Dej mi své jméno

08.03.2019

Co můžu říct. Prostý milostný příběh, který umným perem autora rozkvetl v něco, co se čtenáře dokáže hluboce dotknout.

Když jsem knihu vzala do rukou, nic jsem o ní nevěděla. Ani do jakého roku je příběh zasazen, co mám očekávat, nic. Okamžitě po pár prvních stránkách na mě dýchla osmdesátá léta a horké italské léto. Moře, piniové borovice, prach cest, maloměsto ochromené létem. Neuvěřitelně jímavě vykresleno.

Veskrze se pro mě jedná o příběh o spojení mezi dvěma bytostmi v nezadržitelném proudu času a navzdory okolnostem. Život ve vzpomínkách vs. držení kroku s tokem času.

Touha. Naplnění. Stesk. Bezmoc. Ze všeho čiší až jakási nostalgie, specifický pocit pro jedince a zároveň univerzální všem. Vše tohle si ve mně jako ozvěnou našlo odezvu.

Ke konci druhé poloviny knihy se příběh trochu zpomalil, nehorázně mě nebavil protahovaný večírek v Římě, to jsem místy i přeskakovala odstavce.

A ta část po návštěvě Říma se mi četla ještě hůř, protože přes slzy se fakt blbě čte.

4*/5*

02.03.2019

"V jejich domě neplatí žádná večerka, žádná pravidla, žádný dozor, nic. Proto je to takový hodný kluk. Nechápeš? Nemá, proti čemu by se bouřil."
Manžel se na mě díval, jak se má ramena otřásají vzlyky. "Co se stalo?" - "Nic, to jen ta knížka. Je to tak smutné, a přitom vůbec ne." A když nad tím teď přemýšlím, lépe to vystihnout nedokážu. Odhoďte veškerou předpojatost, že je příběh vystavěn na vztahu dvou mužů. Ty myšlenky by mezi mužem a ženou tak nerezonovaly.
Pro mě je tato kniha obrovským překvapením a obohacením. Po jejím přečtení mám pocit, že ji cítím ve svém nitru.

01.03.2019

Knihu jsem četla v rámci Čtenářského klubu @martinus_cz . A musím říct, že toto byl opravdu úžasný výběr a daleko předčil lednovou knihu. Myslím, že tato kniha ve mně bude ještě dlouho rezonovat a stále ji vstřebávám. Autorům styl psaní mi vůbec nevadil, naopak se mi velmi líbil. Samotný příběh není ničím ojedinělý, ale samotné vykreslením postav a především pocitů vnímání lásky, strachu, osamění a touhy je mistrovské dílo. Klobouk dolů.

26.02.2019

Touha oděná v lyrický háv. Slova, věty hrající koncert na všechny struny vašich smyslů.... Mám ráda autory, kteří umí ve čtenáři vyvolat tento pocit. Úvahy o životě, jeho smyslu, umění, filozofii propletené s motivy lehké erotiky, a to vše na pozadí vůně letního moře, za cvrkotu cikád a rozpáleného slunce... Co na tom, že hlavními hrdiny jsou dva mladí muži .... Aciman nám posílá trošičku zamotané klubíčko plné směsice jemných citů, které spojí dvě lidské bytosti, jež ho však sami neumí (a vlastně ani nechtějí) rozmotat. Z každé stránky vnímáte intenzitu každého prožitého dne hlavního hrdiny, ač třeba neproběhl vždy podle jeho představ. "Carpe diem" v ryzí podobě :) Podobná atmosféra jako u Alexandrijského kvartetu Lawrence Durella.

24.02.2019

Knihu jsem si pořídila na základě toho, že se objevila jako únorová kniha čtenářského klubu Martinus. Moc jsem si ji nechtěla pořídit, protože dle anotace mě vůbec nelákala. Řekla jsem si, že je třeba rozšířit obzory a nakonec knihu pořídila.
Děj to byl velmi krásný a zajímavý. Dospívající Eliem a o pár let starší Oliver. Prožívají spolu léto v Itálii. Vzájemně zjistí, že k sobě cítí úplně něco jiného než přátelství.
Spisovatel napsal v této knize velmi krásné věty. Kniha je celkově krásná, ale mě na ni něco nesedělo. Nedokázala jsem se plně začíst. Nevím čím to bylo. Možná tím, že k samotnému tématu knihy mám daleko? Ti co mají k tématu blízko, jim bude kniha bližší.

23.02.2019

Myslím, že kniha může mladému čtenáři v určité životní situaci docela pomoct. Toho si cením. Právě proto mi ale vadila naznačená promiskuita hlavního hrdiny, neboť tudy cesta ke šťastnému životu nevede. Jinak se mi ale příběh hodně líbil a četl se mi dobře.

22.02.2019

Toto je snad jediný případ, kdy se mi film líbil více než kniha a kdybych jej neviděla, asi bych knihu ani nedočetla. Kniha působí oproti filmu takovým nekonzistním dojmem, často jsem se v ní ztrácela, i když děj není nějak obsáhlý (podstatě se ve většiny knihy nic neděje). Velmi mi vadila absence uvozovek, někdy i odstavců, a volné přebíhání z přímé řeči k vyprávění. Ano, je to originální a umělecké, což v mém případě není většinou negativum právě naopak, ale opravdu hodně čtenářsky nekomfortní.

Paradoxně se mi líbila nejvíc až poslední část knihy, která ve filmu není. Takový epilog, který vlastně není epilogem.

Tři a půl hvězdy

Tuhle knihu jsem nezvládla přečíst. Prostě jsou situace, které nezvládám.

18.02.2019

Nejdřív musím podotknout, že jsem zkušená čtenářka, mám ráda rozvité věty i dlouhé popisy emocí, co se dějí uvnitř postav. Ale tohle .. co to jako mělo být? Zprvu jsem si užívala, že je kniha napsaná opravdu hezkým stylem, líbila se mi spousta emocí, co se dějí v hlavní postavě. Jenže ... nic se reálně nedělo. A když se něco ve 3/4 knihy stalo, tak se to vlastně stát nemělo? Nepotřebuju v knihách nějaký zběsilý děj, ale to už jsem si kdysi při čtení Tolstého více užívala Levinovy starosti o ruské venkovské hospodářství než tuhlectu "touhu, která pálí všechny hranice". Takže za mě už ne-e.

17.02.2019

Dej mi své jméno jsem měla přečteno za tři dny – jedním dechem. Je to nádherná kniha o touze, o lásce, o sbližování, o pochybnostech, o hledání sebe sama. Lyrický popis pocitů dospívajícího Elia, který se zamiloval do o několik let staršího Olivera, je vykreslený na pozadí letního italského pobřeží – tápání Elia tak dokresluje lepkavé horko, slunce, moře, pohoda prázdnin a sladkých broskví. Závěr knihy mi připomnělo to, čeho jsem se v dospívání bála já --- /SPOILER ALERT/ --- že se budu bát následovat svoje sny a to, co v životě chci, a že pak o 20 let později ve mě zůstane jenom sladkohořká nostalgie. /KONEC SPOILERU/. Aciman mi ve svých narážkách na kulturu, na knihy, na hudbu připomíná knihy Haruki Murakamiho, intelektuálním zasazením a bezstarostnosti mládí potom Snílky. Díky knize mám chuť strávit prázdniny někde v malém italském městečku na pobřeží, číst filosofii a jíst broskve a fíky.

15.02.2019

Po knížce bych asi nesáhla, kdybych nejdřív neviděla film, který mě bavil a hlavně se mi líbil styl, kterým byl natočený, tak jsem si říkala, že nějak podobně by mohl být příběh i napsaný. Četla jsem ho v originále a rozhodně nezklamal. Byly tam sice někde uprostřed určité části, kdy už mě to moc nebavilo, protože se tam vlastně nic moc neděje, kniha je hlavně o pocitech, myšlenkách a atmosféře. Tohle všechno je tam ale popsáno velmi dobře. Léto v Itálii a to, co se vytvoří mezi Eliem a Oliverem je živé a neuvěřitelně upřímné. Všechny pocity tam jsou až brutálně otevřené a krásně zachycené, stejně jako spousta zajímavých myšlenek. Čtení jsem si užila a určitě se ke knize za nějaký čas vrátím, abych tam našla ty věci, které mi při prvním čtení unikly.

13.02.2019

Mně osobně se kniha moc nelíbila. Těšila jsem se na ni, ale nesedl mi autorův styl psaní. Jediné, co bych na knize vyzdvihla, je poslední kapitola a také to, jak sugestivně Aciman dokázal vystihnout atmosféru onoho léta v Itálii.

11.02.2019

Knihu jsem četla v originále.
Zpusob jakým je napsaná se mi velice líbil. Acimov si se slovy krásně hraje, vše zní velice líbezně a poeticky.
To je jediný duvod, proč knize dávám dvě hvězdičky.
Elia jsem nemohla vystát. Byly chvíle, kdy jsem si říkala, co to sakra čtu. Na to, jak je kniha krátká jsem ji četla strašně dlouho, protože se mi do jejího čtení vubec nechtělo.
Jsem na sebe hrdá, že jsem ji dočetla a velice ráda ji pošlu někam dál. Vracet se k ní nehodlám.

11.02.2019

Musela jsem si nechat pár hodin odstup, než knihu zhodnotím. Na začátku jsem to chtěla vzdát, na prvních stranách nebylo nic poutavého a já se musela přemlouvat k dalšímu čtení. Ale pak jsem knize propadla.
Příběh je krásný, nádherně popisuje Itálii, mnohdy se mi zdálo, že jsem právě tam. Co však bylo nejkrásnější, tak určitě popis letní lásky kterou Elio s Oliverem prožívali. Zatím jsem nečetla knihu, kde by byla sexualita takto vyprávěna a propírána, ale vůbec mi to nevadilo. To co ti dva mezi sebou měli bylo prostě nádherné. Také mě překvapil konec knihy a docela se těším, jestli bude i pokračování :)

07.02.2019

Krásná kniha, má duši a nějaké "poslání"

05.02.2019

Když jsem knihu dostala do rukou, tak jsem byla hodně zdrženlivá. Nechtěla jsem ten příběh znát, protože jsem už znala jistou obscénní část a i přesto, že mi všichni tvrdli, že to vážně stojí za to, tak jsem byla zdrženlivá. Nicméně, do knihy jsem se zabořila a no... zamilovala jsem se. Zamilovala jsem se do letní Itálie. Zamilovala jsem se do Olivera a jeho břitkého jazyka, kdy řekl vždy přesně to správné, ostré a inteligentní. Pro mě to byla vážně velmi inteligentní četba. Ano, jsou zde scény, z kterých jsem třeštila oči, ale to je dnešní dobou. Naopak jsem naprosto potěšená přístupem autora k otevřenému projevu o sexualitě. Bylo to podle mě odvážné, ale prostě dobré. Na to jak jsme pokročilá doba vzhledem ke středověku, jsme právě v tomhle naopak totálně uťápnutý. Lidé se čím dál víc uzavírají a tohle téma není pro každého. Abych to shrnula... jsem naprosto nadšená. Kniha mi dala nespočet vět, nad kterými jsem se pozastavila a vychutnávala si skladbu slov. Některé jsem si i zapsala, protože v jednoduchosti obsahovali inteligenci. Příběh se mi líbil a rozhodně jsem ráda, že jsem tomu nakonec šanci dala!!

05.02.2019

Nalákal mě film. Bylo to trochu jiné, ale rozhodně krásné. Čistá touha na papíru.

01.02.2019

Normalne tento zanr nectu, ale kniha me mile prekvapila. Vyjmecne se povedl i film.

18.01.2019

Táto kniha je poézia sama o sebe. Pri jej čítaní som bola 17 ročný chalan v Taliansku ktorý si nie je celkom istý svojimi pocitmi(orientáciou). Vážne sila, dlho som predýchavala a potom film, vďaka úžasným hereckým výkonom a teraz anglický originál. Neskutočne sa teším na pokračovanie.
LATER!