Dějiny české detektivky

Dějiny české detektivky
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/432447/bmid_dejiny-ceske-detektivky-9lX-432447.jpg 4 31 31

Detektivka byla po celé dvacáté století nejoblíbenějším oddechovým žánrem českých čtenářů a její popularita neklesá ani v současnosti. Čeští literární detektivové se přitom dost liší od anglosaských suverénů: bývají nenápadní, skromní, neohromují okolí svými dedukcemi ani tvrdými pěstmi či přesnou muškou. Typické je pro ně ironizování, parodování a obecně podvracení autority takzvaného velkého detektiva. Mnohdy jejich příběhy psali uznávaní spisovatelé, knížka předních znalců však představuje i málo prozkoumané a temné uličky detektivní literatury. První podrobné shrnutí dějin kriminálního žánru v českých zemích ukazuje, kdy se poprvé objevil český detektivní román, kde má česká detektivka kořeny nebo jak se za poslední století vyvíjela. V monografii, která se čte jedním dechem jako detektivka, se potkávají Emil Vachek, Edgar Collins, Eduard Fiker, Josef Škvorecký, Hana Prošková, Václav Erben, Jaroslav Velinský, Pavel Frýbort, Michal Sýkora, Michaela Klevisová a další.... celý text

Přidat komentář

Forestwalker
11.04.2022 5 z 5

Pozoruhodná práce vhodná pro milovníky českých detektivek. Přiznávám, že jsem ji použil jako referenční podklad pro další četbu; řadu autorů jsem ani neznal a teď najednou zjišťuji, že bych si měl na tohle téma doplnit vzdělání.

TheRaven
16.07.2021 5 z 5

Přestože k detektivce nemám žádný zvláštní vztah, kniha Jareše a Mandyse mě od prvních stránek uchvátila. Je to mimořádně zajímavý i dobře napsaný přehled mapující vývoj české detektivky od „pravěku“ po druhou dekádu jedenadvacátého století, který tvorbu jednotlivých autorů nepodává formou suchého výčtu, ale snaží se ji zasazovat do širšího literárního i politického kontextu. Příjemné je, že se nesoustředí jen na nejprofláklejší kusy, ale sem tam zmíní i nějaký ten špek, který ve své době třeba nezaujal, nicméně disponuje tak nevšední zápletkou či prostředím, že si zmínku prostě zaslouží. (V tomto ohledu mě zaujala třeba kniha „Já v něm“ od Ladislava Vladyky). Celkově tedy parádní čtení, které pro žánr dost možná nadchne i ty, kteří k němu předtím nijak zvlášť neinklinovali.


encyklopedie
28.02.2021 5 z 5

...pro znalce a milovníky české detektivky naprostá povinnost... díval jsem se na hodnocení ....jenom naprostý neznalec české detektivky /a podle ostatních hodnocení i světové krimi/ může dát jednu hvězdu....

petrarka72
22.09.2020 4 z 5

Četby následek primární: pocit příjemně stráveného času s občasným poučením. Četby následek sekundární: čtečka nakrmená Fikerem, Vachkem, Proškovou a k zopakování Škvoreckým. Škoda přestručné poslední kapitoly, jinak souhlas s uživatelem yoda365.

PetrPehe
22.09.2020 5 z 5

Přehledně a čtivě napsané dějiny české detektivky, od prvopočátků až po současnost. Pro milovníky detektivního žánru povinná četba. U některých titulů zavzpomínáte na knihy, které jste již přečetli a naopak vás kniha upozorní na autory, které jste dosud neznali. Velkým kladem jsou přímé citace z dobových recenzí jednotlivých knih. Jen škoda, že obrazová příloha nebyla větší a obsahuje pouze nahodile vybrané tituly. Také závěr mohl být delší a více hodnotící. I tak dávám plný počet hvězdiček.

yoda365
12.09.2020 5 z 5

Zjevně se shodujeme, že jde o prakticky využitelný popisný přehled tématu historie české detektivky. Nejde samozřejmě jenom o prostý popis. V knize jsou reflektovány vývojové trendy, rozdělené do pěti historických období. Z metodického hlediska pracují autoři s okruhem primárních a sekundárních dat (údaje o autorech, samotné romány, recenze, rozhovory, údaje o jednotlivých nakladatelstvích, kulturní, politické, ekonomické a sociální souvislosti doby). Zde se pak otevírá prostor k diskusi využitých metod pro zpracování těchto dat. Kniha je někdě na pomezí popularizace a vědeckého přístupu (nejde o výsledek výzkumné práce, financovaný z prostředků vědy). Úvahy o možných metodách zpracování dat zde jsou samozřejmě diskutabilní, ale jejich význam spočívá ve vztahu k dalšímu navazujícímu směrování v této oblasti a především k vývoji našeho poznání.
Hlubší analýze vývoje kriminální prózy ve vztahu k dobovým souvislostem a zahraničním trendům, by v knize prospěla podrobnější úvodní kapitola, která by se věnovala teoretickému zázemí vývoje subžánrů kriminální prózy. To by pak umožňovalo hledat efektivněji determinanty vývoje subžánrů v konkrétních časových obdobích a jejich kontextu v českém prostředí, včetně srovnání se zahraničním vývojem.
Lze však předpokládat, že se tomu budou autoři dále věnovat a je to také možnou výzvou pro diskuse samotných čtenářů, např. v rámci čtenářských klubů, či v příspěvcích v literárních časopisech. Kniha je k tomu velice dobrým základem. Pavel Mandys se ostatně věnuje tématu současné kriminální prózy v Evropě i v ČR v sérii časopiseckých článků.
Základní vývojové trendy kniha zachycuje. V návaznosti na probíhající diskurz novějších přístupů literární vědy je možné tyto poznatky promítnout také do diskusí nad vývojem subžánrů "detektivek" nebo přesněji kriminální prózy. Autorům by mohlo v jejich další práci pomoci pokud by se podařilo získat pro autorskou spolupráci historika, orientujícího se v současných dějinách, resp. v dějinách 20. století (avšak ani zde není současná situace jednoduchá, čemuž odpovídají poměrně turbulentní debaty v komunitě historiků). Interpretace vývoje dobových souvislostí by neměla být odvozena jen od osobních preferencí a názorů ve vztahu k jednotlivých vývojovým etapám.
Současná literární historie se také více otevírá multidisciplinárnímu přístupu. Ale takovou týmovou spolupráci lze vyzkoušet i v rámci časopiseckých článků. Zejména jde o období po roce 2000. Jsem si ale vědom, že jsme svědky růstu složitosti dobových souvislostí. Avšak i samotní autoři kriminální prózy se musí s tímto problémem vyrovnávat. A mnohým se kupodivu dost dobře daří současně formy zločinu kriticky reflektovat.
Naše možnosti dalšího porozumění historickému vývoji kriminální prózy v dobových souvislostech tedy mohou spočívat v prohloubení teoretického a metodického přístupu. Jde tak také o výzvu většímu okruhu možných závěrečných studentských prací a jejich konzultantů. Právě ve studentských pracích jsou svým způsobem ideální podmínky pro otevřené debaty nad poměrem teoretických a metodických přístupů.

kuruteku
30.04.2020 5 z 5

Výborný přehled, který snad, co mé skromné znalosti dovolí, nikoho nepomíjí. Je tu všechno a všichni, které znám a které jsem si objevil - Klevisová, Češka, Kopřiva, Velinský. Dobrá inspirace, s kým se ještě seznámit a koho klidně opominout.

Arbenin
20.04.2020 3 z 5

Pekna prehledova knizka, plna tipu na cetbu. Jen ta korektura, kdyby byla peclivejsi-predevsim v posledni tretine knihy...