Dejiny speleológie na Slovensku
Ľubomír Viliam Prikryl
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/205474/bmid_dejiny-speleologie-na-slovensku-663e57682f7ca.jpg
4
1
1
Publikácia je bohato dokumentovaná fotografiami. Zoznamuje odborníkov aj laických záujemcov s dejinami a vedeckým výskumom jaskýň na Slovensk
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1982 | Slovensko na starých mapách |
1988 | Slovensko v obrazoch - Príroda |
1985 | Dejiny speleológie na Slovensku |
1977 | Vývoj mapového zobrazovania Slovenska |
1976 | Priekopníci mapového zobrazovania Slovenska |
Dějiny speleologie a zájmu o krasové oblasti území dnešního Slovenska jsou opravdu bohaté. V 18. a 1. pol. 19. století byl o jeskyně severní části Uherska dokonce větší zájem než o oblast Moravského krasu. Překvapivě velkou roli zde zpočátku sehráli evangeličtí duchovní, které pak následovali slavní geologové německých a rakousko-uherských zemí. Jejich tehdejší názory jsou dnes už pro někoho úsměvné – například, že jeskynní plyny mají mít vliv na zemětřesení v okolí. Ve skutečnosti šlo tehdy o velký pokrok v myšlení lidí. Knížka v podstatě popisuje zrod geologie a přírodních věd obecně. Postupně se vědci zabývali složitějšími problémy – například vznikem ledu v ledových jeskyních, o čemž se vedly obrovské spory. To byl také důvod, proč byl o jeskyně z této části Uherska takový zájem. Navíc zdejší jeskyně neměly velikostně konkurenci - jeskyně Baradla (dnes na maďarsko-slovenské hranici) byla v 19. století nejdelší jeskyní v Evropě.
Ľubomír Prikryl si s touto knížkou musel dát neskutečnou práci. Shrnuje zde zmínky z velkého množství dobových vědeckých prací, které byly psány většinou maďarsky nebo německy. Knížka se zaměřuje na dobu před 1. světovou válkou. Pozdější historie je zde zmíněna v závěrečné kapitole také, ale hodně zlomkovitě. Například chybí informace o výzkumech Krasové sekce národního muzea v Praze, nebo Speleologického klubu v Brně v 50. letech ve Slovenském krasu. Není zde ani zmínka o Aloisi Královi, Jánu Majkovi a dalších významných jeskyňářích.
Publikace je psána encyklopedicky suchou formou, a tak obrovské kvantum informací ubírá na čtivosti. Na necelých 130 stranách se tu postupně vystřídá několik stovek (!) jak významných (G. Buchholtz, M. Bel, S. Roth atd.), tak dnes už zapomenutých badatelů a zájemců o kras. Na straně 35 jsem narazil na chybu – J. A. Nagel nezemřel roku 1800, ale 1794.
Jde každopádně o ojedinělou knížku a je škoda, že dějiny české speleologie dosud nikdo souhrnně nesepsal.