Den, kdy jsem se naučil žít
Laurent Gounelle
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/241944/bmid_den-kdy-jsem-se-naucil-zit-241944.jpg
4
762
762
Nový román autora světoznámého bestselleru Muž, který chtěl být šťastný je poutavě napsaným příběhem, který osloví každého, kdo se zamýšlí nad sebou samým, hledá odpověď na otázku po smyslu života a chce se stát strůjcem svého osudu. Představte si, že se jednoho obyčejného nedělního odpoledne procházíte po nábřeží v sanfranciském přístavu, celkem nezúčastněně pozorujete dění kolem, když v tom vás chytne za ruku mladá cikánka a nabídne se, že vám z dlaně přečte budoucnost. Nebráníte se a pro pobavení a snad trochu i ze zvědavosti nabídku přijmete. Cikánka si vaši dlaň zkoumavě prohlíží, po chvíli však její tvář zbledne, v jejích očích se zračí nepředstírané zděšení. Zlověstná věštba, kterou posléze vysloví, vás nenechá chladným, a třebaže jste racionálně založený člověk a na věštecké předpovědi nevěříte, od tohoto okamžiku už nemůžete žít poklidným, stereotypním způsobem jako doposud a váš život se převrátí vzhůru nohama. Co když cikánka nelhala, co když na jejích slovech něco je? A proč vzápětí po vyslovení věštby zmizela, aniž vás požádala o peníze?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Rybka PublishersOriginální název:
Le jour où j'ai appris à vivre, 2014
více info...
Přidat komentář
Nebudu zřejmě úplně cílovka. Knihu jsem vylovila z tatínkovy knihovny, když jsem zrovna neměla co číst, ale dočetla jsem ji spíš silou vůle. Příběh lehce předvídatelný, jako z motivační příručky. Kromě toho mě rušil překlad, který až moc napovídal, že je to.... překlad. Jednou stačilo!
Kniha je velmi vážně čtivá, přečetla jsem za dva dny, je to takové víkendové čtení. Moc mě kniha upoutala svými myšlenkami a mělo to i příběh. Rozhodně doporučuji všem.
Knížku jsem si sehnala, na základě recenzí, domnívala jsem se, že to bude zajímavý příběh s hlubší myšlenkou, ale nečekala jsem a dost mě to překvapilo, že to bude z 50% příručka o seberozvoji a 50% příběh samotný, velmi jednoduchý.
Prvních 60 stran byl pro mne boj, protože mě hrozně rozčilovalo, že se příběh nějak rozvíjel a pak kapitola z "příručky pro seberozvoj" ... mě to hrozně ten průběh příběhu narušovalo.
Když si čtu román, tak bych ráda aby to román byl a ne kříženec "encyklopedie citátů" a část románu.
Příběh samotný mi také přišel hodně slabý nebo třeba vedlejší postava voyeura Ryana, u kterého jeho "linka příběhu" tak nějak vyšumí...
Já jsem si přečetla už pár sebe rozvojových knížek, tak možná proto mi toto dílko nepřijde nijak úchvatné.
Moc hezky napsaná kniha, která určitě vede k zamyšlení, jak v dnešní uspěchané době většina lidí myslí jen na sebe. Čas je zastavit se, myslet pozitivně a udělat občas radost i ostatním a najít si své štěstí v životě. Určitě doporučuji k přečtení.
Jsem stará konzerva, která se osobnostně rozvinula bez příruček a žádnou takovou nikdy nečetla, fakt. ROMÁN s tímto tématem? Proč ne?
Ne, protože to není román. Je to naivní příběh, trochu těžkopádně vyprávěný, prokládaný proklamacemi a poučeními, natvrdo řečenými; není prostor na vlastní vyvozování, všechno to dostanete z metru přímo do hlavy:
„Jistě, povolání to bylo náročné a Jonathan občas ztrácel veškerou naději a odhodlání. Přesto nadále věřil, že nic není nemožné a jediná omezení jsou ta, která si vytváříme sami.“
„O kus dál ho u nosu pošimrala podmanivá vůně teplých koláčků vycházející z ventilačních otvorů rakouské pekárny, které byly velmi záludně umístěny na fasádě budovy. Málem se jí nechal zlákat, ale pak přidal do kroku. Příliš mnoho cholesterolu. Není snad věčný boj s nesčetnými touhami, které se v nás po celý den probouzejí, tou nejtěžší z bitev, jimž dennodenně čelíme?“
Pak se mi nějak podařilo přistoupit na postavu tetičky Margie. Je to oslnivá renesanční bytost, sypající z hlavy citáty a fakta z několika vědeckých odvětví, tedy člověk nikde se nevyskytující, ale její rozhovory s hlavním hrdinou tomu dodaly trochu spád. Jenom mám jak s ní, tak s ním jeden problém, a to u knihy takového charakteru zásadní. Ona je na té správné straně stále, on se na ni díky prozření dostane taky; jejich činy jsou ale morálně pochybené a dosah těchto činů mohl způsobit v lepším případě nedorozumění, v horším tragédii. Tak mi to s četbou návodu, jak dobře žít, až tak nevyšlo.
Musím říci, že se mi kniha velmi líbila.
Od začátku jsem byla ponořená do příběhu, který mi s další a další stránkou předával víc a víc mouder a pravd , které se někdy snažíme nevidět . Myslím si, že by si tuto knihu měl přečíst opravdu každý. Doporučuji!
Hledal jsem odpočinkovější duchovní román a narazil na tento. Splnil naprosto mé očekávání, měl spoustu zajímavých podnětů k zamyšlení a přiznám se, že v půlce románu jsem si i přál, aby nikdy neskončil :-). Určitě doporučuji.
Moc mi nesedla tetička Margie, která zřejmě zná odpověď na všechny otázky lidského bytí. Třikrát rozvedená žena dokáže krásně popsat chyby svých bývalých manželů, ale sama zřejmě žádným povahovým nedostatkem nikdy netrpěla. Ve výsledku kniha nutí k zamyšlení, ale někdy mi to moc nesedlo. Například scéna s indiánem a hovězím burgrem nebo odklon hlavního hrdiny k BIO výrobkům. Jako letní čtení u vody to bylo fajn.
Lehké, jednoduché, motivační čtení, které připomíná základní myšlenky pozitivního myšlení a to jak dokáže ovlivnit nejen nás, ale i lidi kolem nás.
Pěkné čtení. Knihu by si měl přečíst každý.
V práci jsem hnedle udělala někomu velkou radost si myslím.:-)
Moc hezká knížka, takovou by si měl čas od času přečíst každý, protože je lehce stravitelná a přitom připomene lecos, na co už v běžné každodennosti zapomínáme...
Kniha mi připomněla několik myšlenek, na které člověk lehce zapomene. A hlavně v této době, kdy téměř všichni vidí jen vlastní prospěch a udělají cokoliv pro úspěch. Kéž by lidé alespoň jednou za čas někomu udělali radost a hlavně, aby oni sami z toho tu radost měli. Možná, by se nám žilo mnohem lépe. Tak jak je to napsáno v této knize. Určitě stojí za přečtení.
Milá, seberozvojová kniha, moc hezky napsaná. Dávám plný počet, takových čtení není nikdy dost.
Příběh o uvědomění si štěstí v životě každého nás a pozitivnějšího pohledu na svět. Krásná knížka, která připomíná silné myšlenky, kterými bychom se měli řídit všichni, pokud chceme spokojenější život.
Autor je specialista na osobnostní rozvoj, takže potřeboval dostat do knihy velké množství
"mouder" a pouček. K tomu posloužila hlavně postava tetičky. Méně je někdy více ... Jinak příběh zajímavý.
Klasický obsah plný životních myšlenek, které člověka na nějaký ten den ovlivní a pak z jeho hlavy začnou postupně vyprchávat, než si přečte podobnou knihu, kterých jsou na světě desítky, neřku-li stovky. Což však není nic na škodu.
Mně osobně kniha sedla, zvlášť v této době, kdy bychom se měli nad sebou zamyslet, jak se navzájem k sobě chováme. Většina trpíme materializmem, ale nejdůležitější je zdraví a mezilidské vztahy. Já si z knihy odnáším skvělý pocit.
Štítky knihy
filozofie seberealizace hledání smyslu života sebepoznání, sebepoznávání rozvoj osobnosti, osobní rozvoj esoterismus, ezoterikaAutorovy další knížky
| 2008 |  Muž, který chtěl být šťastný |
| 2015 | Den, kdy jsem se naučil žít |
| 2010 | Bůh chodí po světě vždycky inkognito |
| 2013 |  Filozof, který nebyl moudrý |
| 2017 | A objevíš poklad, který v tobě dřímá |
No, nejdřív mě kniha nebavila, hlavně při pobytu u tety. Následně mě mile překvapil děj, v tom, jak se hlavní hrdina začal chovat a jaký vliv to mělo na ostatní a na společnost jako takovou. Ano, všechno, co řekneme, co uděláme, má vždy větší dopad než si myslíme. A jakou mírou měříme...