Den, kdy jsem tě ztratila
Fionnuala Kearney
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/384324/bmid_den-kdy-jsem-te-ztratila-fnA-384324.jpg
4
131
131
Jess žije se svou dcerou Annou a pětiletou vnučkou Rose. Zprávě, že dceru smetla při lyžování ve Francii lavina, nechce vůbec věřit – odmítá se vzdát naděje, odmítá si připustit, že je její dcera opravdu mrtvá. Následují nekonečné týdny čekání, než se najde Annino tělo, během nichž je jediným světlým bodem v jejím životě vnučka Rose. Jenomže pak se o svá rodičovská práva přihlásí také otec Rose, a zoufalá Jess se za každou cenu pokouší zabránit tomu, aby ztratila i vnučku. Prohledává dceřiny dokumenty, na pomoc jí přispěchá přítel Theo, který ví o Annině minulosti víc, než přiznává. Když začne vycházet najevo, že Anna skrývala nejedno tajemství, Jess začne pochybovat o tom, zda svou dceru vůbec znala...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
The Day I Lost You, 2016
více info...
Přidat komentář
Zpočátku jsem se nemohla začíst, ale pak se to rozjelo... Bolestivé téma, které nikdo nechce zažít
Bohužel, mě to nechytlo...nešlo se začíst a nenašla jsem nic, co by mě vtáhlo do děje..
Velmi silný příběh. Přečetla jsem jedním dechem. Příběh mě chytil a do posledního řádku nepustil. Nějak jsem sice doufala v lepší konec, ale i tak doporučuji.
Dojemný příběh o vyrovnávání se ze ztráty dcery. A také o tom, že po smrti své dcery zjistíte, že jste ji vlastně vůbec neznali.
Kniha mě k sobě přikovala hned úvodními slovy. A již nepustila.
Autorka napsala příběh, který je tak lidský, tak reálný. Není nic horšího než přijít o dítě. Bolest doslova sálá z jednotlivých řádků, a i já jsem tajně doufala, že třeba ještě nějaká naděje je. Že se Anna ozve.
V příběhu sledujeme život Jess, která se vyrovnaná se smrtí dcery. Naštěstí má ještě vnučku Rose, ale i o tu může přijít. Otec Rose by chtěl dceru do výhradní péče.
Jessin nejlepší kamarád Theo také nemá na růžích ustláno. A navíc ví o životě Anny víc, než by chtěl.
Konec knihy je uvěřitelný. Líbí se mi, že to není happy end jak z červené knihovny. Červená je na knize jen přední obálka, která je nádherná.
Od autorky si ráda přečtu další knihy. Sice titul Ty, já a ti druzí nemá lichotivé hodnocení, ale já se na ni moc těším. Prvního října by měla vyjít další kniha s názvem Kniha lásky. I tu si dávám na seznam.
Den, kdy jsem tě ztratila má ode mě doporučení.
"Jako krev žilám,
pyl včelám,
láska duši."
Příběh této knihy mě pomalu ale jistě uváděl do spletence rodinných vztahů, ve kterém jsem se na pár hodin ráda ztratila.
Postavy prožívající bolest ze ztráty dívky, mě dojímaly... A zaujala mě i dívka, která svým odchodem ze života změnila život úplně všem - protože prasklo její roky střežené tajemství.
Knížka se mi líbila. Nenadchla mě, ale ani nenudila. Bylo to prostě jen příjemné čtení o nepříjemných věcech. Zajímavě zauzlené. Trochu předvídatelné, ale jinak dobré.
Asi na knihu nebudu vzpomínat a v myšlenkách se k ní vracet, ale přesto splnila účel, který jsem jí uložila - chtěla jsem se na chvíli ztratit v jiném světě a řešit problémy cizích "lidí".
Vlastně mě její tíživá atmosféra bavila. Toužila jsem přijít na to, jak to všechno tehdy bylo - a má intuice mě nezklamala.
Za mě rozhodně poutavější než TY, JÁ A TI DRUZÍ.
Doporučuji na odlehčení, na víkend. Pro ženy, dcery, matky.
O bezpodmínečné lásce. I té podmínečné.
Řekla bych, že docela nenápadná kniha, ovšem s hezkým a místy dojemně smutným příběhem. Četla jsem podobnou A na nebi čekají hvězdy, ale tato mě chytila více za srdce a i slza ukápla, možná protože sama mám dceru, která už nejednou bojovala.. Určitě stojí za přečtení.
Ze začátku mě vadil Annin blog,ale mělo to své opodstatnění,dokreslovalo to děj.Postupné rozplétání příběhu.Matka,která miluje dceru,,nechce se smířit s její smrtí a bojí se ,že přijde o vnučku.Po objevení blogu zjistí,že svou dceru neznala a začne pátrat po jejím ženatém milenci.Netuší co tím způsobí.
Za mě 3 hvězdy,kniha neurazí, trochu zdlouhavá, děj sem předpokládala, nijak mě neprekvapilo to odhalení. Slabší Liene Moriarty ke které se kniha přirovnává.
Velice smutný příběh o ztrátě dítěte. A také o bezpodmínečné lásce matky k dceři, která přetrvá i po odhalení dceřiných tajemství.
Kniha mě moc nezaujala. Četla jsem ji s několika měsíčními pauzami, neboť za prvé jsem na ni neměla čas a za druhé mě nezaujala natolik, abych si na ni ten čas udělala. Na druhou stranu ale kniha nijak neurazila a četla se hezky. Kdybych měla dítě, tak bych asi knížku brala jinak, ale i tak bych od ní čekala něco většího.
Smutek a neštěstí se táhne celým dějem. Tajemství, které Anna měla se pomalu odhaluje, až nakonec všechno vyplave na povrch a spousty lidem to změní život. Kniha i přes to, že nebyla veselá, tak se mi hezky četla. Dokázala jsem se vcítit do role Jess, pochopit každý kousek nevyřešené situace a nikoho neodsuzovat. Každý máme své tajemství, ale jen málo které vyplavou na hladinu.
Příběh matky, která ztratila dceru, starost o vnučku, tajemství, kdy si dcera žila svůj vlastní život, a matka, které si myslela, že žije život úplně jinak..v podstatě je to z lidského hlediska velice těžké trauma...jen mi v knize jako by chyběl náboj, drive, šťáva, dočetla jsem jí jen proto, že jsem chtěla vědět rozuzlení..
Pro mě docela rozporuplné čtení, protože k hlavní hrdince Jess jsem si hledala cestu docela obtížně. Vím, jak to mají mámy ve vztahu ke svým dospělým dětem složité, ne nadarmo se říká, že malé děti šlapou rodičům po klíně a velké po srdci. Sama jsem mámou 3 dětí, ale myslím si, že bezvýhradná láska není dusící láska. Je třeba nechat děti roztáhnout křídla a letět, aby často tím neklidným ,ale pro ně velmi významným letem ,formovali sami sebe. U nejmladší dcery mě tento , i pro mámy často docela bolestivý ,proces ještě čeká. A tak si držím palce, stejně jako jsem držela, při jejím docela drsném poznání, palce i této osobité hrdince knihy.
Den, kdy jsem tě ztratila
Tato kniha by si zasloužila větší povědomí. Je úžasná. Napínavá, nepředvídatelná. Za to dost citlivá a bolestná. Doporučuji všem, rychle jsem se začetla. Jednu připomínku mám za více osob, trochu jsem se pak v tom ztrácela a kord, když je pak jmenuje na blogu prvním písmenem jejich jména. Je to taky skvělá oddychovka a pokud nehledáte nějakou přeslazenou romanťárnu, tak tohle je kniha pro vás.