De(bil)níček
Veronika Lechnerová
Rozchod s partnerem a návrat k rodičům. To s třicítkou téměř na krku vážně nechceš. Jednou rukou vybaluju oblečení, který jsem v rychlosti naházela do hnědýho kufru. Druhou sahám do útrob matčiny lednice po láhvi vína, přestože jsou teprve tři hodiny odpoledne. Otevřeným oknem na mě totiž dotírají lehce neurotické hlasy vrstevnic, které snažně prosí svoje ratolesti, aby si vzájemně necpaly hrabičky do uší. Tohle byl přesně ten moment, kdy jsem si myslela, že už nemůže být hůř. Jenže jsem ještě netušila, že se kolotoč plný pochybných známostí teprve roztáčí. A že to bude jízda!... celý text
Přidat komentář
Chtěla a očekávala jsem něco oddychového. Že to ale až tak dostojí svému názvu jsem nečekala... Napsané strašně, jako slohovka na základce...
Tenká knížka o hledání toho pravého partnera, která pobaví i pohladí. A navrch jedno pravdivé pošťouchnutí: Přítomnost nečeká!
Člověk by řekl, že budu ideální cílovka, single almost 30 s kočkou. Chtěla jsem něco jednoduchýho na vypnutí v těchto hektických dnech, což jsem teda dostala, ale nečekala jsem, že to bude jednoduchý tak moc.
Cejtim z toho moc snahu a školní sloh, no, plus rádoby ironii, která je teď hodně populární. Tři cesty tramvají a není co číst.
(Autorku neznám, o podcast jsem se dozvěděla až po dočtení.)
De(bil)níček mě zcela náhodně zaujal v knihkupectví, aniž bych něco tušila o autorce (až později jsem se dozvěděla, že to je influencerka a autorka podcastu). Moc se mi líbila anotace a tak jsem si to impulzivně koupila. A nelituji - vlastně De(bil)níček splnil naprostou většinu mých očekávání. Útržky ze života ženy bojující se vztahy, seznamkami, sportem, svou vlastní identitou... Navíc je to učitelka, což je mi přirozeně taky velmi blízké, ne-li vlastní. Chvílemi jsem se u knížky smála či aspoň usmívala, líbilo se mi nahlédnout do cizího víceméně obyčejného života, ty neobyčejné už mě totiž moc nebaví. Chvílemi jsem měla pocit, že se příběh zvrhne ve fitness propagandu, ale nestalo se tak, což je dobře, neb to by mě asi namíchlo. Škoda, že nemá příběh nějakou větší pointu, ale tak to asi v životě chodí. Relaxační krátká vtipná knížka, prostě. Tak.
Verču sleduju na sockách, takže mi bylo jasný jakým stylem bude kniha psaná. Začetla jsem se do ní hned po Vánocích a za jedno odpoledne přečteno. Smála jsem se nahlas. Pokud se chcete pobavit a nečíst plytké kecy, tak směle do ní!
Stejně jako autorka sebrala odvahu k psaní možná na základě odezvy na její podcast, i já jsem pouhým nezkušeným recenzentem. Proto nechci být zlý. Hlavní hrdinka a zároveň autorka je ve velké většině aspektů sympatická mladá žena ničím nevycházejíci z průměru. Proto u této knihy teoreticky může existovat potenciál k oslovení ne pouze marginálního publika. Ovšem má to jeden zádrhel. Tohle není kniha, je to spíše průměrné slohové cvičení. V dosti případech jazykově pokulhává, nemá příliš originální vyjadřovací schopnosti. Naopak nádechu obyčejného školského cvičení se vzdaluje svou ironičností a jízlivostí, která zde funguje po vzoru úspěšnějších knih pro ženy jako odlehčující faktor přispívající k větší čtivosti dílka. Jako blog či sloupek muže mít tento literární tvar hodnotu pro okruh věkově a naturelem spřízněných slečen. Jinak bych spíše radil zůstat u mluveného slova. Jako podkres do ouška pro chvíle nevítané samoty nahrazuje takové to povídání u kávičky. :-)
Vcelku krátké čtení, které jsem sfoukla během chvilky. I tak se mi líbilo, jak jednoduše a poutavě autorka psala a jak hravě shrnula různá vztahová a rozchodová témata do takových minipříběhů z vlastního života. Je to takové nahlédnutí o několik let zpět, a je zajímavé, že člověk to může porovnat i s tím, jak autorka žije dnes, a to skrze otevřenost na sociálních sítích :D. Celé to bylo sympatické, humorné a oddechové čtení.
Milá knížka, kterou přečetete za pár hodin, ale celou dobu se budete usmívat. Je to knížka, u které se pobavíte, která vás vytrhne z deprese a navodí mnohem lepší atmosféru. Nikdy nemůže být nic normální a autorka umí perfektně glosovat události, s nadhledem a vínem v ruce. Doporučuju, já se k ní ráda budu vracet.
Zbožňuju podcasty Čas kávičky, blog, její humor, názory, fuckups, pády i vzlety, a stejně tak zbožňuju tuhle knížku! Upřímně jsem se bavila. Za každým ex-vztahem je prostě něco abnormálního :D a jestli tomu tak podle vás není, tak jste asi to jedno procento ze sta, blahopřeju.
Pobavilo. Někdy v budoucnu možná přečtu ještě jednou.