Démonolog
Andrew Pyper
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/180613/bmid_demonolog-mO3-180613.jpg
3
94
94
Profesor David Ullman, přední světový odborník v oblasti literatury zabývající se démony se specializací na Miltonův Ztracený ráj, přistupuje ke svému oboru pouze jako k výplodu lidské představivosti. Rozvrat vlastního manželství vyřeší impulzivním přijetím nabídky záhadné Hubené ženy, která ho vyzve k cestě do Benátek a dosvědčení existence jakéhosi "jevu". Tam se setká s choromyslným mužem připoutaným k židli, který opakuje slova, jež k němu pronesl před smrtí jeho otec. David chce co nejdřív opusti Benátky a spěchá zpátky do hotelu, kde najde svou dceru Tess, jak stojí na okraji střechy nad vodami kanálu. Než spadne dolů, stačí vyslovit poslední prosbu: Najdi mě. Ukradené dítě. Dávné zlo. Otcův pád. A literární dílo, které skrývá klíč k vykoupení dcery.... celý text
Přidat komentář
Andrew Pyper se svým Démonologem nepřináší do knižního světa nic převratného nebo inovativního, ale příběh profesora Ullmana je napsán tak záživně, že ani nebudete tušit, jak jste se během chvilky ocitli o několik desítek stran dál, oči kloužou po stránkách úplně samy. Je vidět, že má Pyper načteno, nebo možná spíš nakoukáno, poznáte zde totiž několik více či méně známých filmových příběhů. Ale jako celek to funguje perfektně, temné je to tak akorát, aby jste z toho neměli bezesné noci, navíc psáno jednak s nadhledem, jednak na úrovni. A to v dnešní době fakt není málo...
Ne, nestěžuji si - čekala jsem více, zejména s ohledem na úderný a mystično vzbuzující název knihy, ale skutečně zklamaná nejsem. Nejedná se o horor v pravém smyslu slova, on i ten thriller trochu pokulhává. V reálu je to taková trošku zmatená detektivka, kdy hlavní hrdina neustále nahání padlého anděla (nebo démona), který ho připravil o nejmilovanější bytost. Dějová linie s O´Brianovou se mi líbila, dodávala svěžest marastu melancholie, deprese a nezakořeněnosti. Úryvky Tessiných deníků mě bavily, ale nemohla jsem se zbavit dojmu, že na jedenáctiletou holku píše až moc rozumně. Konec byl odfláknutý, ale neměla jsem problém to dočíst. Ne proto, že by mě nějak extra zajímalo, jak to dopadne, ale z toho důvodu, že to tak nějak příjemně plynulo a nebyly tam záseky, kvůli kterým bych to zaklapla a odložila. Příjemné čtení, které neurazí/nenadchne.
Béčkový thriller, který je ideální jako nenáročné letní čtení nebo zkrácení nesnesitelně dlouhé chvilky. Trocha napětí, přehršel odkazů ze Ztraceného ráje a démoni, kteří chtějí vládnout na zemi. Během čtení mi Pyperův příběh chvílemi evokoval Dana Browna. Začátek knihy nám nabízí jedinečný mysteriózní zážitek, který má na konci výraznou sestupnou tendenci. Rozporuplně působí i žánr, který balancuje mezi hororem, thrillerem a detektivkou. Prim tady rozhodně hraje deprese, samota a melancholie pod závojem hororové atmosféry. K tomu propojení reálného světa s tím magickým, zajímavé reálie a boj s nadpřirozenem, které má většinou vždycky navrch. Napínavé, mystické, záhadné a dobře stravitelné. Samotná látka v podobě slavné epické básně v nás od začátku budí velká očekávání, která se nenaplní. Naopak, závěr knihy je fiasko. Na mysl vyvstává otázka, zda sám autor vůbec věděl, jak chce příběh ukončit, nebo už byl natolik vyčerpaný svou démonskou jízdou, že to prostě utnul. Přesto se Pyperovi musí nechat, že píše čtivě. Děj odsýpá a až na díry a nedostatky v samotném příběhu byl Démonolog docela příjemné čtení, které zpříjemní únavnou a dlouhou cestu. Zkrátka, neurazí, ale ani nenadchne. Pravděpodobně brzy skončí v nejbližší knihobudce. Impulzivní nákupy nejsou vždy to pravé.
Jak můžu dát knize která se mi dobře četla jen dva body? Jednoduše, já autorovi věřil že mě po celkem zajímavém průběhu děje odmění promyšleným koncem, ale on to prostě zazdil.
Dvanáctiletou Tess Ullmanovou posedl démon a donutil ji skočit ze střechy luxusního benátského hotelu Bauers Il Palazzo. Její otec David, specialista na mytologii a židovsko-křesťanské náboženství, ale nevěří, že je mrtvá a vydává se ji hledat, aby ji přivedl zpátky domů. Jeho pátrání po indiciích, ukrytých v Miltonově Ztraceném ráji, se pak podobá bloudění, které zažívá i čtenář na stránkách Pyperovy knihy. Davidova trýznivá sebeanalýza, vedoucí ho k cíli, je totiž místy natolik zničující, že člověk chtě nechtě začne sám pomýšlet na vyhledání odborné pomoci. Démonolog je kniha o osamění, melancholii, smutku a depresích. Hororové zabarvení příběhu se odráží, spíše než v konkrétních prvcích, v celkovém pojetí a v atmosféře. Kniha sice má jistý druh dramatického vedení děje, je ale ukrytý pod silnou vrstvou psychologického mudrování. A stejné je to i s pointou, jako by tu byla i nebyla…
Knihu som našiel v knižnici, ešte dobre, že som ju nekúpil, hm... Celkom dobre a rýchlo sa čítala, aj slušne napísaná jest, aj téma obstojná, nemôžem povedať, že by som sa pri čítaní nudil. A koniec? Tu som v pomykove. Málokedy sa stáva, že si nie som istý, či sa príbeh skončil dobre alebo zle, a vôbec ako sa vlastne skončil. Mám v tom chaos, ale zas ma to až tak netrápi. Skrátka priznávam bez mučenia, že koniec som pravdepodobne nepochopil. A potom mi preblesne v hlave kacírska myšlienka, či ho pochopil aj sám autor, hehe.... No nič, kašľať na to. Démonológ či dermatológ, odpočívaj v pokoji. Howgh!!!
Čekal jsem od knížky víc... Stále víc a víc jsem čekal, kdy se na další stránce objeví, že Ullman trpí schizofrenií a vše je tedy jen výplodem chorého mozku. Četlo se to dobře, ale... Něco tomu chybělo a konec byl takový divný...
Piper satanžel dokáže psát o značně zajímavých tématech, naprosto nezajímavým způsobem. Ústřední linka, je pro tentokrát i o něco napínavější, než tomu bylo u Zloděje, ale nakonec je kvalita knihy, ubita právě prapodivným posouváním příběhu a nevhodnou kombinací nedůvěryhodných ústředních postav.
Vzhledem ke zde udělenému nízkému hodnocení jsem na knihu přílišná očekávání neměla, o to více mě však nakonec zaujala. Velmi silná kniha, jak po stránce příběhu, tak po stránce filozofie. Takové zajímavé pojednání o náboženských, mravních a morálních otázkách, zpracovaných ve formě působivého hororového příběhu. Pár menších nedostatků se v něm taktéž vyskytuje, to nelze zpochybnit, nicméně stejně tak nelze zpochybnit jeho obrovské přednosti, k nimž bych rozhodně zařadila rozbor psychického rozpoložení Davida, jeho melancholicky poetický příběh o hledání milované dcery i sebe samotného, jeho smýšlení o myšlenkách Ztraceného ráje a jeho významu v přiblížení se náboženské filozofii. Našla jsem v tom i jisté pojetí Božské komedie, což si ale popravdě nejsem jistá, zda byl autorův záměr, nebo jen můj dojem.
Za sebe tuto knihu považuji za dost nedoceněnou.
To je tak, když si přečtete upoutávku na obálce a těšíte se, jak strhující příběh vás čeká... Ve skutečnosti tomu tak nebylo. Ale musím přiznat, že místy mě to celkem bavilo a knihu jsem přečetl. Téma bylo zajímavé, mystické, zahrávalo si to se životem "reálným" a "možným jiným?". A také se podívám, jak to bylo se Ztraceným rájem:-)
prva časť knihy velmi ma zaujala ale to bolo všetko potom to bolo také nemastne neslané skratka o ničom, ešte že som ju kupil v celkom dobrej akcii
Tak prečítanie tejto knihy, mi trvalo o niečo dlhšie, ako by som od 300 stranovej knihy čakal. Je to spôsobené aj tým, že kniha sa do ničoho nehrnie. Skôr veľmi, pomaly, odsypáva. Je síce pravda, že melancholickú atmosféru sa podarilo vykresliť celkom dobre, ale problémom je že samotný dej, po dobrom začiatku, nie je až taký zaujímaví. Samotný autor ako by nevedel či sa má vydať cestou hororu, alebo, psychologického románu. Aspoň že samotný hrdina je aspoň trošku zaujímavý aj keď, viac postáv by rozhodne nebolo na škodu. Potenciál knihy bol rozhodne vačší a škoda že sa ho autorovi, nepodarilo naplniť. Takto tu máme priemerné dielo s dobrým námetom, ktoré, ale zlyháva v príbehu a nejednoznačnom umiestnení v žánri. Aj napriek tomu všetkému, neľutujem že som knihu, Démonolog, prečítal.
Démonolog mě zaujal myšlenkou odložené smrti a trochu znejistěl, v jakém žánru se vlastně nacházíme. Některé indicie nám totiž napovídají, že nečteme horror s náboženskou tematikou, ale psychologický román o otci, který odmítá smrt svého dítěte. V některých okamžicích jsem se skutečně bála, ale některými okamžiky mě autor takříkajíc odstřihl. Velmi mě zaujal vztah otce a dcery, který je daleko za běžnou představou tohoto druhu lásky (nenaznačuji žádné sexuální podtóny, jen fatálnost a sílu onoho vztahu) a který mě připomněl, jak velké téma to pro mě v současnosti jako pro matku je. Času stráveného s touto knihou tak i přes její nejednoznačnost a kolísavou kvalitu nelituji.
Zajímavý název, ale jinak kniha nic moc. Příběh postavený částečně na detektivce, částečně na hororu. Lehké fantastično, pochmurná atmosféra. Konec jako ustřižený. Autor je asi fanouškem Miltona, ale zdaleka nedosahuje jeho kvalit. Kdo četl Miltonův Ztracený ráj, tak ví své.
Po stylistické stránce dobře napsané, text neskřípe a dialogy jsou přirozené. Problém je, že se Andrew Pyper k mé nelibosti příliš motá kolem symboliky Ztraceného ráje, aniž by však poskytl něco víc, než jen povšechné informace ohledně významu toho kterého verše. Podobně jsem vnímal i celkovou atmosféru, která je sice dobře naplánovaná, ale nedrží pohromadě - chvíli funguje na jedničku, chvíli se vytrácí do nikam. Výsledná pointa příběhu by se pak hodila spíš pro povídku, navíc při zpětném pohledu některé motivace vyznívají dost nesmyslně. Velká škoda je nevyužitého potenciálu hrdiny, jehož profese znalce démonů v literatuře nakonec nehraje podstatnou roli, jak by jeden automaticky předpokládal.
Přesto musím přiznat autorovi několik skutečně povedených momentů. Ať už úmyslně nebo mimoděk, často ve mě Démonolog evokoval Ďáblova advokáta (film) namíchaného s Dumasovým klubem (kniha). Zdaleka se mu však nepovedlo dosáhnout kvalit jednoho ani druhého. Bohužel.
Přiznám se bez mučení, kniha mi nesedla. Ne že bych neměl rád horory a nadpřirozené jevy, ale tahle kniha je horor jen zčásti a mnohem víc se zabývá náboženskou otázkou. Profesorovo pátrání po milované dcerce je sice napínavé, ale styl vyprávění mě příliš nezaujal a místy mi přišel dost nudný. Ještě že to nakonec celé dobře dopadlo, tedy aspoň doufám ..... .
Démonolog je velmi čtivě napsaná kniha, od které není možné se odtrhnout. I přesto že se budete pořád ohlížet, zda se kolem vás neděje něco divného a budete číst jedině ve dne nebo budete mít všude rozsvíceno a před usnutím budete koukat po koutech, zda jeden z nich není tmavší a něco tam nečíhá, něco co by vás chtělo ovládnout. I přesto všechno knihu musíte dočíst do poslední stránky, protože to jinak nejde, prostě musíte vědět, jak to vše skončí a jestli to byla Davidova realita nebo jen blouznil.
Po knihe som siahol viac-menej zo zvedavosti. Zaujímajú ma témy démonov a nadprirodzena. Pri čítaní knihy vidieť, že autor je skutočne nadšencom Miltonovho strateného raja. Úseky knihy, kde hlavný hrdina hľadá svoju dcéru sú popretkávané viacerými citátmi práve z tohto diela a autor sa snaží o ich vysvetlenie. Avšak napriek zaujímavosti témy mi tu čosi chýbalo, nebolo to proste úplne ono a preto tri hviezdičky.
Démonolog
Knížka mě bavila od začátku. Jednoduché čtení, které mě zatáhlo do děje. Cesta za démony,záchranu dcery i sebe sama . Četla se dobře a než jsem se nadála byla jsem na konci. Ráda si ji za nějakou dobu přečtu znova