Dějiny kláštera a města Žďáru na Moravě
Bedřich Drož
Jedná se o znovuvydání díla regionálního badatele Bedřicha Brože, v němž zachytil historii žďárského kláštera spjatého s výstavbou města Žďáru a okolních obcí na základě mnoha archivních pramenů. Podrobně uvádí rozkvět kláštera za jednotlivých opatů, ale objektivně uvádí také období, kdy se klášteru dařilo méně. Seznamuje s mecenáši knížecího, královského a šlechtického původu, kteří sehráli podstatnou roli při založení a rozkvětu kláštera, jehož existence trvala déle než 6. století. Stejně jako obyvatel města a okolí i osazenstva kláštera se dotkly válečné události, přírodní pohromy a morové rány. Ty jsou podrobně v knize uváděny. Zajímavě je vykresleno působení kardinála z Dietrichsteina. Zrušení kláštera mělo dopad na obyvatele města a okolí. Nastává nová etapa, která je detailně zachycena až po dobu vydání díla. Zabývá se správou města a okolí, zdravotnictvím, školstvím, společenským životem. Jsou uvedeni jmenovitě majitelé domů, hospodářství, řemesel, polností, domkáři - s číselným označením nemovitostí. Kniha je opatřena jmenným rejstříkem. Obsahuje kresby, rytiny a dnes již historické fotografie.... celý text
Přidat komentář
Knížka je ke čtení obtížná, alespoň pro mě byla, ale obsahuje spoustu faktografických údajů, pro které byste jinak museli do archivů. Historie kláštera a města Žďáru nad Sázavou byla velice pohnutá - v době založení odlehlý kraj, těžké živobytí kvůli drsným přírodním podmínkách, okolní hluboké lesy, v nichž nacházeli úkryt váleční zběhové, lupiči a lapkové... Klášter přispěl k rozvoji města, ale i ten byl nejednou vypleněn a mnichové rozprášeni. A když se zrovna kraji vyhnuly války a podobné pohromy, přišla pohroma v podobě nařízení z olomouckého arcibiskupství - například to, že mniši dobře vycházeli s civilním obyvatelstvem, měli tendenci odpouštět chudým různé poplatky a další povinnosti bylo chápáno jako špatné plnění jejich povinností či dokonce odpor vůči vyšším instancím, a obvykle následovala výměna představeného kláštera, či dokonce přesun "vzpurných" mnichů do Vyššího Brodu v jižních Čechách (a díky tomu mniši proslulého cisterciáckého řádu osídlili i vyšší polohy krajiny jižně od Českých Budějovic a podobně jako v okolí Žďáru nad Sázavou, i ve svém novém působišti vystavěli řadu rybníků). Knihu doporučuji všem milovníkům historie, krásného kraje Vysočina i těm, kdo se zajímají o dějiny rybničního hospodaření. Je sice trochu nepřehledná, doporučuji proto při čtení kvůli informacím mít po ruce záložky nebo lepící papírky a příslušná místa si zakládat, ale informace v ní obsažené jsou neocenitelné.