Dech
Sarah Crossan
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/153101/bmid_dech-PMz-153101.jpg
4
566
566
Nic pro nás není tak přirozené jako dýchání. Představte si ale svět, ve kterém si jen privilegovaní mohou koupit dostatek kyslíku k tomu, aby mohli tančit či si zahrát obyčejný fotbal. Svět, kde chudí jen stěží zaplatí účet za vzduch nezbytný k životu. Svět, v němž po netušené katastrofě přežívá zbytek obyvatel v hermeticky uzavřených městech s vlastní atmosférou. Pustou planetu Zemi, kde nejvzácnějším rostlinným druhem je obyčejný strom. Právě v takovém světě žije Alina, Bea, Quinn a jejich přátelé. Od ostatních mladých lidí se liší svou přemýšlivostí a odvahou něco ve svém okolí změnit. Odvahou nadechnout se jinak než druzí – svobodně. Dystopický román mladé irsko-americké autorky plný dobrodružství, při němž se doslova tají dech.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2013 , BaronetOriginální název:
Breathe, 2012
více info...
Přidat komentář
Briliantní nápad! Já osobně miluju dystopie a takhle je víc než jen příběh na papíře. Přece jenom lidstvo může stromy vykácet kdykoliv. Když pominu onen milostný trojúhelník a všechny zápletky tohodle rázu, tak jsem byla velmi spokojená. :)
Tento ↑ uživatel čeká na dobu, kdy se post-apokalyptické a dystopické knihy s dobrým námětem přestanou psát v naprosto dementní YA podání. Legenda praví, že čeká dodnes.
Posledni dobou ctu knihy s dobrymi namety, ale horsim zpracovanim. Tato patri mezi ne. Urcite z toho slo "vytriskat" mnohem vic a otevreny konec se taky mohl zpracovat lepe.
Na začátek říkám, že knihu jsem nedočetla a dočítat nehodlám. Nevidím důvod, proč bych ztrácela čas u něčeho, co mě nebaví, když mám další desítky knih, které chci číst.
Dočetla jsem zhruba do strany 80. Co první musím podotknout: námět. Jelikož je ze všech dystopií nejreálnější, vážně mě kniha zaujala už jen pro to. Druhý důvod byla obálka. Sice není nijak moc úžasná, ale špatná taky není.
Ale u toho jsem asi skončila. Jo, námět byl super. Ale zbytek mě nepřesvědčil, abych to dál četla.
Co mi fakt vadilo, byl pohled tří postav, které ještě k tomu byly milostný trojúhelník. A pozor, byl i čtyřúhelník, akorát ten celkem rychle skončil. Ano, další věc, která mi vadila. Klasika, milostné trojúhelníky. Klasické. Nic zvláštního, nebylo to nijak složité, prostě to bylo tak, jak to napsala. Obyčejné.
Další věc bylo to, že se absolutně nic nestalo během těchto stran než to, že někam došli. Ale žádná akce nic. Upřímně? Litovala jsem tak trochu Beu, protože dělala to, co dělala pro Quinna, který měl pohled nalepený na Alinině zadku (v jednu chvíli doslova :D).
To jsou asi hlavní důvody, proč nepokračuji. Kniha má i druhý díl, který podle zdejšího hodnocení nevypadá o nic moc lépe, takže nemám ani důvod se snažit to dočíst. Nic, co by mě motivovalo.
Samozřejmě, knihu nehodlám hodnotit hvězdami, jelikož jsem jí nedočetla do konce.
Tak já vám nevím. Ze začátku jsem byla zmatená z přelétávání kapitol co se týče postav. Když jsem si na to zvykla, mohla jsem se konečně ponořit do děje a nechala jsem se doslova vtáhnout do příběhu.
Moc se mi líbil námět knihy, protože je to jedna z mála situací, ke kterým by v reálném životě mohlo opravdu dojít.
Na druhou stranu, co se mi líbilo méně, tak určitě ten uspěchaný a ne moc pochopitelný konec. Čekala jsem cokoliv, možná i marně doufala ve vítězství. Ale tohle bylo až moc rychlé, jako by autorka chtěla mít psaní konečně za sebou :(
Ale i přes tuto malou chybičku se kniha dobře četla, místy byla romantická i vtipná a v určitých pasážích i napínavá :)
Ojedinělé téma, které stojí za přečtení. Zprvu jsem byla trochu zmatená, ale jakmile jsem se dovtípila ...
Kniha se mi líbila, ale podle anotace jsem čekala víc, proto dávám "pouhé" tři hvězdy :)
Již z anotace na mě námět knihy doslova křičel: "přečti si mě". Nápad skvělý, postapokalyptické příběhy zbožňuju a nedostatek kyslíku ve světe je vcelku neotřepaný motiv, zatímco všude jinde se opakuje námět s elektřinou. Ačkoliv je to spíš zaměřené na mladší čtenáře, kniha má určitě na to zaujmout i starší čtenáře a vtáhnout je do děje. Za zpestření považuji střídaní dějových linek a perspektiv pohledu.
Dějová linka knihy a nápad autorky na rozdělení popisu děje z pohledu jednotlivých postav - v tom jsem viděla veliký potenciál. Bohužel byl ale totálně utopen v nepodařeném ztvárnění. Kapitoly byly psané úplně stejně - neexistoval ani náznak odlišného myšlení jednotlivých hrdinů. Styl psaní byl obyčejný, nic na něm nebylo přitažlivého, čtivého ani zajímavého, dialogy byly otřesné. V tom bych ovšem nechtěla křivdit autorce, hlavní vinu na tom klidně může mít ten, kdo knihu překládal z originálu. Ach jo, taková škoda. Podruhé už knížku číst určitě nebudu. Druhému dílu šanci dám a budu doufat v posun správným směrem.
Nápad je suprový. Dávám nižší hodnocení, vadí mi totiž neustálá romantinka pro mladistvé. I přesto nápad dobrý a uvidím jaké bude pokračování.
Tahle knížka mě upoutala už od první kapitoly ☺ postavy byly úžasně ztvárněné a propracované stejně jako samotný děj. Ten nápad budoucího světa bez kyslíku nebyl sice nový, ale tak či tak absolutně úžasný
Supeer. Pútavé od začiatku až do konca. Skvelý námet, pekne spracovaný. Teším sa na pokračovanie.
Literární prvotina autorky Sarah Crossan na mě udělala obrovský dojem. Strašně se mi líbil dystopický postapokalyptický svět, který ve své knize vytvořila. Nemůžu se dočkat, až začnu číst druhý díl, který je zároveň i závěrem této malé série. Co mě na knize nejvíce zaujalo, byl rozhodně její námět a ústřední téma světu po katastrofě, při níž z atmosféry zmizí kyslík a lidé jsou odkázáni na život ve skleněné kapsuli, která by mohla mnohým připomínat vězení. Kapsule mají vlastní atmosféru s uměle vytvořeným kyslíkem. Dech je kniha o cestě dvou mladých lidí za poznáním, za odhalením pravdy. Na jejich cestě mimo kapsuli je doprovází někdo, kdo tu pravdu zná. Postupem času se k nim přidá ještě další člen, do kterého byste to nejspíše na začátku neřekli... mrzel mě pouze smutný závěr, doufám, že druhý díl bude již poněkud optimističtější.
U této knihy mě vyloženě zaujala obálka. Tím to ovšem končí. Velmi zajímý námět utonul v bohapusté nicotě...sama píšu příběh z pohledu více osob, proto se na podobné styly dívám stejně kriticky. A zde bohužel musím říct, že ačkoli se střídal pohled tří postav, vůbec jsem mezi nimi necítila rozdíl. At mluví kdo chce, je to furt jedno a to samé, jen se mění jména. Plochost, bezduchost a prázdnota se vine celou knihou. A opět mám problém - odboj vede parta šestnáctiletých dětí. Příběh má hromadu nelogičností a také trhlin v chování postav. Nepomůže mu ani, že až do konce mi byl osud postav lhostejný a když už, tak to rozhodně není hlavní trio, ale Silas, Maude a pak Dorian (a to jen proto, že Dorian se jmenuje můj oblíbenec v Dragon Age 3). Pokračování mám, ale přečtu ho asi jen proto, abych měla odškrnuto.
Originální nápad, který by si zasloužil lepší zpracování. Hlavní hrdinové jsou každý svým způsobem nesympatičtí, děj je předvídatelný a tak čtenář čeká, kdy už se stane to, co celou dobu očekává a posune se to někam, kde to bude zajímavé, čehož se stejně nedočká. Druhý díl si přečtu, ale jen proto že už ho mám stejně koupený.
Kniha se četla dobře a svižně. Nápad mi přišel zajímavý a originální. Přesto mi tam chybělo něco, co knížku posune z tuctové na jiný level a vy budete mít chuť si ji v budoucnu opět přečíst, nebo sáhnout po dalším díle, což bohužel nemám.
Pro mě byla tahle kniha milé překvapení. Celý příběh je vymyšlený i napsaný tak realisticky, že jsem do něj skvěle zapadla a nemusela se trápit, že něčemu nerozumím. Překvapivě.
Dech se mi zkrátka moc líbil a těším se, až se k němu někdy v budoucnosti vrátím. :)
Dech
já nutně potřebuji druhý díl :D :)