Vladař na scéně

12.07.2015

Role králova agenta či špiona dodává čtvrtému dílu příběhů Petra ze Sioraku „šmrnc“ a díky ní je zase trochu jiný než předešlé části ságy. Čtenáři se otevře svět, podívá se na různá lákavá místa (Boulogne, Londýn...) a zblízka pozná řadu historických osobností – zvláště vladaře Jindřicha III. a Alžbětu I., ale i řadu vedlejších postav jako povýšeného králova „arcimilce“ vévodu Epernona nebo zhýralou paní Montpensierovou. Podobně jako ve třetím dílu Merle plasticky a dramaticky vykreslil postupné prorůstání vlivu radikálních katolíků v čele s vévodou z Guise a atmosféru bublající nenávisti proti králi, jež vrcholí jeho útěkem z Paříže. Čtivost a napínavost příběhu bohužel trochu trpí přílišným příklonem k „velkým“ dějinám na úkor těch „malých“ – v knize je zkrátka „méně Petra a více politiky“. (7/10)

24.04.2015

Richie1 v komentáři níže uvedl shrnutí 4. dílu fresky velice výstižně a v podstatě není co dodat. Já na doposud přečtených dílech 1 - 4 obdivuji nádherný a barvitý archaický jazyk, vtip a inteligenci. Dovolil bych si k tomuto dílu sice poněkud obsáhlejší, ale podle mého výstižné ukázky:

""Vzácný pane," pravil Miroul, kdyžtě narýsoval S na obou stranách břichaté, "kterak se nazývá dopis, v němž se laská ten, kdo vás chtěl pokousat?" "Captatio benevolentiae.""

""Zaro," pravila Gertruda, "bylo by ti libo přinést sem malého Alexandra, vidím, že se pokakal." "Nikoliv madame!" pravila Zara, zvedajíc do výše krásné ruce. "Je všecek pokakaný, nemohla bych se ho dotknout, ba ani se k němu přiblížit, tak mi ten zápach smrdí! Madame, žaludek se mi obrací!" "Matka si na to ovšem zvyknout musí," pravila Gertruda. "Z té příčiny jsem nechtěla být matkou, madame, neboť na těch věcech je vše nechutné: ohavná zvířeckost mužova, ošklivost těhotenství, utrpení při porodu, novorozeně, kteréž by zajisté bylo roztomilé se svými tvářičkami, nevinnýma očima a roztomilým tělíčkem nebýt pohříchu toho, že bez přetrží pod sebe kadí a ščí. Aj!" pravila přikládajíc si ruku k ústům, "div nezvracím, toliko když si to představím, tak si to všechno ošklivím!" "Zaro," pravila moje Angelina, kteráž jsouc chotí lékaře, hodlala dát o tom zaznít hlasu rozumu, "to je přec poplatnost přírodě. Ty sama jsi jí v tom podřízena." "Než nikdo mě přitom nevidí! A činím co nejrychleji mohu! A všecka zahanbena, že ty ohavnosti a ty zápachy mohou ze mne vycházet! Pro smilování, já se poté myju a voním, tak je mi to vše odporné! Budiž ještě u mužů, kteříž jsou od přirozenosti hrubí! Leč nebylo by bývalo možné nastrojit tyto věci jinak u našeho pohlaví, kteréž je svou povahou o tolik útlejší a jemnější?""

12.05.2014

Ve čtvrtém dílu ságy dochází k jedné podstatné změně oproti předchozím dílům. Petr ze Sioraku vstupuje do přímé služby francouzskému králi Jindřichu III. jako jeho lékař, a protože je nejen chytrý a šikovný, ale především věrný, využívá ho jeho panovník i k rozličným tajným posláním. S hlavním hrdinou se tak dostaneme na mnohá místa středověké Francie, ale i třeba na dvůr navarského krále či na anglický dvůr.
Dobrodružný ráz příběhu je zachován, ale děj je navíc značně rozšířen o historické souvislosti. Popisování historických událostí je někdy až na úkor čtivosti příběhu, ale na druhou stranu se tak čtenář mnoho dozví o této vzrušující době, kdy se Francie ocitla na pokraji rozpadu, protože byla zmítána rozkolem mezi katolickou většinou a hugenotskou menšinou. Do hry vstupují i další mocnosti jako katolické Španělsko s králem Filipem II. nebo protestantská Anglie s královnou Alžbětou I. Velmi dobře je v románu vykreslena osobnost francouzského krále Jindřicha III. a jeho boj proti nepříjemnému soupeři o moc - vévodovi Jindřichu Guise. Vrchol tohoto soupeření je napínavě popsán v samém závěru románu. S Petrem ze Sioraku bude čtenář přitom.

26.02.2014

Pro mě je subjektivně čtvrtý díl série tím nejlepším. Petr se stává špionem ve službách krále a odhaluje nám tak své další tváře a schopnosti. Děj tím získává rozměr akčního, špionážního příběhu s tím, že zachovává všechny klady předchozích knih: silné postavy, atraktivní prostředí, nádherný jazyk, to vše ožívá ve strhující historické mozaice, při které zapomínám jíst, pít, vystupovat z hromadných dopravních prostředků a jen čtu ponořená do světa Petra ze Sioraku. Radost obracet stránky.

29.06.2013

první tři díly této série se mi líbíly víc. Tento díl mi připadal už moc politický, což mě moc nezaujalo.

12.02.2013

Tento díl mě tolik nenadchl jako předchozí, je v něm více politiky, ale to přinášela doba a moc.

10.10.2012

Osudy Francie jsou od prvního dílu do posledního úžasnou podívanou, nelze jim vlastně nic ubrat, je vidět že spisovatel,byl bohat životních zkušeností, které umě zasadil a ještě uměji vylíčil. K oběma seriiím se neustále vracím.