Den, kdy jsem se naučil žít
Laurent Gounelle
Nový román autora světoznámého bestselleru Muž, který chtěl být šťastný je poutavě napsaným příběhem, který osloví každého, kdo se zamýšlí nad sebou samým, hledá odpověď na otázku po smyslu života a chce se stát strůjcem svého osudu. Představte si, že se jednoho obyčejného nedělního odpoledne procházíte po nábřeží v sanfranciském přístavu, celkem nezúčastněně pozorujete dění kolem, když v tom vás chytne za ruku mladá cikánka a nabídne se, že vám z dlaně přečte budoucnost. Nebráníte se a pro pobavení a snad trochu i ze zvědavosti nabídku přijmete. Cikánka si vaši dlaň zkoumavě prohlíží, po chvíli však její tvář zbledne, v jejích očích se zračí nepředstírané zděšení. Zlověstná věštba, kterou posléze vysloví, vás nenechá chladným, a třebaže jste racionálně založený člověk a na věštecké předpovědi nevěříte, od tohoto okamžiku už nemůžete žít poklidným, stereotypním způsobem jako doposud a váš život se převrátí vzhůru nohama. Co když cikánka nelhala, co když na jejích slovech něco je? A proč vzápětí po vyslovení věštby zmizela, aniž vás požádala o peníze?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Rybka PublishersOriginální název:
Le jour où j'ai appris à vivre, 2014
více info...
Přidat komentář
Vezměte několik svých oblíbených citátů o životě, lásce a vztazích a zkuste kolem nich vykonstruovat konkrétní příběh člověka, ve kterém nesmí chybět fatální událost, která odstratuje jeho pozdější prozření a dovede ho k zaslouženému happy endu. Přece každý, kdo se polepší, si zaslouží šťastný konec, nebo ne?
Je to trochu naivní, ale i takto krokolomný děj dokáže autor psát s příjemnou lehkostí, která zaujme. Brala jsem knihu spíš jako oddechovku, než jako nějaký podnět k zamyšlení nebo dokonce motivační "příručku".
Hned na začátku čtení jsem byla mile překvapená, jak čtivý je autorův styl psaní. Zbytečně neprodlužuje hlavní téma příběhu a jde rovnou na věc. Moc se mi líbilo, že autor žádnou ze svých postav neodsuzoval a naopak ukázal, že všechno souvisí se vším. Vytkla bych jen pro mě příliš nezáživný příběh Ryana (stalkera) a taky bych ocenila delší a hlubší rozhovory s tetičkou Margie. Celkověse ale Jedná o moc pěkný příběh a dokážu so představit, že by mohl měkomu poskytnout jiný pohled na jeho život a svět jako takový. Už kvůli hlavní myšlence díla (jsme smrtelní) měla zaručený úspěch.
Ps. Už nikdy se na brokolici nebudu dívat stejně.
Jediné na co si s odstupem času po přečtení knihy vzpomenu, je zajímavá myšlenka z dopisů...,,Tví praprarodiče měli tvé prarodiče rádi, ale neuměli jim to říct...
Čekala jsem něco podobného jako je Alchymista Paula Coelha. Krásný, jen trochu nemožný příběh o hledání štěstí. Příběh člověka, který překročí práh pohodlí, aby konečně našel sám sebe a tím zmiňované štěstí. Příběh, který je pohádkový, ale zároveň i motivující. A s tím jsem tuto knížku začala číst. Ale tento příběh byl úplně jiný. Ale vlastně jsem od toho dostala to, co jsem chtěla. Motivující příběh o hledání štěstí. Je to položené do reálného města, i postavy jsou reálné a jejich jednání či práce také. Jen příběh na mě působí trochu nepravděpodobně, takže tahle kombinace reálného a nereálného mi k sobě nejde. Ale to je tak jediné, co bych knížce vytkla. Jinak se mi to četlo příjemně, rychle a člověk se i nad svým životem zamyslí. Takže pokud máte rádi knížku plnou chytrých citátů, rádi se zamyslíte o štěstí a o životě, je to dobrá knížka! :)
Pár dobrých myšlenek o životě, ukrytých do několika, realisticky a zajímavě, popsaných dějových linií, které se ve finále hezky propojí. Líbilo se mi.
Čas od času mám náladu i na nějaké to pozitivní, filozoficky laděné čtení a tak se stalo, že jsem si v mém oblíbeném kosmas bazaru objednala vzhledově hezky zpracovanou a dobrým hodnocením opředenou knihu. Nicméně, byl to krok vedle. Ano, kniha obsahuje i pár zajímavých mouder, ale celkově se mi nelíbil styl "lepení" popisovaných osudů dohromady.
To, jak to celé dopadlo s cikánkou a jejím proroctvím mi přijde přímo až nemožné a to, že si chce Jonathan odpočinout a odjede k tetičce, která má dům v podstatě na pláži, je plná mouder a radostně mu půjčuje svůj kabriolet, na to už jsem asi taky stará. Navíc v moment, kdy se Jonathan tak kouzelně proměnil a začal si v restauraci objednávat jídlo s dotazem, zda ho mají v bio variantě, jsem se za něj skoro styděla (ne, že by mi vadilo bio, ba naopak, ale to, jak to celé hloupě, pozérsky vyznělo - zvlášť od chlapa, tím pro mě autor už finálně odepsal hlavního hrdinu).
Jediný příběh, který se mi vlastně líbil, byl o pekaři Garym, kterému Jonathan změnil život - povídání o kvásku, který bez lásky nevzejde a to, jak ho potom mohl začít používat - to bylo fajn..
Protože už jsem od autora přečetla některé z předchozích knih, působila na mě jako jejich odvar.
Hezký, milý, nenáročný příběh o tom, že když člověk chce, tak se může posunout k tomu lepšímu, co v něm a jeho okolí je. :-)
Příjemné čtení s několika dobrými myšlenkami a celkem chytlavým příběhem. Jsem ráda, že se mi tato kniha dostala do ruky (a do knihovničky), ráda ji budu půjčovat věčně nespokojeným lidem okolo. :)
Dobre napsane, nic narocneho, spis na odreagovani. Ale kniha byla optimisticka a chte nechte si clovek pripomel pravy smysl zivota.:)
Od knihy jsem očekávala o dost více. Přesně jak už tu někdo zmiňoval - "reklama zafungovala". Neříkám, že to bylo špatné čtení. Nic moc mi to ale nedalo. Obyčejný, jednoduchý příběh. Prostě a jednoduše - čekala jsem víc.
Knížka je oddychová. Milé, rychlé počtení...místy i velmi povzbudivé a nejednou jsem se zamyslela nad smyslem života...:)
Knihu jsem dostala darem s tím, že mi třeba pomůže změnit názor na mnoho věcí. No... formálně samozřejmě velmi jednoduché – při čtení jsem pomyslela na hodně zjednodušeného Coelha, bez všech těch filozoficko-náboženských řečí okolo.
Hlavní hrdina mi s prominutím přišel jako ovce, která jen přebírá cizí názory a stanoviska, sotva mu je někdo ozřejmí (ať už jde o kolegu z práce, indiána, bojujícího proti kácení pralesů nebo vychytralou tetičku). Z minuty na minutu je rázem „osvícený“ a změní svůj dosavadní životní styl i náhled na svět... Navíc věci, které ho občas totálně vyvedly z konceptu, mi někdy přišly směšné. Trochu mi to připomínalo Američany a otázku: „Kde se berou hranolky?“ „No přeci v supermarketu!“ A pak vysvětlení, odkud že se skutečně berou a jak se k nám dostanou na talíř, po čemž následuje „neskutečné božské prozření“... Nápad s dobrými skutky fajn, ano, ale z vlastní zkušenosti vím, že dlouhodobě to opravdu nefunguje – kdysi jsem zkoušela něco podobného.
Kniha má být původně o osobním rozvoji a pozitivním náhledu na svět, ale beru-li v potaz obsah, je paradoxně odrazem toho, jak jednoduše lze s lidmi manipulovat, ať už pozitivně nebo negativně, ale MANIPULOVAT (Michael×Jonathan×přítelkyně, tetička×Jonathan, Jonathan×Gary, trenér×tenista, bloger×Jonathan, Jonathan+přítelkyně×Michael, v neposlední řadě i autor×čtenář atd.)
Co mě zaujalo, byly některé filozoficko-historicko-biologické informace, které tetička Margie vyprávěla. Ty byly vskutku zajímavé a klidně bych se o nich ráda dozvěděla více. A další plus – obálka, ta je vcelku povedená. Jinak prostě taková pohádka pro dospělé, kdy se všechno zlé zas v dobré obrátí. Nevím, možná jsou další knihy autora lepší, ale tato mě bohužel příliš nezaujala...
... krátký ... zajímavý ... uvěřitelný příběh jednoho léta ... míra poučení hluboko pod ostatními knihami autora ... knížka psaná jakoby z nutnosti udržet se na "úspěšné" vlně předchozích dvou knih ...
Špatné to není, ale pro mě také nic světoborného. Lehký, nekomplikovaný příběh, dobře se čte. Ale že by mi to změnilo náhled na svět? Nic nového jsem neobjevila, asi už jsem podobných knih četla víc. I když je pravda, že nikdy neuškodí trochu se zastavit a podívat se na svůj život z jiné perspektivy. Pokud jste nic motivačního ještě nečetli, jako prvotina to bude dobré.
Štítky knihy
filozofie seberealizace hledání smyslu života sebepoznání, sebepoznávání rozvoj osobnosti, osobní rozvoj esoterismus, ezoterikaAutorovy další knížky
2008 | Muž, který chtěl být šťastný |
2015 | Den, kdy jsem se naučil žít |
2010 | Bůh chodí po světě vždycky inkognito |
2013 | Filozof, který nebyl moudrý |
2017 | A objevíš poklad, který v tobě dřímá |
Pro mě dokonalá kniha. Ale zjistila jsem, že to tak nemusí mít každý. Kamarádka jí ani nedočetla. Hezký poučný příběh.