Dějiny české mystiky - Konec zlaté éry (2. díl)
Josef Sanitrák
Druhá část Dějin české mystiky bezprostředně navazuje na první, která se zabývá převážně osobností Karla Weinfurtera. Poslední období jeho působení je úzce spjato s vlivem a aktivitami anglického mystika Paula Bruntona, který se zvlášť zasloužil o celosvětovou popularizaci indického mudrce Ramana Mahárišiho. Právě Weinfurter představil Bruntona české veřejnosti, přeložil jeho zásadní knihy, a spolek Psyché ho k nám dokonce pozval na návštěvu. V tomto období u nás vyrůstala řada osobností přivedených Weinfurterem nebo jeho prostřednictvím na cestu mystiky – František Drtikol, Jaroslav Kočí, Bedřich Hejhal, Květoslav Minařík, Eduard a Míla Tomášovi nebo stále aktivně působící Jiří Vacek, jemuž vděčíme kromě jiného za zprostředkování obsáhlé mahárišiovské literatury. O některých z těchto osobností se zmiňuje už první část Dějin české mystiky, o dalších existuje odborná literatura jiných autorů. Postavou dnes již méně známou, ovšem ve své době významnou byl i Otakar Čapek, Weinfurterův přítel a nástupce v čele mystického spolku. Jeho zdařile započatou práci zastavil až nástup komunismu. Dramatickým a poučným příběhem Čapkova života a aktivitami spolku Psyché na Moravě se tato část Dějin české mystiky zabývá také; vedle toho v ní naleznete dokumentaci Weinfurterova díla, jeho básně a ukázky povídek a pohádek, stejně jako dosud nepublikované vzpomínky několika pamětníků.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2006 | Dějiny české mystiky - Legenda Karel Weinfurter (1. díl) |
2007 | Dějiny české mystiky - Konec zlaté éry (2. díl) |
2010 | Dějiny české mystiky - Kořeny aneb galerie osobností (3. díl) |
První díl DĚJIN ČESKÉ MYSTIKY končil krizí ve spolku PSICHÉ, kterou vyvolal Květoslav Minařík. Krize byla zažehnána a druhý díl začíná krizí novou, která tentokráte byla vyvolána návštěvou Paula Bruntona v Praze. Druhý díl se zase točí hlavně kolem Karla Weinfurtera a to až po jeho smrt a vzpomínky jeho přátel na tohoto mimořádného mystika. Nemalá část se ale zabývá i životem a dílem Otakara Čapka. V přílohové části je vyčerpávajícím způsobem předložen seznam nejen Weinfurterovo díla. Knihu mohu jen doporučit, protože ji považuji, stejně jako díl první, za ojedinělé dílo na toto téma, které je navíc psáno čtivou formou. A jsem si jistý, že díl třetí si rozhodně ujít nenechám.