Dcéra Slávy
Ján Kollár
Dnes už klasické povinné čítanie o putovaní básnika, jeho láske k vlasti a milej. V diele môžeme nájsť aj ďalšie témy, a síce myšlienku všeslovanskej vzájomnosti, obraz utrpenia Slovanov, ponemčovanie slovanských kmeňov či oslavu slobody. Z češtiny preložil, úvahu Po prečítaní napísal a sprievodný materiál vybral Ľubomír Feldek, doslovom prispel Karol Rosenbaum, ilustrácie sú dielom Jozefa Baláža.... celý text
Přidat komentář
Tak zatím pro mě jedno z nejtěžších děl k přečtení, i když jsem s ním byla celkem podrobně obeznámena a měla bych mít i základy k pochopení a hlavně přeložení si staršího textu... Tak e.e, znova už ne. Přijde mi, že kdybych nečetla, vyjde to nastejno. Honzo sorry, nechci ti hanit tvé ceněné dílo... Ale nebyli jsme si souzeni :D
Jan Kollár chtěl veřejnosti předložit stále lepší a lepší dílo, takže logicky na něm pracoval desetiletí.
Štítky knihy
Slované, slovanství komentovaná vydání česká poezie klasická literatura
Martin C. Putna trefně označil Kollára za pravého Járu Cimrmana. Těžko uvěřit, že tenhle pseudoučený elaborát plný nesmyslů, bral kdy někdo vážně. Kollár byl beze sporu politicky naivní. Idea panslavismu vznikla z nepochopení politických snah těch českých obrozenců, kteří Vídni vyhrožovali přimknutím se k Rusku, aniž by to kdy mysleli vážně. Koneckonců Borovský Rusko navštívil a bylo mu jasné, že tahle faktická orientální despocie nemá s našim pojetím slovanství příliš mnoho společného. Zato zapálený vlastnec Kollár ve své prostomyslnosti začal hned blouznit o mocném dubisku, ke kterému se český národ přimkne. Jen tak na okraj, ruským národním stromem je bříza, nikoli dub, takže už to podobenství samo o sobě dost pokulhává.