Dcera sněhu
Eowyn Ivey
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136747/bmid_dcera-snehu-G5i-136747.jpg
4
623
623
Nesmírně silný, jímavý, brilantně napsaný příběh o nevšedním osudu dvou lidí, toužících po dítěti tak moc, až si jeho existenci přivolají. Román se odehrává v odlehlé aljašské končině a dny jeho hrdinů – Jacka a Mabel – jsou naplněny těžkou prací. Manželé se velice milují a trápí je jen marná touha po dítěti. Když toho roku napadne první sníh, ze samé radosti si postaví venku před domem sněhulačku. Následující ráno je však sněhulačka pryč – a na cestě jsou vidět drobné stopy. V příštích dnech Jack a Mabel několikrát z dálky zahlédnou blonďatou holčičku osaměle bloudící v lese – ale neodvažují se o tom zmínit jeden druhému ze strachu, že se jedná jen o přelud, podnícený dávno pohřbenými nadějemi na vlastní dítě… V tajuplné, překrásné, ale mimořádně drsné krajině se věci mohou jevit jinak než ve skutečnosti.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2012 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
The Snow Child, 2012
více info...
Přidat komentář
Ano, na tohle ráda vzpomínám, baví mě tady ty příběhy uprostřed hnusného nevlídného studena, kdy se postavy musí vypořádat především samy se sebou. A to teda každý neumí.
Přečetla jsem ji rychle. Líbila se mi inspirace ruským folklórem, umístění a vztahy mezi postavami, ale celkově na mne kniha příliš nezapůsobila. Bylo to takové .... vlažné.
Podle anotace knihy jsem se obávala, zda je tohle pro mě to pravé a čtení jsem dlouho odkládala. Nakonec jsem se do ní pustila a už po prvních pár stránkách mi bylo jasné, že tohle je ten typ knížky, co mě doslova pohltí. Přečetla jsem ji za dva dny, byla jsem smutná, když se blížil konec, z Aljašky se mi nechtělo, i když uznávám, že už by to byla asi nuda... Příběhy, které se odehrávají v prostředí, zimy, ledu, hor apod. mě moc baví a tohle čtení jsem si užívala. V průběhu čtení se mi hlavou honily představy vyhřátého srubu, na plotně hustá bublající losí polévka, venku padá sníh a mrzne a mě je strašně dobře. I postavy v knize měly mé sympatie, dokázala jsem se do nich vcítit. U knih se vždy obávám konců, většinou jsem zklamaná a pak to samozřejmě ovlivní celý pocit z knížky, tady mě konec nepřekvapil, pasoval tam.
Moc krásná kniha, určitě doporučuji všem. Stojí za předčtení. Dávám 5 hvězdiček.
Krásně smutná a moc pěkně odvyprávěná kniha. Bavil mne její neustálé balancování na hraně reality a fantazie, kdy do poslední chvíle nevíte, na které straně vlastně právě jste.
Příběh lásky z mrazivé, ale přesto nádherné Aljašky. Příběh lásky manželské, mateřské i milenecké je zasazený do drsného prostředí, kde si musíte každý úspěch tvrdě zasloužit. Přestože vám neúprosná Přiroda zdánlivě nedá nic zadarmo, věnuje vám nakonec to, co si nejvíc na světě přejete - nekončící lásku a pevné přátelství. Při čtení jsem často cítila na svém těle chlad a kouzlo sněhových vloček, přestože bylo žhavé léto. Jedna z mála knih, ke které se ráda vrátím někdy později... Šest hvězdiček z pěti.
Vítejte na Aljašce! Seznamte se s nehostinnou krajinou, stavěním srubu, stopováním a zabíjením zvěře. Neminou vás kruté mrazy a závěje sněhu, ale i osévání polí na jaře. Potkáte záhadné dítě, manželský pár, který si ihned zamilujete (stejně jako jejich sousedy a jejich nejmladšího syna). Svou expedici zakončíte zjištěním, že Aljaška dává i bere.
Krásná a poetická kniha plná emocí.
Až magický, tajemný příběh, křehký jako sněhová vločka, zasazený do kontrastu s drsnou aljašskou přírodou.
Příběh o velké touze po dítěti, partnerské lásce a přátelství lidí, kteří si dovedou pomáhat i v těžkých časech. Nádherně napsané a ta pohádková atmosféra na mne dýchala z každé stránky.
,,Člověk nemusí chápat zázraky, aby v ně věřil...., abyste uvěřili, musíte možná přestat hledat vysvětlení....."
Okouzlující kniha psaná čistým a průzračným stylem. Příběh je to nádherný a jímavý, čtenáře tak vtáhne do děje, že jednotlivé postavy a scény vidí přímo před očima. A jsou to postavy a scény nezapomenutelné. Nádhera. Ke knížce se jistě brzy vrátím a doufám, že talentovaná autorka nezůstane u prvotiny.
Kniha s nádechem tajemna, nejvíce o naději. A to je to podstatné. Těžký život na Aljašce je v ostrém kontrastu s nádhernou a dechberoucí přírodou. Konec knihy pouze umocní zážitek, že vše je pouze dočasné. Jedna z mála skutečně pozoruhodných knih.
To bylo krásné, opravdu krásné !!! Na jednu stranu poetické a zároveň tak realistické. Bylo to tak jemné, jako závan padající sněhové vločky a zároveň drsné a divoké, jako aljašská příroda. Možná se někomu může zdát, že se v příběhu skoro nic neděje, ale opak je pravdou. Tahle knížka vás vtáhne, nepustí a rozhodně vás nenechá bez emocí. Celou dobu cítíte aljašskou zimu, ale přesto vás hřeje u srdce. Myslím, že některou z příštích zim si tenhle zážitek budu chtít zopakovat. Všem rozhodně doporučuji k přečtení, je to nevšední čtenářský zážitek.
Objektivně je to asi dobrá kniha, subjektivně mě ale trápila skoro tři týdny. Nemohla jsem se začíst, nebavilo mě to a emoce ve mně vzbudilo až posledních pár desítek stran. Navíc si myslím, že je příběh hodně prvoplánový, předvídatelný...(ale docela pěkně napsaný).
"Člověk nemusí chápat zázraky, aby v ně věřil, a Mabel to vlastně obrátila naruby. Abyste uvěřili, musíte možná přestat hledat vysvětlení a místo toho tu malinkatou věc držet pevně v rukou, dokud můžete, než vám proteče jako voda mezi prsty." str. 206
Velmi křehký a hluboký příběh z drsné aljašské přírody o síle lásky, síle přátelství, ať už mezi partnery, člověkem a přírodou nebo třeba mezi sousedy... Příběh plný naděje i zklamání, něžnosti i krutosti, radosti i bezedného smutku...
Pět hvězdiček dávám svým srdcovkám,které pravidelně čtu znovu.A tak, když je ve vzduchu cítit přicházející zima a první sníh....volba je jasná.
Přesně tuhle knížku jsem teď potřebovala číst. A ani jsem to netušila :) Paralely se Sněguročkou nebyly zas tak přitažené za vlasy, aby rušily, a autorka tak fantasticky vykreslila aljašskou přírodu, atmosféru, život tam (před téměř sto lety) a hlavně hluboké pocity rodičů marně toužících po dítěti, že jsem místy četla se staženým hrdlem, s novým pochopením pro své rozverné potomky. Jemný příběh psaný podle mě i z veliké lásky ke své domovině, kterou Ivey dokáže zprostředkovat i rozmazleným měšťanům. Asi to není úplně pro každého, ale už pro tu Aljašku stojí za to číst.
Dechberoucí a okouzlující.