De profundis: Zápisky ze žaláře v Readingu a Čtyři listy
Oscar Wilde
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/16031/de-profundis-zapisky-ze-zalare-v-readingu-a-ctyri-listy-16031.jpg
4
74
74
Zápisky z vězení významného irského spisovatele a jeho intimní korespondence. Jedná se o Wildeovu zpověď i obranu, proti nespravedlnosti a nelidskosti anglických zákonů a celému trestnímu systému, který ho za homosexualitu odsoudil k dvouletému vězení.
Přidat komentář
Knížka vyžaduje relativně velké soustředění od čtenáře a také nějaké znalosti ze života OW. Moc se mi líbilo sledovat myšlenkové pochody a duševní rozpoložení. OW ukazuje, že to měl v hlavě srovnané a uměl jasně formulovat myšlenku a dokonale vládl slovem.
De profundis clamavi ad te,Domine..
Tohle je skutečně z "hlubkosti",jde to až na kost.
Do Oscara Wilda jsem se zamilovala od první kihy-což v mém případě bylo "Strašidlo cantervillské" a pak přes "Filipa" (což jsem nečetla ale viděla jako divadelní hru) jsem si utvořila názor,že je to velmi vtipný člověk..A pak přišel Dorian a hned za ním krásné hluboké a moudré pohádky. A De Profundis to celé dorazilo a mě smích přešel.
Někdy si říkám jaká by asi byla jeho tvorba dnes,v době,kdy se na homosexualitu díváme jinak.. Jeden moudrý pan básník mi kdysi řekl,že pro básníka je utrpení požehnáním. Tak si myslím,že pan Wilde byl požehnaný.
Doporučuji nejprve přečíst Božskou komedii od Dante Alighieriho, autor se k ní často odkazuje. A taky celého Wilda.
A pak je to prostě něco...
Po přečtení si ještě víc přeji možnost potkat se s Oscarem Wildem osobně. Nepřestal mě překvapovat. Jeho cit pro jazyk, tvoření slov a pohled na svět jsou neskutečné.
Hrozné, jak jeho život dopadl..
Ach, aká sebareflexia, aká pokora v každom riadku. Aká trýzeň, aký strach, že navždy pošpinil svoje meno. Tak odpočívaj v pokoji, Oscar, tvoje meno nie je symbolom hanby, ale veľkosti tvojho génia.
Pravda, ktorú Oscar pochopil, je, že utrpenie človeka povznáša, utrpenie šľachtí dušu. Má môj obdiv, nie preto, že to dokázal pochopiť - s jeho inteligenciou žiaden div - ale preto, že to dokázal prijať s takou pokorou.
Jelikož jsem se s Oscarem setkala poprvé, nemohu soudit, jaké měl jiná díla, ale tohle bylo něco... nenapadá mě to správné slovo. Myslela jsem, že to bude plné nenávisti, ale i přesto, že byl zavřený za něco, co podle mě je naprosto normální soudil hlavně sebe. To jak se má zlepšit. Přišlo mi to prostě skvělý a ano myslím, že Oscara Wilda nečtu naposledy.
De Profundis je pro mě velmi emocionální počtení, protože nesnáším, když se opovrhuje lidmi kvůli něčemu tak naprosto přirozenému jako je sexuální orientace.
"Litovat svých vlastních zažití je totéž jako znásilnit svůj vlastní rozvoj. Zapřít svá vlastní zažití je totéž jako položit svému vlastnímu životu na rty lež. Není to o nic méně, než kdyby kdo chtěl zapřít svou duši."
Jelikož se jedná o formu vlastní zpovědi podávanou za krušného přežívání v Readingu, demaskuje se zde Wilde daleko víc než kde jinde. Zároveň je ke konci jeho "pobytu" tak znát, že se vrací jeho typický "humor" a relativizující cynismus.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Obraz Doriana Graye |
| 2005 | Jak je důležité míti Filipa |
| 1999 |  Lady Fuckingham |
| 2004 | Strašidlo cantervillské |
| 1919 | Slavík a růže |
*recenze byla psaná začátkem r. 2021, uprostřed covidu*
"Neboť pověz mně, kdo je tvým přítelem, a já ti povím, kdo jsi."
"Na jistých místech není nikomu dovoleno smát se, leč skutečným šílencům; a také v jejich případě je to proti předpisu: jinak bych se tomu snad smál..."
"Moje paní nerozumí mému umění pranic a nelze od ní tedy očekávat, že by se o ně nějak zajímala."
"Neobhajuji své jednání. Vysvětluji je."
"Nemusím Ti říkat, že dar obrazotvornosti je pro umělce nejvyšší a jedinou formou života. Žijeme tím, že se projevujeme."
Momentálně asi dost zřejmě kniha, která mi zachránila život. Oscar Wilde v Dorianu Grayovi i zde nastavuje velmi kruté a tvrdé zrcadlo moderní společnosti konce 19. století. Až dodnes je tato kniha poplatná naší době, módě i trendům, byť se to může jevit zcela opačně. Oscar Wilde zde mluví o odčinění svých hříchů, křivd, lží, přetvářek, pozlátka bohaté smetánky tehdejší doby. Tyto problémy nalézáme až dodnes, dokonce i v roce 2021 s koronou, vládou, bídou, smutkem, osaměním a peněžním strádáním dnešních obyvatelů této zkažené země a civilizace. Měli bychom častěji číst knihy jako Obraz Doriana Graye, Zločin a trest, Hrabě Monte Christo, Smrt krásných srnců, ........ Všechny tyto knihy jsem přečetla v 17 jako maturitní četbu a dodnes se k tomu tak trošinku vracím a nalézám v těch knihách útěchu v mém smutku a trápení. Oscar Wilde též mluví o osvobození mysli, člověka i duše od různých bolestných přetvářek i lží, kterými dozajista všichni za svůj život určitou měrou trpíme. Někteří více, jiní méně, avšak úplně všechny děje, jevy, emoce, nálady a události na této planetě si vybírají svou bolestnou daň. V 17 letech, kdy jsem napsala dost recenzí na knihy (z nichž většinu jsem zde na databázi knih zveřejnila), jsem ve svých recenzích spoustu knih plně nedocenila ani nepochopila, to se však s mým leč stále mladým, ale přibývajícím věkem začíná plynně a pozvolně, pomalu měnit. Filmy a knihy, které jsem dříve obdivovala, dnes beru s rezervou a nadhledem, i když si k nim stále dokážu uchovat původní zálibu.
Avšak to už jsem obloukem odbočila k jiným věcem. Co chci říct... vracejme se aspoň jednou za čas více k řecké, římské či jakékoli jiné mytologii, historii a umění. Zjištěme si něco například o SKUTEČNÉM buddhismu či Japonsku a jeho kultuře. Občas je třeba poučit se z chyb historie a hledat nové začátky v kulturách zcela odlišných od všeho, co jsme zatím měli tu možnost poznat.