Debora
Esther Singer Kreitman
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/249282/bmid_debora-65a2566304458.jpg
4
19
19
Autobiografický román starší sestry dvou slavných bratrů – Isaaca Bashevise a Israela Joshuy Singerových – vyšla poprvé v jidiš v roce 1936, později byla autorčiným synem přeložena do angličtiny. Je to patrně jediný román, který dává čtenářům nahlédnout do života ženy vyrůstající v židovské rodině v Polsku na počátku dvacátého století, kdy svět tradičního štetlu zvolna ustupoval modernímu životu. Stejně jako její bratři i Esther popisuje svět zalidněný rabíny a studenty ješivy, gangstery i socialistickými rebely, pouličními prodavači a švadlenkami. Ale především – a v tom se Singerová od svých bratrů liší – vyjadřuje ve své próze hořkou frustraci hrdinky, jíž je jako pouhé dívce zapovězeno vzdělání, je jen lepší služkou v domácnosti svých rodičů a nakonec ji čeká smutné „vysvobození" v podobě dohodnutého sňatku.... celý text
Přidat komentář
Velmi mne udivilo, že má tato kniha tak slabé hodnocení, přijde mi, že neoprávněně. Sama miluju knihy bratrů Singerů a když jsem nyní objevila jejich sestru Esther, musela jsem ji přečíst. Prvních několik stran nebylo vůbec jednoduchých, trvalo, než jsem se začetla, ale nakonec jsem se nedokázala odtrhnout. Kdo miluje svět štetlů z počátku 20. století, bude nadšený. Výpověď ženy, která ukazuje, že být ženou a židovkou nebylo vůbec jednoduché a v podstatě stála na pokraji společnosti, co naplat, že byla inteligentní a dnes by toho v životě jistě mnoho dokázala...Cadikové, rabíni, Polsko, Berlín, začátek 20. století...svět sám pro sebe :-)
Nechala som si chvíľu uležať v hlave dojmy z tejto knihy. Isté je, že výpoveď je omnoho silnejšia a lepšia ako samotná literárna stránka románu. V záplave mužských hlasov židovského národa 20.storočia je to jedna z mála výpovedí ženskej postavy. Príbeh vyznieva veľmi autenticky, do veľkej miery je autobiografický. Určujúci je začiatok románu a scéna, na ktorú sa nezabúda, v ktorej sa Debora pýta svojho oca, čím bude v budúcnosti ona, keďže brat sa má stať brilantným talmudistom a on jej bez zaváhania odpovie: "No přece ničím!" V skutočnosti vraj táto veta zaznela z úst matky, samotný vzťah s ňou bol nie veľmi šťastný, matka sa jej v detstve sotva dotkla. Sestra slávnejších bratov Isaaca a Israela Jehosua Singerových túžila po vzdelaní, ktoré nedostala, zatiaľ čo jej bratia študovali, ona vykonávala podradné domáce práce a jediné, čo ju v živote mohlo čakať, bolo dohodnuté manželstvo, tak ako to chodí v prostredí aškenázskych Židov.
V románe nechýba jej vzťah k čítaniu a knihám, ktré často vyhľadávala a nepovažovalo sa to samozrejme za pozitívne. Deborina matka napriek všetkému patrí medzi vzdelané ženy, občas sa prejaví i to stále platné, že síce je muž hlavou rodiny, ale žena je krkom rodiny.
Nenaplnená láska a pocit, že si ju doma nikto neváži a chcú sa jej zbaviť, vedie k dohodnutému manželstvu z trucu. Toto je jeden z ďalších styčných bodov s autorkiným životom. Vydáva sa za brusiča diamantov a odchádza do Antverp a miesto očakávaného života v bohatstve, sa ocitá v absolútnej chudobe. Od detstva sa u nej prejavujú zvláštne stavy, ktoré sa vraj neskôr diagnostikovali ako paranoja a depresia, ktoré sa v nešťastnom manželstve značne prehĺbia. Záver priniesol zimomriavky a v duši mi zostal zvláštny pocit prázdnoty.
Ďalšie osudy Debory sú vykreslené v pokračovaní románu Diamanty, ktorý zatiaľ u susedov nevyšiel a ktovie či raz vyjde... Napriek tomu, že k slabším stránkam románu patrí jeho popisnosť, opakovanie motívov či scén, ťažkopádnosť vo vyjadrovaní a slabšia dejová línia, považujem ho za veľmi zaujímavé čítanie a exkurz do života ženskej duše v židovskej spoločnosti. Opäť mi chýba polhviezdičkové hodnotenie, ale v tomto prípade som sa z 3,5* rozhodla prikloniť k 4*.
Nedočítané a ukončené na 88.strane. Možno kvôli tomu, ani nie som hodná komentovať knihu, ale ak budem chcieť čítať knihu s dedinskou tematikou (a jej malichernosťou), tak to sa radšej vrátim ku Ťapákovcom! Tí aspoň mali umeleckú hodnotu!
Je to zajímavý příběh bratra a sestry vyrůstající v židovské rodině. Jak je pohled na chlapce a dívku zcela jiný! Do chlapce otec, sám rabín, vkládá velké naděje, nechá jej studovat zatím, co Deboře na její dotaz čím bude jednou ona odpoví otec takto:
Čím budu já? ptá se Debora otce.
Čím bys ty mohla jednoho dne být? No přece ničím!
A o téhle dívce, která měla být ničím ten příběh je. Taky je o tom, jak žije židovská rodina v době před 1.světovou válkou. Pohled je o to zajímavější, že jej vypráví a posuzuje dívka - žena.
Jinak na obalu není Debora, ale je to sama spisovatelka se svými dvěma, slavnějšími, bratry.
Knihu jsem právě dočetla a za sebe mohu říci, že Ester Singer Kreitman zůstala neprávem ve stínu svých slavnejsich bratří. Jak Ester, tak románová Debora se bohužel narodily v nesprávně době a na nesprávném místě.