Dědicové snů
Helena Šmahelová
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/171765/mid_dedicove-snu-Son-171765.jpg
3
19
19
Generační román o osudech rodiny ratibořského knihkupce a měšťana Jana Pelanta. Autorka v něm vykresluje věrný obraz českého světa a jeho ideového povědomí od roku 1910 do druhé poloviny třicátých let, jehož rozpory a otřesy se promítají do života jednotlivých příslušníků rodu. Zatímco Jan Pelant a jeho žena Anna pomalu odcházejí ze scény spolu se starým světem a jejich místo zaujímá dcera Emanuela, synové se s krizovou dobou vyrovnávají každý po svém. Román - který vznikl přepracováním staršího díla s názvem Pelantovi z r. 1944, kdy cenzurní ohledy nedovolily téma plně rozvinout - sleduje osudy knihkupecké rodiny, její radosti, vášně a tragédie od poklidné idyly před první světovou válkou až do poloviny třicátých let. Autorka s důvěrnou znalostí zachycuje české meziválečné ovzduší.... celý text
Přidat komentář
Moc hezky napsané, osudy jedné knihkupecké rodiny. Autorka skvěle vykreslila jejich charaktery i dobu první republiky.
Myslím, že se autorce podařilo věrohodně vylíčit meziválečnou atmosféru, zvláště rozporuplný postoj jednotlivců. Každý ze synů Pelantových je ztělesněním jiného názoru, každý se se sociálními a politickými problémy vyrovnává jinak, dokonce se postupně dostávají na protilehlé strany barikády.
Autorovy další knížky
| 1959 |  Velké trápení |
| 1984 | Stíny mých otců |
| 1979 | Žena roku 1900 |
| 1964 | Dobrá mysl |
| 1985 | Stopy mých otců |
Knihu jsem četla podruhé, protože jsem úplně zapomněla o čem je. Když jsem to teď četla, pochopila jsem - v knize není nic tak výrazně špatné nebo dobré, aby mi to utkvělo v paměti. Je to taková kniha, co by bývala byla lepší červenou knihovnou (autorka obdivuhodně vystihuje psychologii postav a jejich pohnutky), ale není, a to kvůli politickým přílepkům. Možná je napsala jako úlitbu tehdejšímu režimu, ale z knihy vyčnívají, a činí ji nedůvěryhodnou. Škoda, že nezůstala (nemohla zůstat) věrná tomu, co uměla napsat.