Pouštní kopí
Peter V. Brett
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/188397/poustni-kopi-188397.jpg
5
776
776
Démonská série série
< 2. díl >
Pouštní Kopí, pokračování románu Tetovaný, líčí střet dvou kultur, dvou světů. V jednom z nich, pohlceném válkou s démony, je nejvíce ceněna schopnost bojovat a život jednotlivce je bezvýznamný, druhý si lidského života váží nadevše a brání každého člověka. Ano, Osvoboditel přichází, ale který to je? Arlen narozený do světa spoutaného strachem z démonů se rozhodl vzepřít osudu. Stal se z něj Tetovaný, osamělý bojovník, na něhož lidé hledí jako na spasitele. Arlenovou snahou je však lidem dokázat, že každý je za svůj osud i život zodpovědný především sám. Kdo je tedy bojovník z pouště, který sám sebe prohlásil za Osvoboditele a vydal se na válečné tažení s cílem sjednotit národy v boji proti démonům? Kdo z nich má větší šanci, když démonské řady rovněž posilují…?... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno:
2010
,
Triton
Originální název:
The Desert Spear
více info...
Přidat komentář
Byla jsem rozhodnutá další díly Tetovaného nekupovat, protože první mě vůbec nenadchl. Nicméně covidová nuda mě donutila a Pouštní kopí bylo příjemným překvapením. Příběh měl tentokrát mnohem lepší dynamiku, propracování, jedinou výhradu bych měla snad ke konci, který měl náznak červené knihovny, ale jinak bez výtek, děj se krásně zaplétá a bohužel si tedy budu muset koupit i ten třetí díl :)
První kniha byla fantastická, ale ta druhá je snad ještě lepší. Série se začíná pěkně rozjíždět.
Zpočátku jsem neměla ráda Jardira, ale tím, že autor věnoval prvních pár kapitol jemu, jsem si o něm udělala obrázek z “jiného úhlu” a změnila na něj názor. Postava Renny mi přijde zajímavá, nelíbila se mi pouze část, kde se zázračně rychle dostává z “tranzu” - což mi, i přes to že jsme ve fantasy žánru, nepřišlo u člověka reálně možné.
(SPOILER)
(Ale až v 2. části)
Nejvíc mě bavila část za Jardirova mládí, naopak skoro vůbec ta s Rennou - Tetovaného bývalá zaslíbená je neskutečně nesympatická. Jinak je vše celkem v poho. Finální boj je docela ok.
SPOILER ALERT!
V tomto díle je velice zajímavý faktor mozkový démon a jeho měňavec. Jsem zvědavý co se ještě v Jádru skrýva a jak proti tomu budou hrdinové bojovat :)
Tato série mě zatím neskutečně baví a vyvíjí se to zajímavě, jenom se mi každým dílem začíná více a více protivit Leesha.
Možná mě nyní její fanoušci ukamenují, ale nemohu si pomoci. Ačkoliv jsem zdravotnice stejně jako ona, její občasné arogantní chování vůči přátelům, odsuzování Rojera a Arlena(Tetovaného), ačkoliv je vlastně vůbec nezná, mi leze krkem. Může být sebekrásnější, ale když se někdo chová jako pitomec, tak u mne povětšinou rychle skončí.
Co se mi u ní naopak líbí je její sarkasmus.
V tomto díle se mi hodně zalíbila postava Renny, která mi přirostla k srdci více než Leesha. Její síla a odhodlanost mě překvapila vzhledem k tomu, čím si prošla.
Jdu se vrhnout na třetí díl. :)
Nejsem fantasy-typ, ale Démoni mě baví. Dobře zpracovaný fikční svět, který je navíc odhalován postupně, takže čtenář je v napětí a překvapován víceméně nepřetržitě. A navíc - primitivní dělení postav na "sympatické-nesympatické" tady chválabohu nefunguje...
S chutí jsem se pustil do druhého dílu démonské série. Začátek knihy popisující Jardirovo dětství až jeho cestu k vládě nad Krasií jsem přivítal, zvláště pak vysvětlení, že není taková svině proradná jak by se mohlo zdát z předcházejícího svazku. Pak už se děj střídá z pohledu Arlena, Leeshy, Renny. Kniha mě bavila a jsem zvědavý na Arlenovo setkání s Jardirem. Snad se dočkám v dalším díle.
První kniha byla skvělá, až na pasáž s Jardirem. A když prvních 200 stran druhé knihy se týká pouze Jardira, nebyla jsem z toho nadšená. Teď všechny ty názvy, jména.. Ztrácela jsem se v nich.
Ale po slabém začátku kniha nabrala ten stejný šmrnc, jako kniha první. Arlen je skvělý, Leeshu musí všichni milovat, chudáka Rojera musí všichni litovat. Klasika :D A ten konec? No cože...
No vida tak dva spasitelé dostávají více prostoru. Druhý díl víceméně využívá téma z prvního dílu, jen je větší měrou vyprávěn z pohledu Krasijců, kterým se v prvním díle věnovalo málo prostoru. Zde naopak dominuje jejich vyprávění, motivace a další odhalování informací o jejich kultuře a zvycích. Jejich barbarský svět a zvyky jsou podrobněji podány, jsou díky tomu nyní srozumitelnější a mohl jsem si o Jardirovi opravit mínění. Dva velmi rozdílné národy se tedy setkávají a díky tomu se mohou hlavní postavy setkat a prolnout příběhem. Stejně se vrací vedlejší postava Renny a jejího chlípného otce na které jsem už zapomněl. Jadrnci se také snaží překvapit a zasáhnout do děje aby po sobě zanechali pár dalších otazníků.
Ze začátku mě příběh Krasijců odrazoval ale pak se to rozjelo a bezvadně doplnilo děj
Druhý díl se věnuje především krasijcům a Ahmanova pohledu na celý svět. Jelikož bylo mín prostoru věnováno Arlenovi, tak trochu mín zábavné ( přesto ale hodně dobré!). Nicméně pohled z druhé strany není k zahození a nějak mi díky tomu přijde celý tento knižní svět reálnější.
Druhý díl série mě bavil asi stejně jako díl první. Tento díl je věnován klíčovým postavám a objasnění jejich příběhů. Bavila mě především část o Jardirovi a jeho dětství, výcviku a následně popis toho, jak se dostal ke svému postavení. U jeho postavy jsem měla rozporuplné pocity, chvílemi mi byl až sympatický a v zápětí jsem si říkala, že doufám, že ho Arlen brzo zabije.
Dále se dozvídáme více o Tetovaném a jeho vztahu ke zmiňovanému Krasijci. Do příběhu se opět vrací Renna, kterou před smrtí zachrání Arlen a bere ji sebou na cesty. Tato část mi vyloženě vadila, Rennu bych úplně vyškrtla a do příběhu už ji nezahrnovala.
Pouštím se do třetího dílu, tak uvidíme co bude dál.
Pre mňa skvelé pokračovanie. Nuž áno, boli tam pasáže, ktoré tam byť nemuseli a niekedy ma niektoré postavy riadne hnevali a prišlo mi ich konanie trochu divné, vzhľadom na to ako boli opísané v prvej čast (Arlen, Leesha, Renna- urobili niekoľko veľmi zbrklých rozhodnutí, ktoré mi nedávali zmysel). Nuž ale ako celok, to bolo super a tiež mi na začiatku prišla časť o Jardirovi nudná, ale postupne bolo veľmi zaujímavé dozvedieť sa o tom ako vyrastal a čo ho poháňa smerom vpred, prečo je jeho vzťah k Abbanovi taký aký je. A mozgoví démoni, uf, ... čo nás to ešte čaká.
Začala som už tretiu časť a začiatok je venovaný Inevere, takže hor sa na nové informácie. Odporúčam!
Autor si strašně vymýšlí, tento díl je dost slabý. Leesha nadčlověk si patrně odběhla od Marvelu je mi vyloženě protivná a doufám že umře na prvních deseti stránkách dalšího dílu.
Část v Krasii se mi líbila. Ukázalo to, jak lidé z pouště myslí a jak a k čemu jsou vychováváni. Jardin je fanatik, který si myslí, že dělá pro svět to nejlepší. Tetovaný stále dokola opakuje, že není Osvoboditel (takže asi nakonec bude). Leesha byla dřív moje oblíbenkyně, ale teď mě ta její linie moc nebaví. To Inevera je jinší kafe a doufám, že se o ní v dalších knihách dozvím víc. Nejvíc mě vytáčela Renna. Ta holka je normální psychouš trpící posttraumatickým stresem. Nějak jsem jí tu přeměnu s holky ze statku v zabijáka nežrala. Kde se třeba naučila tak skvěle jezdit na koni, když na statku byly jen dvě herky? Do příběhu mi přišla strašně násilně nacpaná. Jinak super čtivost, intriky, akce. A nabudilo mě to na další díl.
Tak mně nezbývá, než se přiklonit k většině komentářů. Začátek s Jardirem mě moc nebavil, spíš bych tuto osu umístila do prvního dílu, zbývající část byla dost dobrá a konec opravdu neočekávaný...
Kniha se pěkně četla a pasáž o Jardirovi, která je tady přijímána spíše negativně mě přišla zajímavá. Už se těším na další díl.
Súhlasím s komentárom od Metly. Tie spomínané hluché miesta vo mne vytvárali pocit, že sledujem telenovelu. Bohužiaľ, bolo ich tam pomerne dosť. Síce napísané zručne a pútavo, ale zbytočne. Kniha by bola o 100-150 strán kratšia a vôbec by jej to neublížilo. Skôr naopak...
Autorovy další knížky
| 2010 |  Tetovaný |
| 2010 | Pouštní Kopí |
| 2013 | Válka za bílého dne |
| 2015 | Trůn lebek |
| 2018 | Jádro |
Bavilo mne to stejně jako první díl, od čtení se nikdy nemůžu odtrhnout, jen mi dost vadila, neuvěřitelně rychlá proměna Renny z traumatizované, vyděšené a poslušné dívčiny na krvežíznivou pobíječku jadrnců. Na začátku jsem také nebyla nadšená, že musím přelouskat Jardirovo dětství, ale i to mne chytlo a leccos se tím vysvětlilo :-)