chlapec s árijským vzezřením, co jí kdysi zachránil před utopením a zároveň nejlepší kamarád jejího bratra Karla.
O to nepochopitelnější je, když Waltera vyhodí ze školy kvůli židovskému původu. Herta je přesvědčená, že muselo dojít k hroznému omylu, o Židech se přece učí ve škole neustále, aby je poznala na hony daleko. Bachratý nos, tmavé vlasy, neatletická postava, ploché nohy a mnoho dalších ukazatelů, z nichž Walter nesplňoval ani jeden. Ke všemu byl vždy tak milý, vtipný a laskavý, takhle se přece Židi nechovají...
Po letech ho znovu potkává a všechno jí říká, aby se s ním vůbec nebavila, ale je to silnější než ona. Walter jí prozrazuje, že její otec přišel k tomu nádhernému domu díky vykonstruovaným obviněním proti čestným židovským novinářům, kterým sebral firmu i střechu nad hlavou. Herta to považuje za podlé a typické židovské lži, červíček v ní ale hlodá a postupně po oné pomluvě pátrá a se zdéšením zjišťuje, že na tom přece jen může být něco pravdy.
Nedokáže se od Waltera držet dál a ze zakázaného přátelství vyrůstá láska. Walter jí otevírá oči a ona najednou chápe, že žila v hrozných lžích. Sházejí se spolu každou neděli na procházce v lese a jednou se dokonce odváží vyjít si jako pár do města, kde je nikdo nezná. Přitom je ovšem zahlédne Hertina služebná Ingrid, která má rázem na ni mocnou páku. Jenže situace je pro lidi jako Walter čím dál horší, jsou jim zabavovány podniky či musí platit nehorázné sumy, které nemohli uhradit. Walterova strýce a otce zatýkají a Herta ukrývá Waltera ve svém stromovém domě, kde spolu stráví tři noci. Když se situace uklidní, Walter se vrací domů, děje se tak krátce před Křišťálovou nocí, kdy Walter se strýcem a otcem vyrážejí bránit židovské obchody před vandaly. Herta tuší, že se něco chystá, využije otcovi nepřítomnosti a toho, že matka je po smrti Karla u Luftwaffe stále duchem nepřítomná, a prohledává otcovu kancelář, kde najde rozkaz týkající se hromadného zatýkání židovských obyvatel. Utíká Waltera varovat, ale je pozdě, byl převezen i s otcem a strýcem do koncentračního tábora Buchenwald. Herta nemá jinou možnost a vydírání otce, že zveřejní jeho nevěru i mimomanželské dítě, když Waltera nedostane ven. Je jí jasné, že si po tom už nikdy cestu do otcova srdce nenajde, ale nemá navybranou. Tajně se pak s Waltrem sejde v kavárně, než vycestuje do Anglie a chce se rozloučit. Je však v šoku, byl pryč jen pět dní, ale téměř ho nepoznala. Oholená hlava, vyhublé tělo, rozdrcené prsty na levé ruce a před odchodem dostal dvacet ran na cestu. Přesto to byl on, hlavně že žil. Loučí se s ním a ví, že musí začít znovu. O kariéře lékařky nemůže v nacistickém Němcku být řeč, a tak pro ní rodiče plánují buď rodinou školu pro hospodyňky či projekt Lebensborn, kde by jí oplodnil nějaký vysoce postavený árijský důstojník SS. Osud však zasáhne jinak a Herta zjišťuje, že je s Walterem těhotná. Pro otce v tu ránu není jeho dcera, jen židovská kurva a míň než špína, a je odhodlán z ní dítě vykopat. Zachrání jí příchod Tomase, který tvrdí, že dítě je jeho a otvírá se mu tak cesta ke sňatku s Hertou. Všichni se ale stejně dovtípí, jak to ve skutečnosti je a naplánují, že Herta musí toho bastarda odložit do židovského útulku v Berlíně. Hetty je nešťastná a zoufale ráda by si chtěla Waltrovo dítě nechat. Její nejlepší kamarádka však napíše Walterovi do Anglie, který doufá, že se podaří dostat miminko k němu. Zdálo se to nemožné, ale Hertina matka nakonec svolí, aby porodila v tajnosti u kamarádky. Herta pak smí s miminkem strávit ještě dva týdny a těšit se z něj, než ho nakonec musí předat do rukou cizím lidem a doufat, že prožije šťastný život po boku jeho skutečného otce a jeho manželky, daleko od genocidy, antisemitismu a koncentračních táborů.
Doufá, že se ještě setkají, kdo ví, možná ano...
Štítky knihy
nacismus pro ženy milostné romány dospívání Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 holokaust, holocaust válečné romány zakázaná láska
Dcera říše
Možná jsem se trefila náladou a časem, ale tento příběh mě úplně rozsekal. Rozumově chápu, že hlavní hrdinka Hetty se vždy nechovala zrovna nejchytřeji. Nicméně číst příběh o nástupu nacismu v Německu a vidět hlavně onu indoktrinaci dětí mi připadalo až moc děsivé.
Vše bylo popsáno velmi realisticky, že jsem si v pohodě řekla, takhle to mohlo vypadat.
Milostný příběh odpovídal tomu, že v podstatě šlo o sedmnáctiletou a dvacetiletého, kdy on byl i díky době mnohem zralejší.
Ke konci jsme se přistihla, že počítám, jestli všechny děti stihnou odjet do Anglie, válka se až moc rychle blížila.
Jsem ráda i za epilog. Částečně víme, jak co se dělo po událostech popsaných v ději. A ano, zde by to chtělo pokračování a vidět vše detailněji. Já jsem třeba přemýšlela, co dělala Hetty od konce války do založení NDR. Proč nešlo v tomto úseku pátrat, celá Evropa byla v pohybu, všichni pátrali po svých ztracených příbuzných, takže něco by udělat určitě šlo.
Toto mi ale nakazí celkový zážitek. Určitě si knihu přečtěte.