Dějiny lásky
Nicole Krauss
Román jedné z trojice nejvýraznějších mladých amerických spisovatelů (vedle Davea Eggerse a Jonathana Safrona Foera). Nestává se často, aby teprve druhý román sotva třicetileté ženy budil pozornost měsíce před svým vydáním. Dějiny lásky, osudy hned několika postav zasazené do současného New Yorku a vracející se do doby 2. světové války, nezapřou hořký humor a gradaci napětí točícího se hlavně kolem ztraceného rukopisu – všechny tyto motivy patří k nezaměnitelným poznávacím znamením vytříbeného stylu samotné autorky. Židovští prarodiče Nicole Kraussové pocházeli ze čtyř různých států; Dějiny lásky jsou tedy nejen brilantní verzí amerického přistěhovaleckého příběhu, ale svým rozpětím, inspirací a ambicemi i románem kosmopolitním. Nebo ještě spíše tím, co slibuje titul: dějinami lásky.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , ArgoOriginální název:
The History of Love, 2005
více info...
Přidat komentář
Alma, to kouzlo velké lásky ... Ve všech jazycích, ve všech osaměních se stále vrací ...
Pekná knižka, prečítaná za jeden deň, takže som sa v jednotlivých linkách až tak nestrácala. Vyzdvihla by som tu najmä hlavnú postavu príbehu. Leo Gursky v celej svojej tragickej osamelosti je veľmi uveriteľný a sympatický starý pán, už dávno som so žiadnou literárnou postavou tak nesúcitila... Možno by bolo lepšie viac popracovať s touto postavou, miesto, podľa mňa, zbytočného komplikovania deja ďalšími linkami, aj keď chápem, čo tým autorka sledovala. Len výsledok vyznieva trocha rozpačito.
Jedna z knih, kde jsem se chvíli smutně díval na prázdný list a bylo mi líto, že už je konec.
Tohle je přesně jedna z těch knih, která má zvláštní styl. Mezitím, co u nějakých knih je odkládám, protože nevím, co se tam děje a tím pádem mě nebaví, toto je endemický případ toho, kdy nevím, co se děje, ale kupodivu mě to baví. Může za to asi délka díla, případně styl autorčina podpisu v díle, ale zcela subjektivně mluvím o tom, že pokud bych shrnul případ, nedal bych to na víc než dva řádky. Ovšem nic to nemění na upřímném užití knihy. Ahoj, Jíťo.
Na začiatku som ju chcela odložiť nedočítanú. Nevedela som sa orientovať v tých prelínajúcich sa príbehoch. Nič nedávalo zmysel, pôsobilo to na mňa chaoticky, komplikovane, zamotane. Ani na konci knihy som niektoré spojitosti nepochopila. Ale musím uznať, že príbeh lásky Almy a Lea je krásny a smutný. Postava Lea bola príliš deprimujúca, išla z nej osamelosť. Na konci knihy som však zistila ako moc bol skutočne osamelý. Týmto koncom ma autorka dostala, pretože som to absolútne nečakala.
Táto kniha je určená pre náročnejšieho čitateľa, alebo len ja som proste nepochopila jej posolstvo. Pre mňa to bolo príliš.
Tolik jsem Leovi záviděla Bruna - než jsem s hrůzou pochopila, že ho mám ...
Nepamatuji si, že bych kdy předtím četla knihu, která by tak výstižně popisovala osamělost.
Leo, nevím jak to lépe vyjádřit, kdybych tě někdy opravdu potkala, pokusila bych se tě obejmout a pak bych jen vedle tebe mlčela.
Kniha Dejiny lásky je svojou osobitou formou spracovania určená skôr pre náročnejších čitateľov.
Obyčajne si podobné knihy vychutnávam, ale v tomto prípade prelínanie rôznych prvkov, postáv, štýlov rozprávania alebo časových línii zapôsobilo na mňa prekombinovane a často som strácala orientáciu hlavne vo vzťahoch medzi postavami.
Inak je to román o nezabudnuteľnej láske, o rodine, priateľstve, o hľadaní, ale i o utrpení, či dokonca holokauste....
Kniha se mi dostala do ruky náhodou. V první řadě mě zaujala volba a vytříbenost slov, jimiž autorka barvitě a poutavě popisuje proudy myšlenek a niterných pocitů hlavních postav. Tyto atributy zasazené do příběhu o lásce s jejími strastmi i krásami, jej činí jedinečným a také mnohovrstevnatým. Proto může být zpočátku náročnější na orientaci ve zdánlivě různých dějových rovinách, avšak s ubývajícími stránkami se začnou útržky dějových linek protínat a skládat v celistvý literární obraz.
Náročné na orientaci, ale nemohla jsem se odtrhnout. Bylo to celé takové milé, poetické, kouzelné.
Veľmi zvláštne písaná kniha. Bez nejakého deja. Avšak svojou atypickosťou bude pre mňa už navždy nezabudnuteľná.
Možná kvůli anotaci, která superlativy nešetří, jsem částečně zklamaná... přišlo mi to překombinované, přehnané (hlavně v případě dětských pasáží) - ostatně celá střední část je špatně čitelná, nejen kvůli obtížné orientaci v postavách. Doporučuji raději jinou autorčinu knihu - Velký dům.
Nicole Krauss mě opět přesvědčila, že opomíjet ženské autorky je chybou. Často čtu spíše mužské autory, ale jak se ukazuje, dobrý autor či autorka dokáží napsat velmi dobře pocity a myšlení ať již muže či ženy. A vlastně myslím, že tak se vynikající spisovatel/ka pozná, že se dokáže dostat do míst a hlubin uvažování a představit si a popsat to i přesto, že tam nikdy být nemohl/a. Dějiny krásy jsou ódou na život, který se skládá z lásky stejně tak jako z utrpení a bolestí. Leo Gursky pro mě zůstává jednou z nejlepších literárních postav, snad se s ním ještě někdy někde na tom literárním políčku setkám.
odkládám v polovině, je mi z toho smutno, tak jsem se na knihu těšila. ale nechápu ji, není mi sympatická, hraje si na něco, co není.
Nic podobného jsem dlouho nečetla a jsem nadšená. Ačkoliv na začátku jsem uvažovala, zda knihu vůbec dočtu, špatně se mi orientovalo v postavách, po polovině jsem se nemohla odtrhnout a musela ji dočíst na jeden zátah. Vše se krásně a pomalu odkrývá a konec je prostě příjemný :-)
Navíc ocení každý, kdo rád čte o židovských předválečných imigrantech v Americe.
Osudy polských Židů vylíčené jen tak mimochodem. Tak jako se v životě dozvídáme zásadní věci mezi řádky. A přitom myslím šlo knize především o to - ukázat jak holokaust poznamenal životy těch, co ho zažili, ale i jejich potomků. Nenásilně, zajímavě napsáno - pokud bych ovšem nedávno nečetla Příšerně nahlas a neuvěřitelně blízko od Jonathana Safrona Foera a nepřišlo mi to jako přes kopírák. Stylem, pocity, postavami. Možná měli manželé vydat svoje knihy jako dvojice.
Láska v mnoha podobách, holocaust, pátrání po tajemství zvláštní knihy - přesně ingredience na uvzdychaný kýčovitý románek pro ženy, kterými se pulty knihlupců poslední dobou jen hemží. Ale tahle knížka je úplně jiná. Prostý příběh bez překombinovaných efektních zvratů, kterému na napětí dodává postupné rozplétání z několika pohledů. Citlivé, dojemné, opravdové, bez tlačení na pilu a snahy šokovat.
Štítky knihy
Židé láska zfilmováno americká literatura USA (Spojené státy americké) psychologické romány černý humor osamělost přistěhovalci, imigrantiAutorovy další knížky
2006 | Dějiny lásky |
2012 | Velký dům |
2009 | Muž vejde do pokoje |
2018 | Temný priestor lesný |
2021 | Byť mužom |
První stránky jsem ani nedýchala, jen hltala. Knížka "Dějiny lásky" je o knížce "Dějiny lásky" (vím, jak to zní, ale fakt to tak je!) a musí z ní být zákonitě nadšen každý, koho těší neplytké čtení, u kterého se střídá úsměv s vráskou na čele. Je to prostě paráda umět zachytit každodennost, nebát se jí pojmenovat, neřku-li najít v ní tu křehkou krásu. A samozřejmě že: "Šoupněte k oknu sebevětšího blbce, a je z něho Spinoza," je sice pravda pravdoucí, ale proč si sem tam trošku nezafilozofovat. Vždyť jde konec konců zase, opět, vždy, jen a pouze o to nejdůležitější v životě - o lásku.
"Protože mě nic nedokáže učinit šťastnějším ani smutnějším než ty."