Deduško, rozprávaj
Ladislav Špaček
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/273125/bmid_dedusko-rozpravaj-RrN-273125.jpg
4
148
148
Etiketa pre chlapcov a dievčatká od 3 rokov. Slušné správanie je to najcennejšie, co môžu dat rodicia svojim detom. Naučiť ich pozdraviť, vhodne sa obliekať, správať sa zdvorilo na ulici, na návšteve, v reštaurácii, vypestovať v deťoch správne návyky, ako držať príbor, pohár, ako sedieť pri stole – to sú hodnoty, ktoré ich budú sprevádzať po celý život a do znacnej miery budú rozhodovať o tom, či Vaše deti budú raz úspešné vo svojej profesii I v osobnom živote. Rovnakú príležitosť ovplyvniť budúci život detí majú aj ich starí rodičia a učitelky v materských školách.... celý text
Přidat komentář
Pěkná knížka, ale některými zásadami se určitě nikdy řídit nebudeme, jako například nenakláněním talíře se zbytkem polévky. Ani si nedovedu představit, že bych polévku z misky v restauraci vypil. Také rozsah ranní očisty se mi zdá nepřiměřený, vždyť víme, kolik míváme ráno času. Jinak spokojenost, hodnotím čtyři a půl, tak to zaokrouhluji na pět celých.
Etiketa pro naše nejmenší od Ladislava Špačka :).
Naše první kniha z této série :).
Musím říct - díky za to - že veškeré naše situace jsme měli dle etikety správně a řešíme je dobře :).
Ale každé děťátko má určitě nějaké místo, které mu dělá problém - u nás je to pochopení, že obchod není hřiště a musíme respektovat ostatní, nehlučet, neběhat.
Příběhem nás provází malá Viktorka a její dědeček (zapojí se i zbytek rodiny), ten Viktorku provádí slušným chováním pomocí příběhů ze života či pohádek.
Líbí se mi, že nenásilnou formou je zde dědeček vnímán jako autorita.
Příběhy nás zavádí do situací jako je - školka, kino, obchod, restaurace, ale i situace v domácnosti :).
I ve výčtu pojmů lze vidět, že se počítá s tím, že se dítě bere do společnosti jako je hotel či restaurace! Což je skvělé! Já musím říct, že jsme obě situace zažili poprvé v batolecím věku a paráda! Co jsme se naučili při první návštěvě dodržujeme do teď! A nikdy jsme neměli problém :).
Ideální čtení pro nejmenší, protože každý si chce být někdy jistý, že i někdo jiný udělá chybu (což se Viktorce stane :)), ale svět se nezboří a naučí se jak a proč je to správně :).
Syn knihu hltal, mně se taky líbila moc. Navíc jsem byla velmi překvapená, že syn dokázal zodpovědět všechny otázky konci knihy. Skvělé zpracování!
Dceři se kniha moc líbila a četli jsme ji mnohokrát. Já osobně z ní tak nadšená nejsem. Někdy je to jak odborný výklad a má to nekonečné souvětí, které se nahlas špatně čtou. Trochu mě překvapilo, že to dceru tak bavilo. Na druhou stranu, já nejsem cílová skupina
Tuhle knížku jsem četla dětem ve školce. Měly ji rády. Existuje i CD namluvené panem Špačkem, taky bezva.
Pro seznámení se základy slušného chování super. Myslím, že některé informace uslyší poprvé i dospělý čtenář :-).
Souhlasím s názory v komentářích, že kniha chvíli působí až příliš studeně ve vztahu dědeček a vnučka.
Líbí se mi vložení pohádkových příběhů do zásad slušného chování. Pro malé děti může přinést vhled do toho, jak se v různých situacích a na různých místech správně chovat.
Skvělá myšlenka, ale podle mě pokulhávající provedení. Od povídání mezi dědečkem a vnučkou bych také očekávala více vřelosti a méně poučování. Působí to pak velice strojeně a třeba mého čtyřletého syna to téměř nezaujalo.... Zvolená témata jsem alespoň využila k následné diskuzi, kdy už se chytal více, ale postavit celou knihu pro nejmenší děti na přísném dodržování etikety, na pravidlech, o nichž nemá běžný dospělý Čech ani potuchy, mi přijde dost uvalené. Myslím, že pro děti by stačila nějaká odlehčená verze... třeba jen proto, aby je bavilo se o tom dozvědět víc.
Krásná a velmi naučná a poučná kniha pro děti s nádhernými ilustracemi a k tomu i překrásně namluvené CD.
Jako úvod do slušného chování pro děti to lze vřele doporučit. Děti poslouchání baví, a věci si zapamatují, i když z toho některé mají legraci. Velmi pozitivně hodnotím i přiložené CD v ceně, i když čtení děti baví víc. Ke knížce bych měl jen pár výtek:
1) někdy je až přehnaně formální (opravdu si nelze naklonit misku s polévkou v restauraci? U obědu s anglickou královnou to pochopím, ale drtivá většina českých restaurací je spíše na úrovni jídelen a naklonění talíře mi přijde zcela v pořádku, spíše by bylo podivné to neudělat)
2) je škoda, že kresby jsou provedeny tak, že vyobrazené postavy drží příbory dost podivně. Čekal bych kresbu, která doprovodí slovní výklad, jak se má správně držet příbor, a ne jakési podivné úchopy.
3) kniha motá dětem hlavu ohledně fungování poštovních holubů. Holub vždy letí jen k sobě domů do holubníku. Nikoliv na adresu, kterou mu řeknete.
4)U japonského spolužáka jménem Kenta je poněkud nepřesně zmíněno, jaký je význam jména. V knize uvedená informace se sice dá najít na anglických webech, ale japonská jména nemají jeden ustálený význam, ale záleží na použitých znacích, a podle toho mohou mít stejné slabiky různý význam. Nemělo by se tedy mluvit o významu jména obecně, ale o významu jména konkrétního chlapce. A je trochu škoda, že Kenta je nakreslen jako jediný z celé knihy s jinýma očima. Vzhledem k extrémní míře stylizace knihy, kdy kolečkové oči postav opravdu neodpovídají realitě je až s podivem, jakou měl ilustrátor potřebu u Kenta výrazně zdůraznit tak drobnou fyzickou odlišnost jakou je kožní řasa zakrývající vnitřní koutek. V řadě zemí by to bylo chápáno jako velmi nevhodné, stereotypní, až karikaturní zobrazení Asijce s rasovým podtextem. Vím, že je to v české kultuře notoricky vžité a třeba ČT přijde jako skvělý nápad dělat v Kouzelné školce Yellow face, ale zrovna v takto upjaté knize o slušném chování mi přijde dost překvapivé.
S dcerou tuto knizku cteme cca od roku a pul. Souhlasim s komentari, ze nekdy ty poucky pusobi trochu na silu a jakoby neprirozene. Ale myslim, ze pro dite je to alespon jednoznacne napsane tak, aby to bylo srozumitelné a jasne. Dcera tu knizku miluje. Jsou tam moc pekne obrazky a casto si v beznych situacich pripominame ty pribehy v knize (napr. kdyz nakupujeme, u jidla). Za me jednoznacne knizka plni svuj ucel.
Naprosto souhlasím s Charlesskou. Téma knihy mi přijde vynikající. Nicméně neformální rodinné povídání dědečka s vnučkou, které je na každé druhé stránce protkané víceméně citacemi z učebnic etikety, mi připadá zbytečně "na sílu". Obzvlášť když je knížka určena dětem od tří let.
Pěkná a zábavná kniha, která nenásilným způsobem učí děti, jak se správně chovat v divadle, v restauraci atd. Výborný nápad bylo i CD, děti si ho někdy pouštěly i sami. Pro děti od čtyř let určitě vhodný dárek.
Bavi me i syna a prinesla mu do zivota zaklady slusneho chovani, ktere bere za samozrejmost a bavi ho to. Kniha obsahuje CD, ktere poslouchame kazdy den v aute cestou do skolky.
Kniha se dcerce líbila, mně celkem také, ale musím souhlasit s Charlesskou, potkala jsem pana Špačka osobně.
Přišel jako zákazník do knihkupectví, kde jsem pracovala. Přišel ke mně k pokladně, já jsem ho pozdravila, neodpověděl mi.
Dala jsem mu vybranou knihu do taštičky, nepromluvil a hodil mi tašku na pult.
Chápu, že zřejmě neuznává plastové sáčky, ale kterýkoliv obyčejný zákazník mi řekl, že plast nechce, tak nebyl problém, ale mluvili. Pan Špaček ani slovo, do dnešního dne mě to zřejmě nepřestane mrzet, ale nic s tím nezmůžu.
A při platbě knihy se na mě ani nepodíval, a věnoval se své známé (či náhodné zákaznici, to nevím přesně), a já byla jako opařená, když ani při odchodu neodpověděl na pozdrav.
Káže vodu, pije víno
A proto mě jakákkoliv kniha či zmínka i výborný pořad na Déčku Mistr E kazí dojem z pana Špačka.
Měla jsem k němu vždy obdiv a úctu, ale prodavačky jsou pro něj evidentně jen otroci.....
Dcerce ale knihy ani pořady od něj nezakazuju. Ráda jí to čtu a dívám se s ní na Mistra E.
Knihu syn dostal, sama bych ji nekoupila, pan Špaček sice o etiketě hezky mluví, ale sám se jí neřídí (moje osobní zkušenost), tudíž ho za žádnou autoritu v této oblasti nepovažuju.
Synovi se knížka kupodivu líbí, mně už tedy podstatně méně, dítě se má vychovávat vlastním příkladem, ne slovním poučováním. Neumím si představit, že by v reálu mohl vzniknout hezký vztah mezi vnučkou a dědečkem, který ji neustále poučuje. Navíc některé poučky zapomínají na to, že společnost se vyvíjí, a neplatí stejné zásady jako za komunismu - např. že máme mít úctu ke starším? Úctu máme mít ke každému, kdo si ji zaslouží. Máme snad mít úctu třeba k někdejším estébákům, protože jsou teď staří?
Nejvíc nás s manželem ale dostala věta (cituji volně): "Na návštěvě se chováme slušně, aby nás zase pozvali." :-))) Ha ha, to zcela popírá záměr knihy - že se chováme slušně, protože chceme být slušní lidé, a ne účelově.
Krásně napsaná knížka pro děti i dospělé. Krásně je i ilustrovaná. Myslím, že by si ji měl přečíst každý, aby si oprášil pravidla slušného a příjemného chování k sobě i ostatním lidem.
Příjemné čtení, jen to vychovávání bylo trochu víc očividné, než u druhého dílu, místy mi to vadilo, většinou však ne.
Štítky knihy
etiketa společenské chování pro děti od 3 let
Autorovy další knížky
| 2012 |  Dědečku, vyprávěj - etiketa pro kluky a holčičky od tří let |
| 2014 |  Tereza – Etiketa pro dívky |
| 2012 | Deset let s Václavem Havlem |
| 2017 | Etiketa - Moderní etiketa pro každého |
| 2005 | Velká kniha etikety |
Pardon, ale tohle je fakt hrůza, poučování, zastrašování dětí, takto opravdu někdo vychovává své děti? Zápichů je v knize opravdu hodně, tak k pobavení možná, ale své dceři knihy tohoto typu opravdu číst nebudu