Dějiny ďábla
Robert Muchembled
Kniha je originální ve zkoumání vztahů mezi kulturou, pojímáním těla, společenskými vazbami a zobrazováním Zla. Prizmatem obrazu ďábla autor pozoruje a probírá všechny kulturní a intelektuální projevy západní společnosti (literaturu, film, komiksy, výtvarné umění apod.).
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2008 , ArgoOriginální název:
Une Histoire du Diable, 2006
více info...
Přidat komentář
Skvělá, na čtení poměrně náročná knížka. Podrobná a zajímavá. Ovšem člověk se v tom všem snadno ztratí, výhodou je, pokud o daném tématu už něco víte. Jenom mi trochu vadila jistá chaotičnost, měla jsem dojem, že některé věci na sebe moc plynule nenavazují. Ale doufám, že z této edice seženu více knih, vypadá to opravdu zajímavě.
Kniha obsahuje vyčerpávající informace týkající se dějin ďábla tak, jak se jeho vnímání odráželo v lidském myšlení a v návaznosti na něm pak v umění, především v literatuře ale i pop-kultuře.
Publikace je vhodná spíše pro ty, co o daném tématu opravdu potřebují nebo chtějí vědět víc, není to žádné oddechové čtení, jelikož je kniha místy psaná poněkud náročněji a vědecky. Já jsem se tu a tam ztrácela v posloupnosti dějinných událostí, ale možná to bylo jen chybou mé nepozornosti. Celkově však knihu hodnotím kladně.
Štítky knihy
magie kultura kulturní antropologie čarodějnictví Lucifer ďábel, satan populárně-naučné publikaceAutorovy další knížky
2008 | Dějiny ďábla |
1997 | Magie a čarodějnictví v Evropě |
2024 | Orgasmus na Západě: Dějiny rozkoše od 16. století do současnosti |
Je to otázka Zla, ďábel/démon se nedotýká jen církve. Ale skutečně představuje odvrácenou stranu naší kultury, anebo do ní patří?
Hranice mezi Dobrem a Zlem nebyla vymezená.
Četlo se to jako beletrie, ačkoli se kniha řadí do oblasti odborné literatury dějin a historie. Byla jsem zvědavá, jakými myšlenkami a v jaké síle je ve mně autor dokáže evokovat. Šlo mi o to se odpoutat od beletristického knižního a filmového zpracování a další zbytečné domnělé personifikace, metafor, proměn a představ. Neříkám, že jsem na knihu nekriticky nahlížela, ale v tomto případě mi šlo o materii - o hodnotou odbornou literaturu prostou zbobtnatělého filmového zpracování satanů, démonů, ďáblů, čarodějnic a dalších stvůr, jejichž bytí se nachází za hranicemi světského života, přestože do něj v různých podobách pronikají.
Jak se ďábel zrodil?
Individuální a kolektivní děsivé a obsedantní představy jsou již jen důsledkem.
Kniha je o stvoření a postupném utváření nahlížení na ďábla, o víře v něj, o jeho vyznávání společností a o způsobech vsazení ho do společnosti v jejím vývoji a v časové proměně.
Ďábla autor umísťuje do společnosti, politiky (moci církevní, světské), a do umění, literatury, filmu.
Autor nerozlišuje ďábla a démona, možná proto, že se to v dějinách lidstva prolínalo, snad, že podstata nebyla až tak důležitá, možná šlo dílem o obojí. Ďábla pojímám tělesně, fyzicky, tzn. v lidské podobě. Na démona nahlížím spíše jako na zlého ducha. Ďábel se vymítá.
V knize chybí obrazová dokumentace, která by čtenáři problematiku přiblížila, zvláště odkazuje-li autor v drtivé většině na existenci ďábla v umění, literatuře a ve filmu. Jednotlivé kapitoly jsem si vybírala podle zajímavosti materie a podle svého zájmu.