Den císařů
Simon Scarrow
PRETORIANI CATO A MACRO BOJUJÍ V ULICÍCH ŘÍMA Píše se rok 54 n. l., císař Claudius je mrtev a na trůn usedá jako nástupce Nero. Nároky na císařský purpur ovšem vznáší také jeho nevlastní bratr Britannicus. Pretoriánská garda je rozpolcená, na čí stranu se přiklonit. Prefekt Cato a centurion Macro se vracejí z tažení do provincie Hispánie a touží jen po tom, aby mohli vést obyčejný vojenský život a bojovat po boku svých mužů. Na Catona čeká jeho synek Lucius, Macro najde zalíbení v chůvě Petronelle. Klidu se však nedočkají, Catona se snaží získat na svoji stranu příslušníci obou frakcí boje o moc a neváhají při tom použít opravdu nevybíravé metody. Legionáři i pretoriánská garda se stávají figurkami na šachovnici mocných. Aby Cato přežil, musí hrát hru na ostří nože a svěřit svůj život do rukou jediného muže, kterému může plně důvěřovat – Macronovi.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno:
2024
,
Audioteka
, Bookmedia
Originální název:
Day of the Caesars, 2017
Interpreti: Marek Holý
více info...
Přidat komentář
A jsme zase v Římě, kde je možné všechno a člověk si musí dávat pozor na to s kým a o čem mluví, protože neví kdo je jeho nepřítel či přítel. Zákulisních pletich je moc a každý má na někoho nějakou páku. Závěr je otevřený a konečně jsme se nadobro zbavili jednoho záporáka.
O co víc politiky a zákulisních čachrů, o to míň bojů a odvahy. Jsem raději, když Cato a Macro stojí proti barbarským kmenům někde v Británii. Ale i tak se mi příběh Den císařů líbil a doporučuji!
Príjemné pokračovanie obľúbenej série.
Nemôžem povedať, že by Simon Scarrow niečím prekvapil, alebo čokoľvek priniesol okrem odpočinkového čítaníčka.
Miestami sa snažil nafúknuť počet slov a zdržiavať. Ale inak si nemôžem sťažovať.
Dej progresoval a stále sa niečo dialo.
Odporúčam milovníkom série.
I když v tomto případě šlo brzy pochopit, kdo je vlastně vrahem, šlo o nové prostředí a nové nepřátele. Víceméně se taky rozluštila rodinná linie.
Přiznám se, že více mě baví díly, kdy je Cato s Macronem "v terénu" než uprostřed Říma. Se Dnem císařů to bylo podobně. Z počátku jsem se nemohl do děje moc ponořit, ale pak se to přecejen rozjelo a vyplynulo to v docela dobrý příběh. Asi nejvíc mě kniha začala bavit, kdy si Cato uvědomil, že stojí na špatné straně. Potom to nabralo grády. Přesto se těším, až zase oba naši hrdinové opustí Řím plný pletich.
Už nějakou dobu tady hodnotím knihy a teprve teď jsem se zamyslel nad tím, podle jakých kritérií bych je vlastně hodnotit měl. Podle toho, zda je kniha opravdu kvalitní či naopak brak? Nebo podle toho, zda mě baví či ne? Právě Den císařů mě utvrdil v tom, že vlastně nevím. Asi si nebudeme nalhávat, že to je skvost světové literatury. Na to si Scarrow ani nehraje. Je to prostě klasické oddechovka, která se přísně drží žánru dobrodružné literatury. Tedy i tady se hrdinové dostávají do stále bezvýchodnějších situací, aby je nakonec zázračně a hrdinsky vyřešili. Na konci jsme prostě rádi, že ti, které jsme si oblíbili v minulých dílech, zase vyhráli. Takže potud fajn. Ale tento díl se mi moc dobře nečetl. Scarrow jede podle stále stejného mustru, nic nového to nepřináší. Navíc chování Cata nedávalo moc smysl a logika nad ním skřípala zuby. Za mě nejslabší díl. Zkusím ještě jeden a rozhodnu se, zda dostane Scarrow další šanci.
Takové horší čtyři hvězdy, ale pořád mě ta série baví. A docela se hodila i pauza od minulého dílu. Knížky, které hrdinové prožívají v Římě, mám rád, protože nastupuje hlavně politikaření a různé intriky. To mě baví víc než podrobné popisy bitev. Teď jsem si toho užil dosyta, i když chápu, že z historického hlediska to asi hodně pokulhávalo. Stejně se budu těšit na další díly.
Tentokrát sa dej odohráva v Ríme, v čase, keď sa stal cisárom Nero. Intrigy, politika, neustále boje o moc, .... Cato a Macro sú vtiahnutí do centra tohto celého boja medzi stúpencami Nera a Britannica bezohľadnými metódami.
Dobrodružné, akčné, zamotané, prekvapivé,..... a stále veľmi dobré čítanie:-).
Ale jo... dobře to dopadlo. Relativně spletivý děj a věrné podání tehdejšího Říma, dělají z této knihy čtivou záležitost. Cato poletuje zleva doprava, Macro nadává, jak o život, úklady se kují, třeskot mečů je však poněkud slabší. Vysoké finále (doslova) a jedeme dále. Ne tak dobré, jako první díly z Británie, ale Cato holt postupuje, takže nemůže řešit nějaké blbiny, že jo...
(SPOILER) Od této literatury čekám řinčení mečů a akci za akcí. To se zatím daří. Navíc na rozdíl od podobné série od Richese má autor pořád ještě co psát. Dávám ale 1* dolů za tu resuscitaci Narcissa a Juliiny počestnosti. Tohle se v slušné literatuře nedělá.
První kniha ze série, která mne poněkud zklamala. Asi je na vině mé očekávání, ale představoval jsem si to zkrátka trochu jinak. Tady mi vyloženě ta závěrečná akční část s boji uvnitř Říma přišla nadbytečná, nehodící se k intrikám a pobytu ve stínech. Na druhou stranu je alespoň zajímavé vidět události spíše z pohledu Neronovy kliky než jejich nepřátel.
K mému úžasu nemám, ani vzhledem k dlouhé sérii co vytknout. Možná je to faktem, že mezi jednotlivými díly jsem měl dlouhou prodlevu a v některé detajly my už splynuly. Považuji tenhle díl za opětovné zvednutí pomyslené laťky opět dost vysoko nad pomalu se narůstající fádnost, kterou poslední díly série začínaly vyzařovat.
Další epizoda z Říma a opět zklamání. Autor si v tomto dílu už hodně vymýšlel a přehnaně přetvářel historii. Ozbrojené spiknutí, jehož průběh a hlavní aktéry popsal, nikdy neexistovalo a role Catona a jeho přítele Macra byla už v celém ději hodně přitažená za vlasy. Cato je nyní superhrdina, který vždy dokáže vyřešit každou nebezpečnou situaci a v podstatě zachraňuje nejen císaře, ale pomalu celou říši.
Scarrow to už přehání do absurdna, je mi stále více proti srsti číst takové "historické" romány. Moc šancí už této sérii nedávám, spěje to k frašce. Snad jen, když se hlavní hrdinové vrátí zpět někam na periferii říše a budou řešit malé problémy s barbary. 45%
Předem podotýkám, nejsem nezaujatý, protože pan Simon Scarrow je jedním z mých nejoblíbenějších autorů. Je až s podivem, že při četbě každé následující knihy této dlouhé řady jsem se zatím nenudil. Spíše bych řekl, že děj každé následující knihy je propracovanější a moderně řečeno akčnější. Autor dokáže vymyslet zápletky a zvraty, které mě donutily číst až do úplné únavy očí. Příběhy celé řady se opírají o skutečnosti, které jsou známé už ze školních let a tato beletristická forma mně donutila se trochu více zajímat o tuto část evropských dějin. Kdo si chce počíst ať se do těchto knih "zakousne". No a konec napověděl, že by mohlo být pokračování. Už se těším.
Je to opravdu až neuvěřitelné jak dvojice hlavních hrdinů prochází všemi nástrahami té doby, což nemůže být nic proti tomu, co zažíváme dnes v práci, když se na nás šéf mračí a my jsme z toho hroutíme.
Tady nebyl čas na nějaké hroucení, intrikáni na každém kroku a aby jste přežil musel jste opravdu prokázat nevšední statečnost a předvýdavého ducha. Toho mají hlavní hrdinové docela dost, takže jsme se dostali až do Říma, který začal ovládat Nero, ano ten vládce, kterého si každý pamatuje jako prvního velkého žháře....
Autor nám připravil opět nejdeno překvapení, v tomto případě opravdu velmi neočekávané, a tak mě malinko mrzí jestli toto bylo naše poslední setkání s touto skvělou dvojí, která nás protáhla přes celý tehdy známý svět. Ano bylo to super cestování se super hrdiny bez bázně a hany...
Když o Claudiovi, Neronovi a Britannicovi už byly napsány stohy knih, takže čtení o této události u mě už od počátku ztrácí na zajímavosti. Navíc je to už x-tá kniha v sérii, která má bohužel sestupnou tendenci (i když možná pochopitelně, o čem taky pořád psát a neopakovat se). Dějová linka o Julii a Catonovi započatá v dřívější knihách dostane vysvětlení, které je ovšem tak nějak divné a málo uvěřitelné. No tak nezbývá než doufat, že přesun z Říma na hranice říše přinese v příštím dílu lepší čtení.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Pod znakem orla |
| 2011 | Orel na lovu |
| 2012 | Orlova kořist |
| 2010 | Vítězství orla |
| 2014 | Gladiátor |
Díl v Římě byl příjemné zpestření v rutině válečných tažení. Tentokrát bylo politiky a konspirace až až, ale to se k tomuto dílu hodilo. Líbilo se mi, jak to Scarrow "zahrál" s Catonem. Od této postavy jsem čekal něco jiného, na druhou stranu musí autor ctít i historické reálie. Bylo to tedy celkem napínavé. A jsem rád, že se vyjasnily i ty rodinné záležitosti... :).