Eowyn Ivey

americká, 1973

Populární knihy

Nové komentáře u knih Eowyn Ivey

Dcera sněhu Dcera sněhu

Co je pro jednoho symbolem utrpení, hladu, samoty a beznaděje, může pro jiného znamenat život plný krásy, svobody a andělského štěstí. Mohou se tyto dva světy potkat, prolnout a spolu se radovat? Co začíná jako aljašská noční můra ponenáhlu nabývá lehce mystických kontur... Život na Aljašce, kam se civilizace probíjí ztěžka a pomalu, nemůže být snadný. Ale stejně jako slunce může hřát i spalovat, tak může sníh mrazit a současně vytvářet kouzlené, ojedinělé kulisy a probouzet v lidských duších radost. Postava sněhulky zpodobněné v pohádkách ve známé pohádkové bytosti Sněhurky, tady ukryté v dívence Faině, člověka vtahuje do svého příběhu, který je omamný, stejně jako děsivý. Divoká příroda Aljašky - tuším - umí být děsivá. Pravdou je, že autorka jako by se neuměla rozhodnout, jak moc magický nebo ne/realistický svět chce ztvárnit a čtenáři tak znesnadňuje jeho uchopení a pochopení. A přece mě popisy zimních scén divoké Aljašky okouzlily, stejně jako příběhy nelehkých životů jeho obyvatel. Opět další místo, které bych moc chtěla navštívit.... celý text
Rihatama


Dcéra snehu Dcéra snehu

… depresia, mágia, nádej… Z prvých strán šla taká extrémne silná depresia… autorka ju opísala priam hmatateľne. Pochmúrne prostredie Aljašky, treskúca zima, hlavné postavy, ktoré sa vzájomne odsudzujú, každý si nesie svoje výčitky a vinu… Netrvalo dlho a Jack s Mabel sa chytili záblesku nádeje. Najprv k dievčatku zo snehu, potom skutočnému(?), a v neposlednom rade im nádej dodávali aj novozískaní priatelia, rodina žijúca na opačnom konci osady vybudovanej na úpätí aljašských hôr. Priznávam, príbeh je magický, citlivo písaný, zároveň drsný, podmienkami neľahkého života, dá sa povedať, na pokraji divočiny. Príchodom tajomného dievčatka mi ale stále ČOSI v príbehu nesedelo. Prepojenie ruskej ľudovej rozprávky a Dcéry zimy bolo krásne. Na jednu stranu sa to prepojenie dalo logicky vysvetliť, na druhú tam boli rozpory- detaily, ale predsa. Počas celého čítania mi vŕtalo v hlave- je alebo nie je skutočná? Dokonca aj teraz, mesiac po dočítaní, si stále nie som istá XD. Patrím ku skupine čitateľov, ktorí nemajú radi, ak si musia domýšľat, či vytvárať vlastné závery. Mám radšej priamosť autora, tzv. povedať všetko “polopate. Miatla ma tiež priama reč. Niekedy bola písaná kurzívou, inokedy úvodzovkami. Ak sa teda takto píše magický realizmus, asi nebudem veľký fanúšik :/ nečudo, že aj zo záveru som zostala zmätená ako srnka pred reflektormi auta. Aj keď mňa príbeh nenadchol ako som očakávala, napriek tomu ho vám odporučím, najmä ak máte radi knihy, ktoré pohladia dušu, dodajú nádej, že občas sa aj zázrak môže udiať, stačí veľmi chcieť, túžiť, priať si…... celý text
Vknihách


Dcera sněhu Dcera sněhu

Toto byl pro mě omyl.
Evka27



Dcera sněhu Dcera sněhu

Krásná kniha ukazující mou oblíbenou Aljašku z úplně jiného pohledu než většina jiných příběhů, které znám. Kdo chce, může se na příběh dívat z lehce fantazijního pohledu, já to asi vzala spíš realisticky. Každopádně vyprávění odehrávající se na přelomu 19. a 20. století o životě stárnoucích manželů, kteří se rozhodli vyřešit krizi ve vztahu způsobenou marnou touhou po dítěti přestěhováním na Aljašku a budováním hospodářství v odlehlé divočině, stojí za přečtení. Pro mě bylo zajímavé sledovat vývoj Mabel, kdy z nešťastné, ustrašené ženy postupně jakoby odkrýváme spoustu jejích skrytých vrstev a silných stránek, možná její původní já z doby, kdy se do sebe s Jackem zamilovali. Bavila mě i postava Esther. A ano, když nad tím teď přemýšlím, ta ženská linka je v knize dost silná, což ji od ostatních knih spojených s Aljaškou, které znám, také dost odlišuje ;-)... celý text
vercas945


Dcera sněhu Dcera sněhu

Knížka mě hodně učarovala. Dlouho jsem nečetla takový příběh, který je naplněn tajemstvím, fantazií a představivostí, které můžeme sami dát hranice. Četlo se mi moc hezky, milé počtení, ke kterému se člověk vždy rád vrací.... celý text
Simona99