Dcerka: O poznání cesty pravé k spasení
Jan Hus
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/24223/bmid_dcerka-o-poznani-cesty-prave-k-spas-thK-24223.png
3
56
56
V proslulém spisku, psaném ve vyhnanství, vykládá mistr Jan Hus křesťanský životní názor a jeho důsledky pro praktickou morálku. Krátký spisek určený Husovým posluchačkám a následovnicím je laskavým napomenutím a připomenutím křesťanských ctností. Upravil František Žilka. Úvod napsala Noemi Rejchrtová.
Přidat komentář
Na recitaci trochu jazykolam. Velmi aktuální, až téměř familiární na tehdejší dobu. Spíše nežli k víře samotné obrací se k morální autoritě nad námi, což může pro jedince znamenat cokoli. Jan Hus měl samozřejmě na mysli boha, nicméně je také důležité mít na paměti jiný jeho výrok: ,,Církev není prostřednictvím k bohu" A Bůh dle jeho soudu je stále pouze tím, koho si věřící jedinec jako boha představuje. Traktát každopádně není správným označením tohoto díla.
Husovo desatero z roku 1412. Útlé, hluboce duchovní, 600 let staré poselství.
Slyš, dcerko, a viz, a přichyl ucho své, abys
- poznala sebe, vědouc ke komu jsi podobná stvořena
- poznala své svědomí
- poznala nynějšího života bídu
- poznala zdejšího příbytku pokušení
- poznala tři nepřátele - tělo, svět a ďábla
- se kála
- důstojenství duše vážila
- k budoucímu soudu pilně hleděla
- život věčný vážila
- Pána Boha nade všechny věci nejvíce milovala
Nelehké, ač v r.1946 Františkem Žilkou upravené, čtení pro zamyšlení a povznesení ducha.
Přidávám se k těm, komu se traktátek našeho Mistra četl lehce. Jsem ateista, ale byl to krásný zážitek.
Z odborného historického hlediska ho rozebírám v recenzi, proto jen dodám: „Dcerku" lze číst jako soubor rad do vlastního duchovního života stejně jako vhled do spirituality jedné z nejvýznamnějších osobností evropských dějin. Pro mě byla tím druhým. Svědectví o osobnosti Jana Husa si velmi cením a po šesti staletích mi stále připadá živé.
přestože jsem nekřtěňátko, považuji tento traktát (s ohledem na dobu vzniku) za vynikající a věřím, že i dnešnímu čtenáři - zvláště ženám - má co říci
Slyš, dcerko, a viz, a přichyl ucho své, že nemáš hřešit ani na těle, ani na duši a ani v představách. Miluj Boha, a miluj ho ze všech nejvíce. Kaj se a zamýšlej se, zda jsi ve všem, jak to chce Bůh. Žij v útlumu, neboť čím více rozkoše nyní, tím více mučení v království nebeském. - Tak by se dal shrnout obsah této středověké protestantské knížečky.
"Též v jiných stavech, které záletů, tanců, žertů, pomluv, her, vystřihování roucha a jiných zlých obyčejů za hřích nemají, a tak svědomí sobě z nich nečiní!"
"Dcerko vyprázdni rozum od marných myšlení a vůli od marných žádostí, a tak pozdvihni rozumu i žádosti, a vejdi v radost Pána svého."
"A tak i chudobu i pokušení, i nemoc i smrt, když Bůh připustí, má mile člověk vše trpěti; nebo přijde jemu ku prospěchu konečně."
Naprosto souhlasím s DaSmoulinkou! Jsem ráda, že vydavatel zachoval "původní" jazyk a nesnažil se převést dílo do "moderní češtiny". Osobně vnímám text jako dílo přelomu 14.-15. stol. a těší mě, že si mohu vytvořit představu tehdejšího smýšlení. Když to trochu zlehčím, mrkněte na Cimrmanovo České nebe - tam své myšlenky Jan Hus vlastně také prezentuje :-D
Pravděpodobně se můj komentář nebude shodovat s ostatními. Četlo se to krásně, rychle, a poutavě. Jsem si jistá, že je to tím, že jsem věřící a proto mi nedělalo sebemenší problém pochopit : co tím autor chtěl říci. Je to o tom zvyknout si na styl kazatelské mluvy a potom objevíte kolik pokladu se tam skrývá. Že jsem tam našla opravdu hodně povzbuzení. =o)
Slyš dcerko a viz a přichyl ucho své... věta která mi v paměti zůstala dodnes. V rámci povinné literatury při studiu se dá přečíst za víkend, ale pokud můžete, vyberte si jiný titul
Dnešní čtenář tuhle knihu asi nedocení. Čte se opravdu velmi velmi těžce, jak po jazykové tak obsahové stránce.
Štítky knihy
duchovní život křesťanský život křesťané, křesťanky
Autorovy další knížky
| 1995 |  Dcerka: O poznání cesty pravé k spasení |
| 2015 |  Listy z Kostnice |
| 1954 |  Knížky o svatokupectví |
| 1413 |  Výklad Viery, Desatera a Pateře |
| 1965 | O církvi |
Jsem moc ráda, že jsem si našla čas a přečetla si během let leccos nejen o J. Husovi, ale i od něj. Dcerku a dopisy mám z toho všeho nejradši. Myslím, že žádná doprovodná literatura tohle nemůže nahradit. I kdyby se Jan Hus při psaní přetvařoval (na tohle to ale rozhodně nevypadá!), už sama krása jazyka mi byla velkým potěšením. A rady pro mě, dcerku, také, protože tak jsem se u toho cítila, jako milovaná dcerka poslouchající někoho moudrého a zkušeného:
"... Člověk má se varovati svědomí příliš širokého i svědomí příliš úzkého. Neb svědomí široké často má zlé za dobré, hřích za nehřích... A slove široké mínění, že jakož velký pytel slove široký, že velké věci v se béře, neb dům široký neb vrata široká, jimiž bez zavazení velký kůň, velbloud neb vůz projede, též to svědomí béře v sebe veliké hříchy. Také se má člověk varovati svědomí příliš úzkého, neb to vede člověka k zoufalství, neb dí člověku, že jest příliš zlý, že se hříchů právě nekaje neb nezpovídal, že nic dobře nečiní, a tak že dobré položí člověku za zlé.... Běda těm, jež říkají zlému dobré a dobrému zlé...
A tak zřiď své žádosti, myšlení a skutky, abys nic ohavného se nedopustila. Postav se sama před sebou, jakobys jiného postavila, a vidíš-li co nehodného, žel sebe, jakobys jiného želela a ještě více... To slyš, dcerko, a važ důstojenství duše své, a chovej ji čistě... To slyš, dcerko, a viz, a přichyl ucho své: slyš uchem, viz rozumem, přichyl pilností, abys rozuměla, pamatovala a naplnila. Neb co by bylo platno toto, co jest psáno, bude-li od tebe čteno, rozuměno, a nebylo-li by naplněno?"