Dcery strážce majáku
Jean E. Pendziwol
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/351874/bmid_dcery-strazce-majaku-nL6-351874.jpg
4
214
214
Elizabeth ztratila zrak. Už nemůže číst knihy, které miluje, ani nevidí obrazy, jež dojímaly její duši, ale pořád jí zbývá bystrá mysl a prázdnotu, způsobenou slepotou, vyplňuje hudba. Když se na ztroskotané lodi najdou deníky jejího otce, požádá o pomoc dospívající delikventku Morgan, která v rámci trestu za sprejerství koná obecně prospěšné práce v domově pro seniory, kde Elizabeth žije. Mezi oběma ženami při práci na dešifrování knih vznikne nečekaný vztah; obě upoutají události, které zaznamenal strážce majáku na ostrově Porphyry Island před více než 70 lety. Během práce zjišťují, že obě mají s tímto izolovaným ostrovem spojení, že se jejich životů dotklo Elizabethino záhadné dvojče Emily a krásné, i když drsné okolí Hořejšího jezera. Elizabeth však ve vybledlých stránkách otcových deníků nalezne víc tajemství, než tušila, a její vlastní identita se náhle vynoří v novém světle.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
The Lightkeeper's Daughters, 2017
více info...
Přidat komentář
Od začátku se kniha četla dobře, byla zajímavá i trochu napínavá. Už jsem si říkala, jaký spisovatelský talent jsem objevila, když ve druhé třetině děj začal stagnovat. Dostat se ke třetí třetině mi dalo práci, přestalo mě zajímat, co bude dál. Nicméně dočetla jsem a potvrdilo se téměř vše, co jsem si myslela. Závěr byl zbytečně překombinovaný, nicméně tohle je kniha, kterou stálo za to číst.
Na této knize mě nejvíc zaujalo netradiční prostředí, ve kterém se tento příběh odehrával. Proto mě celkem mrzelo, že je zde práce při obsluze majáku, popsána dosti povrchně. Příběh se z velké části věnuje pouze rodinnému dramatu, který se na tomto odlehlém místě odehrával. Děj je z velké části předvídatelný, protože schémata všech podobně vyprávěných knih, za využití časové roviny přítomnosti s minulostí, jsou si značně podobná. Přesto se mi kniha velmi líbila, ale pouze do té doby, než přišlo finální vyvrcholení. To je strašně překombinované a bohužel díky tomu, musím příběh prohlásit za velmi nevěrohodný. Méně, někdy opravdu znamená více. Audiokniha se příliš nepovedla. Načetla ji sice obstojně paní Bohdana Majerová. Ale režisér odvedl velmi špatnou práci, když nenechal některé špatně zvládnuté pasáže paní Majerovou načíst znova.
"Tak milou samotu má mít
jezero vprostřed černých skal,
kolem nějž vysoký bor stál."
Právě tak začíná kniha DCERY strážce majáku. Kniha, která vás překvapí, kniha od které se neodtrhnete. Příběh Elizabeth a jejího záhadného dvojčete Emily, zasazený do krásného, i když drsného okolí majáku na ostrově Porphyry Island.
Kniha, kterou jsem si koupila již loni na databázi knih na základě hodnocení oblíbených. Kniha, kterou mohu jen doporučit.
Příběh mě zcela pohltil, nedokázala jsem přestat číst, dokud jsem nebyla na poslední straně. Ten konec mi přišel překombinovaný. Příběh je smutný i kouzelný zároveň. Sladká romantika pro sváteční den. Moc ráda jsem strávila Nový rok na kanadském majáku.
Pěkné, citlivé čtení o dcerách strážce majáku na začátku 20.století na ostrově , kde je nádherná a drsná příroda, ale také osamělost a samota rodiny.
Taká oddychovka s dramatickým nádychom. Prečítala som ju za 2 dni. Pointu som vytušila už niekde v strede knihy. Záver bol veľmi dopletený a prekombinovaný. V konečnom dôsledku kniha neurazí, ale ani nejak zvlášť nenadchne.
Žasnu, jaký poklad se skrýval ve výprodeji knih.
Chtěla jsem před spaním nakouknout a najednou jsem byla na 150. straně.
Elizabeth - stará žena žijící v domově pro seniory. Morgan - problémový sirotek bydlící v pěstounské rodině.
Nemohou být odlišnější a přesto si k sobě najdou cestu.
Důležitou roli hrají deníky Elizabethina otce, který byl strážcem majáku u jednoho z Velkých jezer v Kanadě. Popisy práce na obsluze majáku, drsné a zároveň nádherné přírody, nekonečné osamělosti a lidských charakterů, jsou opravdu vydařené.
Postupné odkrývání minulosti nedává moc možností knihu odložit.
Čtení jsem si moc užila.
Skvělé! Přečteno za den. Od knížky jsem nedokázala odejít. Věřím, ze je to jedna z těch, ke kterým se v budoucnu vrátím.
Asi jsem čekala víc. trošku zklamání, ale jen malinko. Oddechovka, celkem předvídatelná. Zvláštně psaná. Zvláštně naivní a nepředstavitelná. Pro dnešní svět nereálná. Nostalgicky naivní a krutá.
Jsem mile překvapena. Krásná knížka. Morgan sice trochu držkatá, Lil bez mateřských pudů ... Perfektně vystavené charaktery postav. Příběh sám velmi zajímavý. Jen na tom konci jsem se trochu zamotala do toho, kdo je kdo a o ždibec mi ušla ta propojenost. Myslím, že to mohlo být v závěru ještě o trochu líp dovysvětleno. Jinak povedené dílo, které stojí za přečtení.
Asi jsem výjimka, ale mně se kniha dobře nečetla. Zvlášť kapitoly z pohledu Morgan. 2 hvězdičky dávám až za konec, posledních 40 stránek jsem musela hltat, tam to teprve začalo být zajímavé. Závěr mne překvapil. Každopádně se ke knize nevrátím a pošlu ji dál.
Wooow, krásná knížka, kterou jsem přečetla jedním dechem. Skvela zápletka a ktasne psaná knížka, která se četla sama.
Úžasná atmosféra, krásný, tajemný příběh jedné nevšední rodiny. Linka o Morgan za mě byla zbytečná, příběh by pro mě fungoval i bez ní. Navíc jsem jí nějak tu vulgaritu a naštvání na celý svět prostě nějak nevěřila... Oceňuji popisy přírody a celkově života odříznutého od civilizace. Chvílemi jsem tam byla s nimi, jak dobře to bylo napsané.
Příjemně ubíhající rodinné drama. Zaujaly mě podmanivé popisy prostředí, které jsou neuvěřitelně přesné a umělecké zároveň. Vytvářejí moc hezkou tajmnou atmosféru. Chemie mezi hlavními vypravěčkami funguje, i když tu převažuje spíš pohled do minulosti. Ten tady co stránku odhaluje nové detaily celého rozuzlení a já jsem se ani na okamžik nezačala nudit.
Jediné, co mi téměř zanedbatelně vadilo, byla místy až přehnaná plačtivost v ději, v tomhle mi asi víc vyhovoval německý stoismus v knize O spánku a mizení, která je Dcerám majáku v náladě docela podobná.
Příjemný příběh, který se moc dobře četl, určitě stojí za přečtení. Na léto značka ideál.
Kdo by řekl, že se závěr knihy takhle vyvrbí? Všechno nasvědčovalo tomu, že je to tak, jak jsem si myslela, ale ono se to otočilo ještě o 180°. Byly momenty, kdy mě pasáže nebavily, kdy se táhly, ale vzápětí nastoupil zvrat a o napětí nebylo nouze. Obálka knihy se mi moc líbí a proto oceňuji čtyřmi hvězdičkami.
Bohužel se nějak nedokážu ztotožnit s nadšením z tého knihy mými oblíbenými - i když mne to opravdu moc mrzí, protože jsem si ji vybrala právě na základě jejich hodnocení zde... Poslouchala jsem audio z KTN a načtení je (aspoň na můj vkus) naprosto katastrofální. Sice se jedná o novou nahrávku z roku 2020, ale to nic nemění na faktu, že paní Bohdana Majerová prostě načítat neumí. Teď už však k samotnému příběhu ;-). První část mne nezaujala v podstatě vůbec, Morgan jsem nesnášela už od okamžiku, kdy se objevila na scéně - a ani po čase se moje antipatie k ní nezměnily. Proto mne docela mrzelo, že existovalo spojení mezi ní a slepou stařenkou Elizabeth. Části vyprávěné z pohledu Morgan se mi prostě nelíbily a nebavily mě. Zato příběh Elizabeth a jejího dvojčete Emily byl fascinující a také otcovy deníky doslova strhující. S každou přečtenou stránkou se dostává na povrch stále více dosud neznámých a zatajených skutečností, až se čtenář postupně (a především na závěr) dozví celou překvapivou pravdu ohledně Elizabeth a její rodiny... Přestože má kniha nesporná pozitiva, já ji hodnotím jen jako lehký nadprůměr a víc než tři hvězdičky dát ani při nejlepší vůli nemohu. Lepším hodnocením bych totiž ublížila všem těm knihám, které mne nadchly daleko víc...
Dcery strážce majáku
Knížku jsem zhltla během dvou dní na dovolené. Krásné, nostalgické, smutné... Myslela jsem si, že jsem zápletku odhalila v půlce knihy, ale konec vším úplně zamával. Za mě překvapivě, překombinované to bylo spíše proto, že na pár posledních stranách nedostalo rozuzlení dostatečný prostor. Líbilo se mi i propojení příběhu stáří vs. mládí, myslím, že autorce se podařilo vykreslit věrohodně oba světy. Laděním mi kniha připomínala knihu Kde zpívají raci.