Děkuji, Bon Jovi
Vladana Zmatlíková
René se nic v životě nedaří, mizerné dětství, okolí si jí nevšímá, marně hledá své místo na zemi, manžel ji trápí, občas jí i nabije. Má pocit, že neexistuje už žádné východisko, stojí v okně, že se jí nechce žít a pak uslyší tu píseň od Bon Jovi. Najednou pochopí, že život má smysl,...
Přidat komentář
Na stránkách městské knihovny jsem si schválně zadal do vyhledávače heslo Bon Jovi, díky čemuž jsem přišel na tuto knihu. To bylo zhruba před rokem a půl, měli ji pouze na jednom místě, konkrétně ve Vysočanech (nevím, proč si zrovna tuhle informaci pamatuju), a věděl jsem, že si ji rád přečtu. Protože jsou ale Vysočany z Hostivaře daleko a nebyl jsem si schopen knížku ani zarezervovat, nechal jsem to plavat. Až před pár týdny jsem si ji opět vyhledal a konečně si pro ni dojel, tentokrát do Ústřední knihovny na Mafiánském náměstí.
Vladana Zmatlíková hned v úvodu píše, že její slovní zásoba a styl nejsou nic moc. Opak je pravdou. Styl a slovní zásoba jsou sice poměrně netradiční, ale právě díky nim získává útlá kniha čítající nějakých 92 stránek na zajímavosti a větší čtenosti.
Jedno vím jistě - život René bych nechtěl žít. Možná by se většina lidí dokázala s určitými pasážemi identifikovat, osobně se však dokážu identifikovat pouze s jedinou, a to s tou nejdůležitější, díky níž jsem si knihu vůbec půjčil - s láskou k Bon Jovimu. Pokaždé, když slyším jejich hudbu, dostává se mi do žil obrovský příval energii a ještě větší radost do života. Nebýt Bon Jovi(ho), život by byl o dost nudnější. Takže i já děkuji, Bon Jovi!
Brilantně napsaná knížečka, poutavý příběh. Každý se alespoň v něčem pozná, jazyk textu je zajímavý... Doporučuji.
Děkuji, Bon Jovi… děkuji lidem, kteří cítí k Bon Jovi to stejné... Jsou opravdu vyjímeční… V knize mi pouze vadily pasáže o Ježíši apod., paní autorku dokážu pochopit, neboť na mě měli Bon Jovi vliv velmi podobný… a John... je jen jeden :-)))