Dědečkův deník
Libuše Koubská
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/340669/bmid_dedeckuv-denik-Xg7-340669.jpg
4
37
37
Jedním z výchozích bodů knihy, mapující období let 1880–1953, je deník válečného zajatce Josefa Bačovského, který jako rakouský domobranec prošel několika těžkými bitvami 1. světové války a poté padl do ruského zajetí. V něm prožil mimořádnou anabázi, během níž proputoval křížem krážem tehdejší Rusko od Sibiře přes Petrohrad k Bílému moři za severní polární kruh a odtamtud na jih ke Kaspickému moři, na Kavkaz, do Baku... Zajetím však zasahování takzvaných velkých dějin do jeho života teprve začalo. Jeho česko-německá rodina se musela vyrovnávat s novými poměry po vzniku Československa, s hospodářskou krizí 30. let. Vesnice, v níž žil, se stala dějištěm nacistického puče na podzim roku 1938, za 2. světové války si v ní zřídil koncentrační tábor Oskar Schindler, v roce 1945 se tam utábořila Rudá armáda. Část rodiny se po válce dostala do divokého odsunu. Po únoru 1948 turbulence pokračovaly. Kniha, kterou připravila k vydání zkušená publicistka Libuše Koubská, nabízí čtenářům obraz dramatických a rozhodně nikoliv černobílých dějin běžných lidí, jejich názorů, snažení, nadějí, zklamání, tragédií i pozitivních odkazů.... celý text
Přidat komentář
Nevím jak popsat svoje rozpaky nad knihou. První kapitola optikou malé Lízy mě nadchla. Rok 1953 a česko-německé vztahy očima malé holčiny, byly moc fajn. Dědečkův deník ještě taky zaujal. Alespoň první dvě kapitoly rozhodně, ovšem už se to začne tak nějak rozmělňovat a stávat více 'poučno-dějepisným' i přesto, že autorka má evidentně snahu, dobu nám přiblížit. Téma mě hodně zaujalo, ale ráda bych četla lépe zpracovanou beletrii. Jistě je na vině i moje malá trpělivost s textem, ale nechci se úplně do čtení nutit. Hodně souzním s Lenka4 a kloin. Můj čas je drahý :o)
Líbila se moc. Neřekla bych, že klouže po povrchu. Spíše se autorka rozepisuje a jde do podrobností tam, kde má dostatek podkladů, zatímco tam, kde domýšlí, nechce ublížit křivým slovem ani myšlenkou, což naprosto chápu. Malé osudy na pozadí velkých dějin.
Nevyčerpatelné téma. Osudy obyčejných lidí vláčené velkými dějinnými zvraty. V této útlé knížce vydává autorka svědectví o své česko německé rodině pocházející z Vysočiny v průběhu celého 20 století. Jasně stručně v souvislostech. Poutavě. A nelze se nezamyslet nad tím, kam se s velkými dějinami řítí naše životy nyní...
Oceňuji autorčinu otevřenost s jakou se podělila se čtenáři o svou rodinnou historii, protože není jednoduché se podělit o své pocity a vzpomínky na rodinné příslušníky, z nichž mnozí měli až tragický konec života. Kniha přibližuje období 1. světové války z pohledu obyčejných lidí - ať už vojáků nebo jejich rodin, a to, že ani tyto rodiny to neměly jednoduché. Vlastně všechny dějinné události jsou vyprávěny na pozadí konkrétní rodiny, takže se můžeme jednak poučit něco z historie, ale zároveň se dozvědět, jak to prožili běžní lidé. Zajímavý byl i popis psychické nemoci autorčiny maminky Gity - trochu mi objasnil, jak takto nemocní lidé žijí, myslí a jak je to pro jejich okolí těžko pochopitelné.
Z mála informací, které se v rodině zřejme zachovaly v ústním podání, kromě deníku dědečka, vytvořila autorka zajímavý kaleidoskop. Líbilo se mi to, tam, kde toho věděla víc, byla podrobná, kde fabulovala, držela se spíš zpátky, aby zesnulé nerozčílila, to chápu :). Určitě objasnila laikům mnoho faktů z dějepisu, které se ve škole učí letem světem nebo vůbec. Přísný dědeček mi byl velmi sympatický, i když kniha by si zasloužila jiný, s prominutím "nedědkovský" název.
Je smutné, ale i pochopitelné, že lidé o některých svých zážitcích nechtějí mluvit, a to ani s těmi nejbližšími. Kolik příběhů a událostí tak odejde spolu s těmi, kteří je prožili. V rodinách pak zůstanou jen tradované útržky, možná nějaká písemnost a fotografie. A prostor pro fantazii. Paní Koubská měla naštěstí dost podkladů pro své dílo, ale výsledek je poněkud rozpačitý. Osudy jednotlivých členů rodiny jsou velmi zajímavé, jejich literární zpracování však amatérské.
Ach ty osudy .... Jenom bych té knize dala jiný název, neboť se to týká osudů celé autorčiny rodiny - tedy té, se kterou se stýkala. Ten Pithartův doslov mohl být napsán také trochu čtivěji.
S její babičkou jsme ve dvou věcech stejné - já jsem si vybrala za manžela muže, se kterým se také díváme každý jiným směrem (ale na rozdíl od ní já jsem tohoto muže opustit mohla), a také jsem vášnivá čtenářka, takže děti někdy od sebe odháním, abych se mohla v klidu pohroužit do osudů jiných.
Dal jsem méně hvězdiček. řekl bych, že klouže spíš více po povrchu. Celkově jsem si představil cyklus Soukromé století, které natáčela ČT. Jako komentář doplňující staré rodinné videoarchivy by se mi to líbilo. Jako samostatná kniha ne. Chvíli se probírá detailem a jindy zase letí příliš rychle. Přišlo mi to takové nejasné v názorech. Jako rodopisná kniha určitě potěší příbuzné, nebo znalé místa.
Kráása, prostě krása. Miluju rodinné příběhy v Čechách/na Moravě na pozadí dějin. Klidně mohlo být i obsáhlejší, ale i tak na 5 hvězdiček to u mě je.
Další z řady knih, kdy je historie českého národa 20. století vykreslena na osudech jedné rodiny. Může se zdát, že kniha jde málo do hloubky, jen tak klouže po povrchu, nastiňuje dějinné zlomy a hned zase skáče dál. Na druhou stranu je zde velký prostor pro vlastní představivost a uvědomění si hloubky událostí.
Skvělé vyprávění o nelehké minulosti. Mám ráda tyhle rodinné střípky, vzpomínky na minulost a popis života několika generací jedné rodiny. Klidně by to mohlo být delší a víc do hloubky :). Doporučuju.
Krásná kniha plná dějin a příběhů obyčejných lidí. Dojemné osudy a strasti rodiny samotné autorky, jíž se (ne)přímo dotýkají události, zdánlivě, na pozadí českých a světových dějin.
Vím, že se, z hlediska mainstreamových žánrů, nejedná o knihu příliš vyhledavanou. Ale všem, kteří rádi stráví příjemné, někdy bolestné, chvíle nad knihou, její přečtení vřele doporučuji.
Autorce děkuji za rozhovor v ČRo, díky němuž jsem se o knize dozvěděla.
"Osud se rozjel, aby s tím už nikdy nepřestal..."
Autorovy další knížky
| 2011 |  Všechno dopadne jinak |
| 2017 |  Dědečkův deník |
| 2012 | Můžeš-li udělat radost, musíš |
| 2008 | Významní čeští lékaři I. |
| 2002 | Příběhy české vědy |
Ze začátku mi kniha připadala toporná a příliš faktografická, ale postupně jakoby se autorčin styl uvolňoval a zemocňoval a já díky ní objevila jeden neobyčejný příběh česko-nemecke rodiny a dozvěděla se spoustu nového z dějin českého 20.stoleti.