Dějiny světa 3
Johannes Fried , Ernst-Dieter Hehl
Dějiny světa (Vyšehrad) série
< 3. díl >
Globální dějiny od počátků do 21. století. Sv. 3 - Výklady světa a světová náboženství, 600 až 1500. Další díl šestisvazkové edice Dějiny světa přináší na přibližně 500 stranách nejnovější poznatky k danému období, jímž je nyní doba zhruba od nástupu islámu po velké zámořské objevy. Uspořádání kapitol má opět v komplexní perspektivě ukázat souvislost historických událostí, socioekonomického vývoje a kulturních výdobytků v rámci celého světa. Svazek se ve třech velkých oddílech věnuje tématům „různorodosti světa“, „uspořádání světa“ a „výkladu světa“. První část načrtává náboženskou a politickou mapu zkoumaného období, druhá se věnuje mocenské expanzi islámu, křížovým tažením i dění na indickém subkontinentu a ve střední a východní Asii. Konečně třetí část se podrobně zabývá náboženskými systémy – kulturou středověkého křesťanství, islámským myšlením či náboženskými proudy v Číně a Indii.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2013 , VyšehradOriginální název:
WBG Weltgeschichte 3, 2010
více info...
Přidat komentář
Neuchopitelnost této řady pokračuje. Minulý díl byl výrazně lepší než první a tak jsem doufal, že se úroveň bude zlepšovat. Bohužel ne. Souvislý výklad v knize prakticky není a je to spíš soubor 21 historických článků.
Dvě hvězdy tak neznamenají špatnou knihu, ale spíš podle logiky 4 hvězdy = doporučuji, 3 hvězdy = dobrá kniha a 2 hvězdy = nedoporučuji. Na mě to působí spíš jako dodatek k dějinám než dějiny samotné.
Opět to je historicky velmi korektní. Kniha neobsahuje nic sporného, kontroverzního nebo nějak pohoršujícího. Díky absenci souvislého výkladu v knize chybí spousta věcí. Spadá sem konec stěhování národů, ale články se tomuto tématu nevěnují. Časové rozpětí je až do roku 1500, ale v knize není zmíněn Hus nebo husité. Stoletá válka zmíněna jen okrajově. Kniha se nevěnuje ani umění v této době. Naopak se řeší spíše vzdělanost, filozofie a náboženství.
Zkrátka koho zajímá obsah, tak to zjistí z obsahu. :) Jednotlivé články spíš dávají patřičná témata do souvislostí napříč různými zeměmi či kulturami. Ani ten rok 1500 nesedí, protože hodně údajů sahá jen do konce 13. století.
Naopak vznik islámu je v knize zhruba na 3 místech. A ani jednou pořádně. Některé věci se zase znovu opakují. Koncepčně je tak kniha hůř zvládnutá než minulá. Prostě to nechápu. Ohromující vojenský úspěch islámu je tak v knize spíš mezi řádky. Křížové výpravy se řešily jen Blízkovýchodní a i zde bylo cítit, že se vlastně jednalo o fiasko. Pouhých 11 stran a frčíme dál.
Co na knize musím ocenit, tak popis kulturního přínosu mongolských tažení. Tohle téma bylo skutečně velmi přínosné. Dál už nedokážu vyzdvihnout nic. Naopak je v knize asi čtvrtina článků, které tam podle mě nemusely být.
A nebo jsem to konečně rozklíčoval a kniha je pro historické nadšence, kteří ocení právě takové články. Jenže pak by se celá řada měla jmenovat jinak… :(
Co mě dost překvapilo a to velmi pozitivně, je absence mýtického Islámského zlatého věku. K soudruhům z Německa lze mít mnoho výhrad. (Bohužel.) Ale co je jim ke cti, že Dějiny světa 3 nešíří tento bizarní nesmysl. Asi je vidět, že historici v Německu nejsou ještě tak mimo jako v USA. Doufejme, že to vydrží.
Ikdyž to hodnotím velmi pozitivně, tak na přidání celé hvězdy to bohužel nestačí. Kniha se samozřejmě věnuje přínosu islámské kultury té doby, ale nevytváří představu nebo nějaký koncept, že by za tímto úspěchem stál islámský svět. Autoři to popisují nezaujatě jako kulturní výměnu a šíření vzdělanosti. Termín zlatý věk se objevuje 2x v uvozovkách a 1x s otazníkem v jiném kontextu. Uf.
Jenže i tak by cynik řekl, že tohle dílo stejně islámu straní. Protože v knize chybí spousta věcí, tak logicky chybí i přesnější popis rozpínavosti islámu. Nevím komu dojde, že islám buddhistickou civilizaci v Indii prakticky úplně zničil a zrovna tohle by podle mě měly články postihnout.
Povrchní zmínky o zničení původních křesťanských a buddhistických kultur za Středním východem a v Jižní Asii mi přišlo dost málo. Málokdo ví, že část Afghánistánu byla kdysi buddhistická. (Občas se ze zvědavosti ptám.) Pak si přečtete Dějiny světa a stejně vám to unikne. To není dobré.
Masakry hinduistů též mezi řádky. Jen se občas zmíní, že hinduistické chrámy byly přestavovány na mešity. Že z toho hinduisti nebyli zrovna nadšení je asi logické.
To asi stačilo. Když budu kritizovat dál, tak někdo řekne, že jsem islamofobní.
Znovu připomenu, že nejsem historik ani se o historii hluboce nezajímám a knihu hodnotím jak laik. Od něčeho co se jmenuje Dějiny světa jsem očekával přehled o historii a to se moc nepovedlo. Proto opět dávám nízké hodnocení.
Byl bych rád, kdyby k tomu někdo chytřejší a sečtělejší napsal komentář. Kdyby tu už nějaké byly asi bych se do čtení vůbec nepouštěl… Kdyby kdyby…
Doporučit se to dá asi jen učitelům dějepisu základních a středních škol. Možná. 55%