Dekret "Apostolicam actuositatem" o apoštolátu laiků

„Apoštolské působení má se nést duchem lásky. Podle znamení vzájemné lásky křesťanů má svět poznávat samotného Krista. Charitativní dílo a vzájemnou pomoc si církev zvláště cení. V bližním má křesťan vidět nejen obraz Boha, ale samého Krista. Při úkonu skutku milosrdenství se má dbát na osobní svobodu, nehledat vlastní prospěch, moc, ale snažit se nejprve naplnit požadavky spravedlnosti, odstranit příčiny zla. Laici mají tyto služby díla lásky podporovat a spolupracovat s nimi.“

Nedávno jsem četl, že v jedné křesťanské encyklopedii, která byla vydána v polovině devatenáctého století v Anglii, byl termín laik popsán slovy „viz Klérus“, tedy že laický apoštolát autorům nestál ani za samostatný popis a laici byli prostě ti, kteří nejsou duchovní.
Proces demokratizace se ale nevyhýbá ani katolíkům (no fakt!) a k většímu zapojování laiků do života církve dochází. Jsem tomu rád, protože mnozí laici ochotně nabízejí společenství svoji energii a horlivou zbožnost – vidím to na sobě i kolem sebe :-)
Tento dekret (víc než půl století starý) laiky povzbuzuje, promlouvá k nim vlídně a laskavě, ale zároveň na ně klade nemalé požadavky. To je dobře :-)
Tak si přeji, aby se laikům ještě více dařilo překonávat svůj ostych a byli ve svých farnostech (i mimo ně, samozřejmě) k dispozici pro službu. A také si přeji, aby u duchovních nacházeli otevřené dveře a otevřená srdce – protože taková spolupráce a sdílení víry přináší nejen užitek, ale také radost.

„Konečně ať laici oživují svůj život láskou a podle možnosti to vyjadřují činy.“