Démon z East Endu
Petra Slováková
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/552394/bmid_demon-z-east-endu.jpg
4
64
64
Ve službách královny série
1. díl
Fantasy detektivní příběh z viktoriánského Londýna. Velká Británie je vržena do víru průmyslové revoluce. Ulicemi se pohybují rozličné párou poháněné stroje šílených vědců, ale také věci mnohem temnější – nadpřirozené bytosti. A právě s nimi bojují sourozenci Kelbyovi – vyšetřovatelé ve službách královny Viktorie. Po zdárném dokončení jednoho případu se před nimi otevírá nový – ještě složitější. Ve čtvrtích viktoriánského velkoměsta jsou totiž pověřeni vyšetřováním podivných úmrtí, která na první pohled nemají motiv ani spojitost. Hrdinové se potýkají jak s dvorskými intrikami, zákeřnými vynálezy a nadpřirozenými jevy, tak s vlastními problémy a minulostí. V temných uličkách odhalují tajná spiknutí i hranice svých možností...... celý text
Přidat komentář
V londýnském East Endu dochází poslední dobou k podezřelým úmrtím malých dětí. Večer zdravé uléhají do svých postýlek, aby byly ráno nalezeny bez známek života. Chybí motiv i spojitost. Do pátrání po pachateli se pouští sourozenci Kelbyovi. On je muž vědy a geniální vynálezce, ona je vlkodlačice. Petra Slováková se s nadšením pustila do vykreslování viktoriánské Anglie na prahu průmyslové revoluce, kdy uličkám Londýna vládnou ruku v ruce obdivuhodné stroje i tajemná magie. Rozehrála to dobře a je otázkou, kde sešla z cesty a proč se jí nakonec nepovedlo naplnit očekávání. Možná si ukrojila příliš velké sousto, otevřela hned několik dějových linií a pak nevěděla, které z nich se věnovat dřív. Má to být spiknutí bohatých průmyslníků, honba za démonem, lykantropie, dvorské intriky nebo milostná poezie? Každé z témat by vydalo na samostatnou knihu, spojené dohromady představují neuřiditelný stroj, který se zákonitě musel v některé ze zatáček vymknout zpod kontroly. Autorka hledala východiska situací, tam kde je není možné nalézt a cela složitá stavba se jí brzy začala hroutit pod rukama. Nezachránili to ani hlavní protagonisté, kteří se po většinu času chovají jako puberťaci, zbavení dozoru rodičů. Jiskřička bezpochyby v tomto románu je, bohužel Petře Slovákové se nepovedlo ji rozdmýchat do oslepujícího jasu hvězdy, o supernově ani nemluvě.
Tato kniha trpí jedním velkým nedostatkem: počtem stran. Kdyby jich bylo tak do stovky, byl by to asi příjemný a jednoduchý příběh. Takto, bohužel, vyniknou hlavní nedostatky knihy: ploché a černobílé postavy, které bych čekala spíš v románech pro ženy. Ona je nárherná a dokonalá, on je nádherný a dokonalý. Samé stereotypy, jednoduchý příběh se spoustou nekonečných odboček... a podivná neplynulost příběhu. Takové skákání z děje do děje. Asi tak, jako by se někdo z jedné série Hvězdné brány pokusil udělat souvislou knihu.
Reálie steampunku jsou nevyužité. Občas mám pocit, že mimo Viktorovu ruku slouží jen k tomu, aby občas mohly sem tam shořet nějaké vzducholodě. Místo toho se většinu příběhu řeší lykantropie, respektive její problém ve vztahu k milostnému životu hrdinky, a lesknoucí se svaly jejího milého.
Ke konci jsem už přeskakovala stránky. Další nepovedený souboj s démonem, blik, další nedokonečený souboj s démonem, blik, hrdinové znovu bojují s démonem a marně, blik... bambilion vedlejších postav, které se náhle vynoří. Občas jsem ztrácela pozornost a co hůř, taky potřebu ji znovu najít.
Dávám dvě hvězdy. Trochu nuda.
Tak tohle není čtení pro mne. Neskutečné množství bizarností a nechutností, ale žádný příběh, plno soubojů a mrtvol a přesto žádné napětí a strach, děj je jen přesun z jednoho místa šarvátky na jiné. Postavy příliš barvotiskové a povrchní, dialogy občas patetické jak z červené knihovny a občas jen mlácení prázdné slámy. Snažila jsem se aspoň soustředit na nějakou tu vyšetřovací linii, ale to je jen sem tam nápad a intuice, žádná logika, stopy, nic. Měla jsem dojem jako když kuchař chce vyčarovat luxusní chod, ale místo kvalitního steaku vezme podřadnou flákotu a tu zasype vším kořením, které zná a má v kuchyni.
Jedna hvězdička za obálku a poetickou likvidaci démona timálií.
Přes nádhernou grafickou podobu románu mě příliš neoslovila jeho přeexponovaná stylistika. Nesmyslné vykřičníky, statické postavy, divadelní dialogy či absence gradace, to všechno vypovídá spíš o autorském nadšení, než o řemeslné dřině. Což u čtyřsetstránkové pseudodetektivky právě nepotěší. Bohužel tu nefunguje ani vztah mezi ústřední dvojicí sourozenců, kteří se k sobě chovají, jako kdyby se potkali včera. Přijde mi, že si Petra Slováková víc dala záležet na popisech atmosférických scenérií, které vymalovává do nejmenších detailů, než aby se soustředila na logiku jednání postav a dějových zvratů, které tak zákonitě pokulhávají. Steampunk je rozhodně fajn a nehraje roli, jestli je přitom trochu do červena, ale když nefunguje zápletka, postrádá na významu, jakého je kniha žánrového vyznání. A vzletné vyjadřování to nijak nezachrání, o to spíš, když pochází z úst žebráka, stejně jako vojáka, okultisty, továrníka nebo alchymisty. Jakoby všichni navštěvovali stejnou rétorickou přípravku.
Hodně dobré čtení :)
Pokud máte rádi steampunk, viktoriánskou éru a lákají Vás gentlemani a dámy, kteří jsou v boji se zlem ve všech jeho podobách - lidských i nelidských - ochotni padnout za "královnu a vlast", pak sáhněte po tomto příběhu. Určitě se nebudete nudit :)
Na mě osobně bylo někdy těch ozubených koleček, pístů a páry možná až příliš, ostatně jako i popisů různých technických vymožeností a vynálezů - ovšem musí se nechat, že s detaily si autorka umí pohrát a je z nich poznat její velké zaujetí a nadšení pro věc.
Moc se mi líbily hlavní postavy - nejvíce Liliana. Její bratr Viktor i Sterling jí sice dobře sekundovali, ale myslím si, že bez ní by byli ztracení :) Takže 100 bodů pro Lily :)
No tak to bolo veľmi rozvlieklo napísané. Pripadalo mi akoby lovenie démona bolo len druhoradé (aby to malo aspoň nejaký vývoj deja a tvorilo to len kulisu) a autorka sa sústredila veľmi na vzťah sestry a Michaela. Taktiež veľmi opisovala vzťah kráľovny a jej sluhov až mi prišlo šialené, že jej stále preukazovali takú vernosť a aj veľa situácií tam bolo veľmi opísané (Michael išiel do bordelu len niečo povedať kolegovi, ale samozrejme natiahlo sa to o ďalšie 2 zbytočné bitky, ktoré nikam neviedli). Čiže aj okolo 50 % knihy sa nesústredilo na dej. Ale zas steampunk mám rád a z knihy ho bolo veľmi cítiť a našlo sa tu aj pár zaujímavých nápadov, no len tá konzistencia deja....
Taktéž se připojuji k myšlence, že dílo bylo zbytečně dlouhé a místy nepřehledné natolik, kdy jsem se ztrácel v textu. O občasném mlácení prázdné slámy nemluvě. I když autorka hodně stavěla na lykantropii hlavních představitelů, osobně si myslím, že tato skutečnost byla naprosto zbytečná. Je vidět, že Petra taktéž podlehla současnému módnímu trendu vlkodlaci (upíři), což už upřímně vidím velice nerad. Některá jména osob v knize působila jako pěst na oko (Mouse, Behavior, apod.), do dalšího dílu bych určitě autorce poradil lépe nastudovat anglická jména viktoriánské doby. Dále, kdyby se v knize občas nepoužilo slovo Londýn, vůbec nepoznáte, že se v něm nacházíte. To klidně mohla zvolit matičku Prahu, aby se více přiblížila národnímu cítění čtenářů. Na druhou stranu vím, že se jedná o autorčinu románovou prvotinu, takže své výtky beru s rezervou. Našla se samozřejmě i světlá místa v knize. Určitě přečtu i připravovaný druhý díl, věřím, že bude vyzrálejší. Práce Brokolionu na knize opět skvělá, až mě trošku zaráží, že se pan Pilch nebál jít s debutantkou do pevné vazby.
Solidně napsaný steampunk! Náladou mi trochu připomínal Hodderovu sérii Burton & Swinburne a zejména Případ mechanického muže, kde se také v pěkně vykreslených viktoriánských reáliích v jedné kapitole odehrávají akční bitky se zdivočelými zombíky, aby se záhy v další postavy v laboratoři či hampejzu oddávaly dlouhým archaickým rozhovorům o vlastních traumatech. A místo přisprostlých papoušků jsou tu služebné zmutované domácí chobotnice. Velká pozornost je věnována také dobové módě a strojové estetice - až se mi zdálo, že forma přerostla nad obsahem. Souhlasím totiž s jedním z předchozích komentujících v tom, že příběh sám není nikterak strhující a je trochu nepřehledný s množstvím odboček, které by klidně mohly být vypuštěny (nakladatelovy nůžky mohly být agresivnější). Ovšem kvalita textu je vysoká, moc dobře se to čte a zůstává z toho celkem příjemný, zamlžený, mosazný, zmoklý a v East Endu také drobně zasmrádlý zážitek. Nicméně být dílo o třetinu kratší, mohlo by být o třetinu lepší. 70%
Démon z East Endu váži 432 strán. Je príťažlivý na pohľad, a to predovšetkým svojím dobový prebalom, ktorý dýcha ozajstnou minulosťou. Možno nevonia dva razy príjemne, ale i toto patrí k dobe, v ktorej sa dej románu odohráva. Prostredie je od prvého čierneho písmena zaujímavé, pretože pôsobí rovnako autenticky ako rozprávač či postavy. Možno sa vám bude zdať ich počet o čosi chatrnejší, na celkový dojem z diela nemá výrazný dopad. Autorka jednoducho vyčlenila priestor na to, aby si k nim čitateľ vybudoval vzťah. Postupne sa zoznámil či už s ich minulosťou, farbistými povahami, ktorých silné stránky neraz predstavujú práve negatívne ľudské vlastnosti, čo ocení nejeden náročný čitateľ, ako aj s kultúrno-spoločenským pozadím viktoriánskej éry. Nakoniec, bontón a etiketa 19. storočia čo-to obmedzovali, zväzovali či komplikovali. A vonkoncom neboli také frivolné, ako ich väčšina autorov fantastiky vo svojich dielach vykresľuje.
Démon z East Endu je jednoducho ako Fullmetal Alchemist - divoký, návykový, geniálny a nadčasový. Nesnaží sa niečo kopírovať ani si čo-to uľahčiť. Nie je napísaný rýchlo a bezhlavo, azda aj z tohto dôvodu nemusí sadnúť každému. Jednoducho nepredstavuje oddychové čítanie, ktoré sa na vás otravne usmieva z ktorejkoľvek predajne s top 10-tkou najčítanejších kníh za posledný mesiac. Démon z East Endu pohladí vašu dušu. Prinesie vám radosť z čítania, odkryje náročnejšiu tému a jej zručné prevedenie, a čo je najdôležitejšie, dovolím sa vám po dlhom čase opäť zamilovať. A to priamo do textu!
Co k tomu říct... Pokud bych se na to měl podívat střízlivě, tak nic moc. Příběh je poněkud zmatený a místy jsem měl problém se v té detektivní zápletce zorientovat. Postavy jsou ploché, což neberu nutně jako chybu, když jsou zároveň sympatické (což tady jsou), ale občas jsem měl pocit, že čtu spíše červenou knihovnu, s tím vyléváním citů, vyznávání lásky a popisů mužných těl mohla autorka trochu šetřit. Styl je dost kostrbatý a hlavně akce je strašně nepřehledná. Co mě nejvíc zklamalo, bylo asi prostředí viktoriánského Londýna, který z knihy vůbec není cítit. Nicméně přesto hodnotím třemi hvězdami, protože i přes zmíněné nedostatky jsem to nakonec přečetl vcelku bez problému a snad jsem i docela zvědavý na další díl.
Knihu jsem přečetla jedním dechem a byl to pro mě velký čtenářský zážitek. Nic podobného u nás dosud nevyšlo a myslím, že tahle kniha si pozornost jistě zaslouží už jen proto, že ukazuje, co přesně by měl být steampunk. Příběh má propracovanou detektivní zápletku. Vystupují v něm sympatické postavy, které mají charakter i charisma. Neuvěřitelně jsem si užívala pošťuchování mezi Sterlingem a Kelbyovou a to jak je Kelby roztomile popletený. Autorka navíc skvěle pracuje s jazykem. Román je psaný v takovém trochu stylu starších knih, takže nemusí sedět každému, ale osobně mi vzletnější jazyk nevadí. Atmosféra zde byla vykreslena opravdu skvěle, popisy byly ohromující a z každé stránky na vás dýchají špinavé Londýnské uličky, napětí a sem tam i nějaká ta parní vymoženost. Občas se objeví pár chybek, ale nejsou nijak výrazné. Tajně doufám, že v dalším díle bude víc Viktora...
Tahle kniha je zkrátka výborná záležitost, takže se těším na další díl.
„Bože, ochraňuj královnu. A královna je jen jedna. Pokud si někdo myslí, že je víc než ona, aby si mohl brát to, co jí patří, pak je to člověk velice pyšný. A pýcha, jak známo předchází pád…“
Velká Británie vstoupila do éry vědeckotechnické revoluce mílovými kroky. K nebi, po němž křižují vzducholodě, stoupá dým ze stovek továrních komínů. Po dlažbě ulic se prohání nejpodivuhodnější parní stroje, hustou londýnskou mlhou poletuje popílek z vysokých pecí, a nad nejchudší čtvrtí hlavního města Albionu se vznáší strach…
Petra Slováková, která debutovala kyberpunkovou knihou Cvrček v krabičce, ale jejíž srdce bije v rytmu steampunku, nás zve k vyřešení opravdu zapeklitého případu.
Zatímco královna Viktorie stále ještě truchlí po svém zesnulém choti, v samotném centru Londýna se začínají množit záhadná dětská úmrtí, jejichž vyšetřováním jsou pověřeni sourozenci Kelbyovi, kteří se právě vypořádali s případem krádeže v královských sbírkách.
Viktor Kelby, slovy své sestry, je svým způsobem geniální vědec. Je jako malé dítě, když může zkoumat všechna ta vylepšení a sestrojovat nové věci. Vím, že bezmezně věří ve vědu, mimo jiné mu zachránila život, když přišel o paži. Je to velice inteligentní mladý muž, ale při čtení knihy přikládá do krbu boty, protože nevnímá realitu kolem sebe.
Liliana Kelbyová je naproti tomu jeho pravým opakem. Impulzivní a ironická mladá dáma, která je navzdory svému prokletí nejen ochotna bojovat za královnu, ale také za své právo na štěstí. Jako vlkodlak nemá, na rozdíl od svého bratra, tak velký problém věřit v magii a nadpřirozené jevy.
Během pátrání se k této nesourodé dvojici připojí bývalý osobní strážce královny Viktorie - Michael Sterling. Kavalír, voják a milovník krásných žen, takže nakonec není nouze ani o milostnou zápletku.
Víc asi není třeba prozrazovat, takže přikročme ke kritice a chvále. Slečna Slováková na knize pracovala tři roky, a je to na ní znát. Každý z nesourodé trojice vyšetřovatelů má dobře vykreslenou nejen svou temnou minulost a démony, ale i touhy, cíle a světlé stránky. Dokonce ani technické popisy nezabírají tolik místa, a tak je na těch 431 stranách, které kniha obsahuje, dost prostoru nejen pro frenetickou akci, ale i pro budování vztahů hlavních hrdinů.
Ba i popisy viktoriánského Londýna, byť jich je na můj vkus dost poskrovnu, jsou popsány tak barvitě, jako by autorka v té době v hlavním městě Albionu snad opravdu žila.
Detektivní zápletka, ačkoli se ze začátku zdá lehce zmatená a překombinovaná, je dobře vystavěná a plná překvapení. Sebemenší událost má své opodstatnění, i ta sebepodivnější postava má pevně určené místo. A tak když do sebe všechno konečně zaklapne, zjistíte, že příběh šlape jako dobře promazané ozubené soukolí.
Mile mne také překvapilo citlivé propojení na technice postaveného světa a magie.
V podstatě jedinou věcí, která mi na knížce vadí, jsou občasné kostrbaté věty. Některé zněly jako by byly přeloženy z angličtiny. Ale z toho se autorka jistě časem vypíše.
Jestliže, a teď cituji samotnou autorku, steampunk odkazuje na „století páry“, čily inspiraci 19. stoletím, a snaží se vzkřísit ducha doby a využívá k tomu rozličných možností včetně alternativní civilizace i jejího rozvoje… inspiroval se různými prvky z období romantismu, dobrodružnou a tehdy se rodící vědeckofantastickou literaturou, zájmem o okultní vědy a nadpřirozeno, gotickým románem, intelektuálním humorem či fraškou, je Démon z East Endu nejen typickým, ale především opravdu čtivým zástupcem tohoto žánru.
Knihu Petry Slovákové tedy mohu s klidným svědomím doporučit nejen každému, komu bije srdce v rytmu steampunku, ale zároveň i komukoliv, kdo má rád dobrodružné příběhy s příchutí starých časů.
Ačkoli edice Brokilon Aletrnativa nevykročila knihou Tajemství Morie úplně nejšťastněji, Démon z East Endu je krokem mnohem zdařilejším, a já osobně přeji nové edici i Robertu Pilchovi hodně dalších knih tak dobrých, jako je tato.
Kniha plná zajímavých nápadů. Dobrá sourozenecká dvojice i nějaké parní výdobitky. Příjemně se to četlo.
Ke knize jsem se dostala díky recenzi v Pevnosti. Zalíbim se mi děj a tak jsem neváhala si ji přečíst. Jedním slovem byl to zážitek. Příběh se mi moc líbil, hlavní hrdiny jsem si hned zamilovala. Moc mě bavil vztah mezi nimi. Zároveň měla kniha úžasný spád, nic v ní nebylo nudné ani zbytečné. Zkrátka byla nacpaná k prasknutí jen důležitými částmi a ne žádnou nudnou omáčkou. Rozhodně jsem se u čtení dost bavila a hltala jsem to. I když se může zdát, že je příběh přeplácaný, mě to určitě nevadilo. Rozhodně doporučuji.
Kniha mně zaujala hlavně podle obálky. Vždy neplatí pravilo "nesuďte knihu dle obalu", ale v tomhle případě to byla správná volba. Viktoriánská Anglie je mým nejoblíbenějším tématem a je-li to detektivní žánr, je velká pravděpodobnost, že si knihu přečtu.
České autory v podstatě nečtu, když nepočítám klasiku. Petra Slováková mě určitě velmi oslovila a těším se na její další příběhy.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Střípky času |
| 2015 | Démon z East Endu |
| 2020 |  Pán čarodějů |
| 2022 | Vzpomínky na zítřek |
| 2013 | Cvrček v krabičce |
Nechci se dotknout současných čtenářů fantasy románů (a jejich subžánrů), ale tato kniha je pro čtivce, kteří mají už něco načteno a nepotřebují hromady akce, romantiky a pohledné (nabušené) mladíky.
Vzhledem k tomu, že mám načtenou velkou část autorčiny tvorby, tak byl tento návrat “ke kořenům zajímavým zážitkem. Uznávám, že mi místy přišel děj výrazně utlumen a odboček zde bylo požehnaně, ale akční scény jsem si o to více užila. Romantické problémky Liliany a Jednoočka jsem si místy užívala, i když furt řešili stejný problém.
Pak tu máme jazyk... autorka využívá “zvláštní slovosled a občas i slova, která nás přenesou časem a je nám prostředí viktoriánského East Endu bližší. Byť pro současné čtenáře se jedná o problematickou složku, tak já jsem si to užívala. Protože to byl právě jazyk, který mi zprostředkoval onen zážitek “smradlavého Londýna.
Vzhledem k tomu, že jde o první díl, tak to beru tak, že bylo nezbytné vysvětlovat a uvádět věci na pravou míru. Proto knize nedám 5/5 a schovám si hvězdičku pro pokračování.