Dědictví v Champagni
Sarah-Kate Lynch
Clementine celý život pečovala o zahořklého a hrubého otce a starala se o dům, vinici, o výrobu vína. Po otcově smrti je přesvědčena, že je právoplatnou dědičkou domu i vinice, které po generace patřily její rodině. Z poslední vůle se však dozvídá, že se o majetek musí podělit s nevlastní sestrou, kterou dvacet let neviděla, a s další sestrou, o které dosud neměla tušení. A tak vinice svede dohromady tři sestry, které nemají zdánlivě téměř nic společného. Autorka románu s břitkým vtipem a nadhledem předestírá vzájemné soupeření tří dospělých žen uprostřed svěží krajiny Champagne a odhaluje skrytá a nepominutelná pouta sesterských vztahů. ... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2009 , OlympiaOriginální název:
House of Daughters, 2008
více info...
Přidat komentář
Pro mě krásná kniha s krásným obalem, okořeněná francouzskými slovíčky, se zajímavým psychologickým podtextem. u čtení mi opravdu chyběla sklenička šampaňského, abych mohla pozorovat bublinky.
Clementine pracuje s otcem na vinici a po jeho smrti si myslí, že má právo vše zdědit, jelikož zná už skoro vše. Po mnoha letech se však objeví drsná , nafintěnáMathilde, která potřebuje peníze. Ty dvě se nemají rády a se zděšením přijímají zprávu právíka, že mají ještě jednu sestru. Do domu přichází Sophie. Jak to ty tři vyřeší? K tomu jim dopomůže stará La Petie, která je pomalu doprovází cestou k nalezení a otevření tajemství, se kterým každá žije, ale aby našla cestu jak k sobě, ale i k druhým. Snad se jí to podaří a každá bude šťastná.
Tatínek pocházel z jihu Moravy, takže mi tato kniha připomněla tuto těžkou práci, závislou na počasí a lásce.
Nenáročná oddychovka. Žádné napětí, žádné velké emoce, prostě kniha u které si člověk odpočine. Po přečtení není nic, co by ve čtenáři chvíli rezonovalo a brzy na ni zapomene.
Řekla jsem si,že zkusím si přečíst jiný žánr . A díky této knize jsem zjistila,že jsem udělala chybu. Knížka je pěkná, krásně napsaná,ale asi pro někoho ,koho zajímají mezilidské vztahy .
Rodinný příběh o třech sestrách, které se setkávají v krásném kraji Champagne,kde zdědily vinice po svém otci. Zatrpklá Clementine, nesnášenlivá Mathilde a citlivá Sophie - jak k sobě mohou najít cestu?
Ale kraj je stejně opojný jako sklenka šampaňského a sestry poznávají co je spojuje. Je to odpočinkové čtení a obsahuje spoustu informací, co v sobě člověk musí změnit,aby porozuměl druhým.
Kniha má hezký obal i název , atraktivní téma ale brzy mě začala nudit. Nebo připomínat něco co už jsem četla. Clementine, i když je mi blízká věkem i tím že denně chodím kolem hospodářství mi nebyla ani trochu sympatická . A jako vadí při jídle zrníčka v bobuli hroznu vadili cizí slova v textu , hysterie všech sester a moudrá věštecká La Petite. Autorka jela studovat materiál do Francie , mohla si ušetřit cestu. Nic originálního nenapsala i když píše dobře.
Příběh se mi prostě nezdál moc uvěřitelný. Podstatou knihy je dle mého přeměna nenávisti v lásku, ale na to, jak dlouho se nenávisti autorka věnuje, vzala tu lásku moc hopem a tak přestože to má mít dobrý konec, tak to na mě dojem neudělalo.
Tuhle knížku jsem doslova zhltla za jediný den, k tomu se dozvěděla něco o víně, o jeho komplikovanosti a nahlédla do rodiny Peinů, tak složité a na konci tak úchvatné, že bych k nim chtěla patřit i já :-) děj byl opravdu nepředvídatelný a lehce okořeněný francouzskými slovíčky, které mu dávaly punc kvality a jedinečnosti, jako samotnému vínu, které se sklízelo v oblasti Champagne. Kouzelná kniha a kouzelný konec....
Zajímavý námět na příběh, jen na můj vkus až příliš mnoho pasáží o jídle. Připomnělo mi to knihy Enid Blyton o Správné pětce, tam je taky každé napětí řádně proloženo svačinkami apod. Nicméně ačkoli mě kniha při čtení moc nenadchla po stylistické stránce, nyní ve mně teprve dozrává (asi jako to správné šampaňské :-) ) příběh sám a nutí mě nad obsahem ještě stále přemýšlet, což na knize oceňuji.
Netuším proč ji knihovna zařadila mezi humoristické, ale příjemná oddychová kniha to rozhodně je .
Od knihy som mala isté očakávania (niečo hrejivé na štýl filmu Prechádzka v oblakoch), ale potom sme mali vlastnú oberačku a tá drina na stránkach je ako čajíček oproti skutočnosti. Ale teda rodina sa vie rozhnevať aj pre iné záležitosti (nie iba tie srdcové).
Príbeh trojice sestier, z ktorých sa prvá starala o vinice, ďalšia sa tam vrátila hlavne kvôli dedičstvu (a nie celkom vydarenému manželstvu) a tretia sa zjavila len preto, lebo nemala kam ísť.
Dlho sa neznášali, až som nemala dobrý pocit ani z toho záveru, keď si k sebe konečne našli cestu.
Prostredie sa mi páčilo, ale teda tá ich súrodenecká nevraživosť mi veľmi vadila, a tak z knihy nemám vyslovene pohodový pocit. Obálka je krásna.
Starenka s vešteckými sklonmi, sexi nomád, ktorý sa tam len mihne a tak celkovo pôsobí ako uvoľnovač napätia a veľa vína.
Asi si dám ešte jednu podobnú vinohradnícku tému (Posledné vinobranie), keďže je také obdobie, nech si napravím chuť.