Dekameron
Giovanni Boccaccio
Italské město Florencie je zaplaveno vražedným morem. Někteří lidé se zavírají do svých domovů, neboť nemoc se šíří velmi rychle. Jiní měli opačný lék na to, jak se této nemoci vyhnout – užívali si zábavy, hodně pili a žertovali. Lidé po tisících umírali, a tak je na márách nosili hrobaři z drobného lidu a jen málokdy pro nebožtíky někdo truchlil. V té době se v kostele Santa Maria Novella sešlo sedm dam. Autor dle svých slov nechtěl uvádět jejich pravá jména, pojmenoval je tedy: Pampinea, Fiammeta, Filomena, Emilia, Lauretta, Neifilie a Elisa. V kostele se náhodou setkají se třemi mladíky (Pamfineem, Filostratem a Dioneem), které přemluví, aby s nimi odešli z města. Poté se odeberou do jakéhosi sídla. Domluví se, že každý den bude zvolen král či královna a každý den si všichni připraví příběh na dané téma pro ostatní. Každý den je tedy vyprávěno 10 příběhů. Po deset dní přebývají v sídle a jedenáctý se vrátí zpět do Florencie, kde mladíci zanechají dámy v Santa Maria Novelle, na místě, na kterém se s nimi poprvé setkali.... celý text
Přidat komentář
Já jsem tuto knihu přečetla snad naráz :-D patřila mezi knihy, se kterými obědváte, snídáte, chodíte ven, usínáte, ,,učíte se", relaxujete a prostě všechno :)
.."Ten sprosťák co napsal Dekameron.." říká se v jedné povídce Šimka a Grossmanna..né každá příběh se povedl, ale některé jsou perfektní.
Stejně jako Evickar s knihou zápasím. Už ji čtu hrozně dlouho, vždycky pár příběhů, pak několik jiných knih, pak zas pár příběhů... Přijde mi, že je to jediná šance, jak to zdolat. :-) Některé příběhy mi přijdou skvělé, jiné nudné. Ale je fakt,že většina si je dost podobná.
Dle mého názoru, mohl autor lépe pracovat s příběhy. Příběhy jsou velice zajímavé a krásně napsané, ale jsou si celkem podobné. Převážná část je se sexuálním podtextem. Některé příběhy jsou zajímavé a některé zase méně. Knihu jsem dočetla dokonce a nemohu říci, že mě nudila, ale např. do maturitního seznamu jsem si jí neuvedla, protože si nedokáži představit, jak bych o ní vyprávěla.
Nemůžu se tím absolutně prokousat. Jeden příběh připomíná druhý, takže si vlastně ani jeden nezapamatujete.
Když se oprostíte od faktu, že se vám Dekameron snažili pilně zhnusit učitelé, kteří vám nařídili ho číst povinně, můžete získat báječnou, vtipnou, příjemnou knihu, která vám rozhodně nepřijde jako nudná klasika :-)
Původně jsem si Dekameron pořídil ako záchodovou literaturu, jedno vyprávění na jednu velkou potřebu. Po první povídce ale šla kniha do pokoje a nakonec jsem jí přečetl jedním dechem.
Ukážka toho že aj v temnom stredoveku sa ľudia radi bavili na účet niekoho druhého. Množstvo koických mozno až satirických poviedok , ktoré by stali za to aby boli sfilmované. V dnesej dobe primitívneho humoru má táto kniha obzvlášť veľkú hodnotu !
kniha je sice silná, ale díky spoustě příběhům, které nenavazují, se nemusí číst v kuse. Má sice i svůj příběh kolem, ale ten není zas tak složitý, aby se musel osvěžovat, pokud se ke knize budete vracet i v průběhu několika let. Některé příběhy opravdu stojí za přečtení - a nejen jednou.
Knihu jsem měla rozečtenou více než rok. Jednotlivé příběhy při souvislém čtení splývají a třebaže jsou některé vtipné a zajímavé, je jich prostě moc.
Povídky byly některé pěkné, některé ne. Knížka mě tedy nebavila, ale ani jsem se u ní nenudila.
Ano, člověk očekává víc, než Dekameron může dát… ale na tu dobu… poutavé příběhy střídají ty méně poutavé.. rozhodně si z toho může každý něco odnést..:-) rozhodně bych nezahazovala při prvních stránkách a pokusila se tím trochu prokousat…
Některé příběhy mě bavily, jiné ne. To je podle vkusu každého. Četla jsem náhodně povídky, nepřečetla jsem celou knihu, ale většina mnou vybraných povídek se mi líbila.
Nečetla jsem celou sbírku této knihy, jen myslím první polovinu a musím říct, že se mi četla docela dobře. Některé povídky mě zaujaly více, některé méně a celkově mám ze stylu autora i z příběhu dobrý pocit.
Rozsáhlé dílo s velkým množstvím příběhů, které se tematicky opakují a po chvíli jsem měla pocit, že už mi kniha nemá moc co nabídnout. Některé příběhy mě nicméně příjemně pobavily a říkám si, že tehdejší život vlastně zase nebyl o tolik odlišný, alespoň, co se týče lidských vlastností a neřestí.
Štítky knihy
láska mor zfilmováno 14. století italská literatura rozhlasové zpracování renesance (literatura)Část díla
Den čtvrtý: Příběh čtvrtý
1352
Den čtvrtý: Příběh desátý
1352
Den čtvrtý: Příběh devátý
1352
Den čtvrtý: Příběh druhý
1352
Den čtvrtý: Příběh osmý
1352
Autorovy další knížky
1975 | Dekameron |
1964 | Navštívení krásy – italská renesanční lyrika |
1992 | Malý Dekameron 1 aneb Podoby lásky |
1984 | Fiesolské nymfy |
1992 | Malý Dekameron 2 aneb Obratnosti lásky |
Ve své době to musela být bomba, dnes už zaujme hůř. Jednotlivé příběhy velmi podobné, trochu prázdné, z některých jsem moc nepobrala poučení, vtip nebo rozhořčení, které v nich mělo být obsaženo. Každý si ale určitě najde několik skvělých příběhů. Knížku jsem ani na druhý pokus nedokázala přečíst celou, kdo to dal, má můj obdiv.