Dcéry Márie Terézie
Friedrich Weissensteiner
Zo šestnástich detí, ktorým Mária Terézia darovala život, bolo jedenásť dievčat. Jedna z dcér umrela hneď po pôrode, dve v detskom a ďalšie dve v dievčenskom veku. Ani ostatné dcéry Márie Terézie sa nedožili vysokého veku. Len Mária Alžbeta žila dlhšie ako jej matka, ktorá zomrela vo veku 63 rokov. Obsah: Mária Terézia-Manželka a matka, Mária Anna-Učená dobročinná modrá pančucha, Mária Kristína-Najobľúbenejšia dcéra Márie Terézie, Mária Alžbeta-Márnomyseľná, samoľúba, skúšaná osudom, Mária Amália-V očiach Márie Terézie bola popoluškou, Johana Gabriela a Mária Jozefa-Smrť v ranom veku na kiahne, Mária Karolína-Napoleonova úhlavná nepriateľka, Mária Antoinetta/Antónia/-Dlhá cesta k zrelej osobnosti, Deti Márie Terézie.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 1996 , Ikar (SK)Originální název:
Die Töchter Maria Theresias, 1994
více info...
Přidat komentář
Ďalší z mojich vyslovene obľúbených a niekoľkokrát prečítaných kúskov z "hnedej" knižnice, ktorého som hrdou vlastníčkou, lebo mi stále pripomína rôzne aspekty ľudských pováh, pominuteľnosť života, rôznorodosť (a často nespravodlivosť) rodičovstva a tiež slobodu doby, v ktorej žijeme, i keď je potrebné si uvedomiť, že ani dnes byť princeznou neznamená žiť v rozprávke...
Velmi čtivě zachycené osudy osmi dcer Marie Terezie, včetně vylíčení historického pozadí. Autor cituje i korespondenci mezi panovnicí a jejími dcerami. Zrovna tak jsou občas využity vzpomínky/hodnocení diplomatů či jiných osob, které se s nimi setkali. Každopádně rady dcerám byly jako přes kopírák, vesměs doporučovala absolutní podřízenost manželovi a neplést se vůbec do politiky. Od Marie Terezie takové rady zněly více než zvláštně, ona sama dělala v životě přesně pravý opak. Hezky je také zachycen vztah Marie Terezie k dcerám, dle všeho je milovala, ale jen jedna si mohla vybrat manžela, u zbývajících to byly prachsprosté dynastické obchody (bylo úplně jedno, zda se k sobě hodili či ne, důležitý byl politický zisk). V knize najdeme i pár ilustrací, ale vzhledem k jejich kvalitě by se nic nestalo, kdyby tam nebyly. Celkově bych hodnotil 85 %.
(SPOILER) Čtivě a poměrně objektivně zpracovaná literatura faktu věnovaná osmi dcerám Marie Terezie, z pochopitelných důvodů nemají zbývající tři dcery samostatné kapitoly, poněvadž se dožily věku 1-3 let. Je až s podivem, že Marie Terezie tak preferovala dceru Marii Kristýnu a to zřejmě jen na základě toho, že se narodila v den 25. narozenin panovnice. Poměrně smutný osud neměla pouze Marie Antonie alias Antoinette, ale také její sestry Marie Karolína alias Charlotta a Marie Amálie, jež byly provdány za Ferdinandy v Neapoli, respektive v Parmě. O Marii Josefě a Johanně Gabriele, které zemřely v náctiletém věku na neštovice, ani nemluvě. Marie Anna a Marie Alžběta měly pro změnu život negativně ovlivněn zdravotními problémy (hrbatost, respektive následky neštovic v obličeji) Ve srovnání se Sigrid Marií Grössingovou je Weissensteiner zřejmě o poznání objektivnějším spisovatelem literatury faktu.
Četla jsem,už je to docela dlouhá doba,ale ve své první papírové databázi mám hodnoceno velmi vysoko.Urcitě si znovu přečtu.
Pro mne velmi zajímavá kniha, která mi poskytla nové informace o Marii Terezii a jejím vztahu k dcerám. Určitě doporučuji.
Krásně přehledná kniha o osudech dcer Marie Terezie. Některé jsem už znala lépe, protože jsem o téhle rodině a některých členech četla víc (hlavně o Marii a nejmladší Atoinette) o jiných věděla jen něco okrajově. Ale tady jsem dostala kompletní info o životě všech dcer. Je na jednu stranu smutné, že se takřka všechny staly pouhým nástrojem manželské politiky své matky a až na dceru odklizenou do kláštera a oblíbenou, které bylo dovoleno vdát se z lásky, musely holky dělat, co se od nich čekalo a vdát se kolikrát za naprosté pitomce. V tomhle se Marie Terezie možná ukázala jako dobrá dohazovačka, ale nikdy ve prospěch svých dětí, vždy jen svůj nebo říše. Což se od vládkyně asi dá pochopit a čekat, ale špetka mateřské lásky by jí asi zajistila lepší vztahy s dětmi, než jaké s většinou měla.
Přehledně sepsané životy dcer Marie Terezie v kratších kapitolách, občas proložené dobovými vyobrazeními. Pro nadšence (včetně mě) určitě poslouží jako odrazový můstek pro hlubší zkoumání osudů princezen, které jsou tedy v této knížce shrnuty spíše v kostce, nicméně dostatečně:)
Výborně napsaná kniha. Každé dceři Marie Terezie je věnována jedna kapitola, takže kniha je přehledná a člověk je schopný si hodně věcí zapamatovat. Jenom mě štvalo, jak Marie Terezie upřednostňovala Marii Kristinu jenom kvůli tomu, že se narodila ve stejný den jako ona. Dokonce jí dovolila vdát se z lásky, což jiné ze svých dcer neumožnila. Těch ostatních mi bylo opravdu líto, některé se nevdaly vůbec, jiné se staly oběťmi sňatkové politiky.
Jinak v knize oceňuji portréty dcer Marie Terezie a ukázky rodinných dopisů.
Fascinujúce príbehy dcér jednej známej a vplyvnej matky. Práve pri tejto knihe som si v puberte liečila nadnesené predstavy o rozprávkovo šťastných princeznách. Kniha, ktorá ani po opakovanom čítaní a pribudajúcich rokov od vydania nestráca nič zo svojho čara.
Autor přináší medailonky osmi dcer rakouské císařovny, která porodila celkem 11 dcer (tři z nich se nedožily tří let). Marie Anna jako devatenáctiletá onemocněla tuberkulózou páteře, která u ní způsobila tělesné postižení (hrb). Nikdy se nevdala a žila v pospolitosti jeptišek ve svém paláci v Klagenfurtu. Marie Kristina, matčin miláček (narodila se na její narozeniny), se mohla vdát z lásky za Alberta Saského (vládli spolu jako místodržící v rakouském Nizozemí - Belgii). Marii Alžbětu, která si zakládala na své kráse, zohyzdily jako dvaceti čtyřletou neštovice a stala se abatyší ústavu šlechtičen v Innsbrucku. Marie Amálie se musela, i když milovala jiného, vdát za vévodu Ferdinanda Parmského (omezeného a nevzdělaného tupce). Byl to bratr manželky Josefa II. všemi milované Isabelly. Johanna Gabriela zemřela jako dvanáctiletá, Marie Josefa zemřela šestnáctiletá těsně před svou svatbou. Jejího ženicha krále neapolsko-sicilského království Ferdinanda (hulváta a děvkaře) zdědila o rok mladší Marie Karolína, která celý život bojovala proti Napoleonovi, který je připravil o trůn. Nejmladší Marie Antonie skončila jako francouzská královna pod gilotinou.
Velmi zajímavé jsou citace dopisů, které Marie Terezie psala svým dcerám, i informace o jejich výchově.
Habsburkové mě vždy fascinovali a mám o nich načteno docela dost . Tato kniha je zaměřená na dcery Marie Terezie a jejich životy , které bohužel skončily velmi brzy. ..Velmi poutavě napsaná kniha .
Zajímavý obsah. Díky korespondenci mezi MT a dětmi, včetně nějakých těch zápisků lidí kolem, se dalo docela slušně nahlédnout do zákulisí doby, ve které bych žít nechtěla.
Na jednu stranu byla Marie Terezie docela pokroková ve výchově, ale protěžovat jednu dceru jen na základě toho, že se narodily ve stejný den a další jako by ignorovat...
Zajímavý kontrast víry v bludy a snahy o zavedení logických vylepšení do chodu domácnosti.
I když domácnost se tomu asi také říkat nedalo. Každé dítě, (nebo dvě, podle věku vyrůstaly spolu), mělo vlastní sluhy a s ostatními se asi moc nevídaly.
Dočtete se, že se sourozenci mezi sebou dokonce nesnášeli. A přišlo mi, že tyhle antipatie byly trochu vyššího stupně, než když vy třeba nadáváte na bráchu, že nevynesl koš :).
Mentalita těch lidí je mi částečně nejasná, ale historické knihy se vždycky dobře čtou, a je fajn se poučit. Dcerky měly určitě zajímavé životy, nebýt neštovic, některé by je měly i delší.
Zajímavě a čtivě popsány všechny dcery Marie Terezie, historické souvislosti, vztahy, srozumitelně a dobře charakterizovány postavy, jejich nadání, talenty, slabosti, lásky dcer Marie Terezie, ale i dalších postav z jejich okolí. Autor skvěle zná historické souvislosti a dovede je mistrně dát do slov. Kniha se nedá zavřít, dokud ji jedním dechem nedočtete...
Velmi čtivě popsané osudy a životy dcer Marie Terezie. Knihu jsem četla již před asi 15 lety a ráda jsem se k ní vrátila.
Velmi poutavě sepsané osudy dcer Marie Terezie. Kniha se čte velice lehce. Obraz Marie Terezie jako milující a chapavé matky (ač to autor stále dokola opakuje) se tu poněkud hroutí. Svůj názor na ni jsem si od školních let už několikrát upravila a zde se opět potvrzuje její tvrdá absolutistická vláda. Několika svým dětem zcela nesmyslně zničila svojí sňatkovou politikou život a dost negativně ovlivnila i události v Evropě. Ocenila jsem rejstřík jmen (kdo se má v těch všech \"von\" vyznat) i přehled dětí. Lze přečíst najednou, nebo si jednotlivými dcerami proložit jinou knihu. Poutavě a srozumitelně sepsána historie. Občas jsem měla pocit, že mohl jít autor více do hloubky, podat více informací... Pak by to ovšem asi nebylo tak lehce čtivé. Překvapilo mě množství zachované a citované korespondence mezi aktéry. Doporučuji!
ČV 2020 kniha v níž se odehrává svatba/pohřeb
O Marii Terezii je toho známo mnoho ale o jejích dětech už tolik ne. Neumím posoudit, nakolik se kniha vzdaluje od skutečnosti, ale historické události a zápletky jsou podávány velice čtivě a srozumitelně.
Skvělé, velmi čtivé a zajímavé. Psané historikem, takže s klidem, že je to historie ne román a fikce
Tak konečně jsem objevila knihu, která podává historické informace srozumitelně a není na pár stránek. Každé dceři je věnována jedna kapitola a nemám pocit, že by autor některou upřednostnil na úkor jiných. Nikomu, kdo se zajímá o tuto panovnici a její život, by neměla uniknout
Díky téhle knize jsem si konečně udělala ve všech těch dcerách jasno. A už vím, že všechny se jmenovaly Marie! Velmi detailní pohled do rodinných vztahů, na vzdělávání, výchovu, sňatkovou politiku i přístup matky, která bedlivě sleduje život svých dětí, neváhá poradit, pomoct, ale i ostře pokárat. Někdy milující, někdy bezohledná. A ano, i velká panovnice měla mezi svými vlastními dcerami své oblíbenkyně.
Určitě doporučuji i druhou knihu Synové Marie Terezie.