Dcery pana Darcyho

Knihu jsem vytáhla po delší době, co jsem ji měla uloženou v knihovně a rozhodně nelituju. Místy se děj nepříjemně táhnul, mnoho replik se opakovalo, nicméně jsem byla příjemně překvapena zvratem, který v příběhu tak nenadále nastal. :-)

Kniha se mi moc líbila, byla živá. Stále se něco odehrávalo a byla jsem napnutá jak vše skončí. A jsem hrozně ráda, že Camilla nakonec byla šťastná.

Milé, austenovské, osvěžující po všech románech ze současnosti.

Za mě průměrný příběh, který staví až moc na Pýše a předsudku...trošku mi vadily velmi podobné povahové rysy sester...Bella s Georgianou jako Kitty a Lydie, Camilla celá Elizabeth, Letty jako Jane (i když Jane mi byla milejší) a nejmladší sestra, která má ráda hudbu....útěk Georgiany - jako u Lydie...ale i tak to bylo příjemné čtení a když narazím na další knihy této autorky, ráda si je přečtu...

Úžasná knížka, celou dobu jsem si říkala, jak to s Camillou asi dopadne. Postava nejstarší dcery Letitii se mi moc nelíbila, i když vím, že byla nejstarší a musela dávat na své mladší sestry pozor, Letitia mi přišla hrozně protivná. Zato Alethea byla úžasná, byla bych ráda přečetla nějakou knihu, jak to s ní bylo dál.

Ráda doporučuji všechny knihy této autorky... jsou to takové doplněné pohledy na další život rodiny Darcyových od Jane Austenové ( Pýcha a Předsudek )

Pro mě velmi povedené dílko navazující na "Pýchu a předsudek". Čtivé, poměrně uvěřitelné a psané tak, že by se snad "Austenová ani nemusela otáčet v hrobě". Pro mě příjemné dílko s "austenovskou" tématikou.

Ohromně čtivá kniha, nejsem asi takový fajnšmekr abych hodnotila jak moc je kniha "austenovská", podle mně až až. Jenom v závěru se mi zdálo, že příběh dospěl k nezbytnému šťastnému konci trochu krkolomně.
Škoda, že ze záložky knihy je patrné, ža autorka napsala knih na toto téma šest, ale v češtině jsou asi zatím jenom tři :(.

Knížka se hodně snaží napodobit styl Austenové, ale je vidět, že román psala jiná ruka. Čte se moc dobře, o tom žádný pochyb, ale přece jenom nikdy nebude patřit mezi ty "nej" knihy. Většina věcí jsou absolutně předvídatelné, některé jsou příliš protáhlé a ty důležitější jsou zase neuvěřitelně zkrácené, někdy třeba i jen do pár řádek. Líbí se mi, jak je tam vidět změna doby - v časové posloupnosti jsme už přece jenom trochu jinde než u Pýchy a předsudku - a také jsem ocenila, že Elizabeth a Darcy se v příběhu příliš nevyskytují, jsou jen okrajové postavy a nikdy přímo nevystoupí. Hodně mi vadilo zjednodušování některých událostí - "jsi zasnoubená s jedním, ale chceš si vzít druhého? žádný problém, všichni souhlasíme!" "takže on vlastně není ženatý, jenom s ní utekl a bez souhlasu se vzali? nevadí, ať spolu klidně zůstanou!". Celkově je ale kniha dobrým "pokračováním" Pýchy a předsudku a ostatní díly si určitě přečtu.

Kniha je velmi dobře napsaná, není podle mě zcela ve stylu J.Autenové, ale snaží " se jej držet" :-) Moc se mi líbí, že autorka se nesnažila pokračovat v příběhu Darcyho a Elizabeth, protože jsem četla některé knihy, jejichž autoři se o to snažili a podle mého názoru se jim to nepovedlo. E.Aston píše o dcerách a tím pádem má možnost jim přisoudit vlastnosti částečně po rodičích či babičce, dědovi nebo tetičkách a nesvádělo mě to při čtení porovnávat, zda povahy postav odpovídají tomu, jakou o nich mám představu z Pýchy a předsudku. Podle mého skutečně zatím jediný zdařilý pokus o navázání na J.Austenovou a moc se těším na další díly. Samozřejmě vždy budou knihy J.Austenové jedinečné a lepší než jakékoli "pokračování" :-)

Ve svém Darcyovském období jsem sáhla i po téhle knize v domnění, že se dozvím trošku víc o společném životě Elizabeth a pana Darcyho. Jejich příběh byl však načrtnutý jen nepatrně, zato příběh vypráví o jejich pěti dcerách. Trošku to kopírovalo Pýchu a předsudek a přesto, že to prostě nebyla Jane Austenová, kterou jako autorku miluji, tak jsem se u téhle knížky bavila.

Tak konec se dal hodně předpokládat, že bude takový jaký byl, ale určitě si přečtu další pokračování :)

Moc pěkné zpracování, takové volné pokračování knihy Pýcha a předsudek. :)

Přiznávám, reklama ,,Darcy" mě zlákala. Protože jsem se nerada po knize a filmu s panem Darcym loučila v domnění, že už si o něm nikdy nepřečtu a ani se o něm víc nedozvím. Naštěstí záplata přišla právě včas a já jsem ráda za každý důkaz o tom, že Darcy byl s Elizabeth opravdu šťastný.
Ano několikrát bylo řečeno, že autorka vytěžila především z toho, že to mělo co společného s panem Darcym. Avšak troufám si říct, že pohladila nejednu dušičku, protože MY romantičky o Darcym prostě chceme číst.
Mám ráda období 18. a 19. století v Anglii. Romány z tohoto období mám nejraději. Takže se mi tato kniha četla dobře. Ale nepopírám, že konec příběhu je jasně předvídatelný :). Nechtěla bych knihu přímo doporučovat, ale nechci ani říct, že četba této knihy je ztráta času.

Kdo by to byl býval řekl, že fešák Darcy zplodí 5 dcer?? :) :)

Jeho nejstarší mi šíleně lezla na nervy.. nevěřím, že je jejich :P Ale jeho druhá nejstarší, Camilla, úžasné stvoření :) :) Asi by byla mou hodně dobrou přítelkyní :) :) A ten její chlap... no prostě :) Jo, jo a jo :)

zajímavý pokus popsat generaci Darcyových ale u této autorky se to podařilo. Možná že to tak třeba bylo.

Dílo je svým stylem velmi, ale velmi blízké stylu psaní Jane Austenové, s určitými rozdíly: objevují se zde přesahy do intimních úvah jedné z postav (Camilly), které se zaobírají i fyzickým vztahem muže a ženy, což by u Austenové nikdy nebylo možné. Astonová zapojuje do příběhu výrazně větší počet postav. Děj není nazírán výlučně z pohledu jedné postavy, ale velký prostor je vyhrazen několika hlavním postavám. Jinak jazyk, styl, dobová etiketa a podobné věci silně vycházejí z díla a doby Jane Austenové.

Dcery pana Darcyho jsem četla asi před rokem, to jsem o nějaké "Databázi knih" neměla ani ponětí, takže spíš na co si teď tak vzpomenu.
Jane Austen a všechny její romány mám moc ráda. Různých pokračování a variací na to, jak to asi viděl p. Darcy je hodně a myslím, že oproti originálu je to jen slabý odvar. Ale to se netýká jen J.A. a Pýchy a předsudku. Je spousta dalších, dnes už klasických děl, která si vykoledovala pokračování, která se nedala ani dočíst.
No, Dcer pana Darcyho se to netýkalo, dočetla jsem až do konce. Hezké, romantické, předvídatelné. Žádné překvapení. Jenže Pýchu a předsudek jsem už četla několikrát, a určitě se k němu zase ráda vrátím, ale k "dcerám" už asi ne. Prostě nad originál není.
Značka "Darcy" holt dobře prodává.