Dědictví
Nicholas Shakespeare
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/193095/bmid_dedictvi-axh-193095.jpg
3
26
26
Andy Larkham má zpoždění. Má jít na pohřeb svého oblíbeného učitele, který mu kdysi řekl: „Nikdo to nemá jednoduché.“ Andy už vůbec ne – kariéra se mu zasekla na mrtvém bodě, právě má hluboko do kapsy a jeho snoubenka se ho chystá pustit k vodě. Pohřeb má však nečekanou dohru a Andy si musí položit otázku – co všechno udělá, aby svůj život změnil? Nicholas Shakespeare nás vezme na pozoruhodnou cestu, na níž zavítáme do Turecka počátku dvacátého století i do současného Londýna a setkáme se s pokušením, které skýtá nečekané zbohatnutí, s tajemstvími rozvrácených rodin i s cenou, kterou člověk platí za to, že sám sebe nezradí. Je to příběh o lásce, promeškaných příležitostech i o tragédii zrady. Je to skutečný moderní román.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , Kniha ZlínOriginální název:
Inheritance, 2010
více info...
Přidat komentář
Snadno zapomenutelná kniha. Minimální první třetina byla přímo nudná, zbytek byl alespoň celkem čtivý, ale celkový dojem je dost rozpačitý.
Kniha mě dokázala opravdu vtáhnout do děje až v druhé polovině, kde se odkrývaly postupně detaily ze života ostatních postav. Ale celkový dojem je pozitivní. Vlastně se dá říct, že je to kniha o hledání a přijetí se, svojí identity a svých kořenů hlavních postav, to vše je obsaženo ve zdánlivě banálním příběhu o náhodném dědictví.
Hrozně dlouho mi trvalo, než jsem se do knihy dokázala začíst. Těšila jsem se na ní, ale po první kapitole jsem ji četla v podstatě z donucení, protože se snažím všechny knihy dočíst, ať jsou jakékoliv. Poté mě ale děj mírně vtáhl, velmi mě zajímal ten skutečný příběh, který se hlavní hrdina snažil zjistit. Takže i přesto, že to chvíli trvalo, tak jsem teď ráda, že jsem to dočetla. Je to zase trochu něco jiného, než obvykle čtu, ale stálo to za to.
V anotaci je naneštěstí snad vše, o co v románu od autora přeslavného jmenovce jde. První třetina se táhne, teprve pak to vypadá na zlom a očekávaný rozběh příběhu novopečeného britského multimilionáře. Ale naneštěstí žádný švih se nekoná, přestože mnohé situace jakoby vypadly přímo z Wodehousových knih. Humor zde se ale jen ztěžka dostává na povrch a dílo dostatečně neprovzdušní. Následné pátrání po osudu mecenáše se od humoru odtahuje úplně.
Potenciál příběh měl, ale musel by být o polovinu kratší a napsaný mnohem svižněji, lehčím perem.
Z téhle knihy jsem měla trochu strach. Nechtělo se mi do ní, ale po prvních stránkách jsem už jí neodložila. Mě se četla velmi dobře. Má zajímavý příběh a také vás nutí se zamyslet nad tím, co nám chce autor říct. Za mě moc dobrá kniha.
Skvěle rozehrané (prolog), pak děj i konec značně pokulhává.
Na přebalu se píše o všudy přítomném zlu. Kvůli této větě se mi nechtělo knihu číst. K četbě mě však přitáhl ten arménský prvek v ději. To zlo autor určitě nemyslel tak, jak to přinesly dějinné události: v roce 1915 se před násilím utíkající Arméni usídlili v syrském Aleppu (píše se v románu podle historických skutečností), a naše současná realita - tj. o sto let později z tohoto města utíkají obyvatelé před zrůdnostmi tzv. islámského státu...
Kniha se dobře četla. Zápletka byla skvělá a odkrývání tajemství s ní spojené rovněž. Některé pasáže románu ohromí, ale něco tomu do maximální spokojenosti chybělo. Snad do toho psaní vložit větší srdce, protože tak silný námět by zasloužil více citu.
Škoda jen, že Nicholas Shakespeare nezdědil se jménem i literární schopnosti. Pak by se dalo o této knize říct snad víc, než jen - nápad výborný, zpracování nic moc.
Ne všichni lidé hodlají svůj majetek po smrti odkázat svým drahým příbuzným. Christopher Madigan odkázal svoje jmění štěstěně a tak, když se Andy Larkham omylem objeví na jeho pohřbu, zdědí po Madiganovi část jeho majetku. Co myslíte, dokázali byste přijmout dědictví po člověku, kterého jste ani neznali a na jeho pohřbu jste se ocitli ne/šťastnou náhodou?
Seriózně se tvářící (a vážně se beroucí) příběh je spíš takovou červenou knihovnou pro ufňukané mazánky. Aneb kterak neschopný, sebelítostivý redaktor svépomocných manuálů přišel o snoubenku "zlatokopku" a nečekaně získal pohádkové dědictví zdánlivě zlomyslného milionáře, jež tyto finance upřel vlastní dceři (idealistické ekoložce k tomu). Po několika mravoličných pasážích, jak bohatství kazí charakter, neb udělá z literaturou posedlého snílka nihilistického egocentrika, se nakonec hlavní hrdina zmátoří a začne pátrat po osudech zesnulého donátora. A ejhle, mozná to nebyl škodolibý hajzl, ale naopak šlechetný trpitel, jehož na každém kroku pronásledoval záludný úhlavní nepřítel, který mu jen tak pro legraci zatoužil důsledně zničit život. Konkrétní happy end nemá smysl spoilerovat, ale navzdory rádoby exotickým exkurzům do Arménie, Turecka či Austrálie, je tahle kniha pouze selankovitou pohádkou, jak to navzdory pasivitě zoufale nudného protagonisty všechno dobře (= spravedlnost + peníze + láska) dopadlo.
Knihu jsem zvládla přečíst do první třetiny, bohužel mě ničím nenadchla ani neoslovila. Přišla mi dost nudna a proto jsem ji již nedokázala číst dal