Den, kdy se voskovky vrátily domů
Drew Daywalt
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402580/bmid_den-kdy-se-voskovky-vratily-domu-2CS-402580.jpg
4
50
50
Tonda to se svými voskovkami nemá jednoduché. V knize Den, kdy voskovky řekly DOST se mu sice podařilo nespokojené barvičky uchlácholit, teď ho ale jiné prosí o pomoc! Vínová je zlomená, protože si na ni sedl tatínek. Tyrkysová se v sušičce zapletla do ponožky. A to je jen ukázka příkoří, která by měl Toník napravit, aby se všechny voskovky mohly vrátit zpátky DOMŮ!... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2019 , PikolaOriginální název:
The Day the Crayons Came Home, 2015
více info...
Přidat komentář
První díl se mi líbil moc, nápad s voskovkami i zpracování jsou geniální, druhý díl už je prostě jen trošku jinak pořád to stejné.
(SPOILER)
Tento díl mě bavil o trochu více než první. Opět zde nalezneme nespokojené voskovky, tentokrát si ovšem stěžují na místa a situace, ve kterých se ocitli.
Autor zachoval grafické zpracování knihy. Tentokrát se ovšem místo dopisů setkáme především s pohlednicemi. Některé voskovky (narozdíl od prvního dílu) píší dokonce opakovaně. Můžeme tedy sledovat jejich postupnou cestu ke šťastnému konci.
Kniha je vhodná spíše pro mladší čtenáře. Lze je touto formou navést k jakési "úctě k vlastnictví věci".
KNIHA: Jsem ráda, že jsem si v knihovně půjčila oba díly najednou, protože po zklamání z prvního, bych se ke dvojce asi nedostala. A to by v mém případě byla škoda, jelikož tenhle mi přišel daleko originálnější, kreativnější, zábavnější a s daleko lepším poselstvím i lépe zpracovaným závěrem. Dokonce jsem se zasmála nahlas. Tohle se povedlo!!
Ďalšia vydarená kniha autora Vtipné mini-príbehy a krásne ilustrácie Myslím, že moje zlatíčko bude mať dvojitú radosť, pretože do Vianoc nevydržím
Tenhle druhý díl jsem četla dříve než první. Můj dobrý dojem z originálního námětu i zpracování mě vedl k okamžitému zájmu i o předcházející příběh, tak to mluví samo za sebe. Kromě toho jsem si vzpomněla ještě také na „Ohromné maličkosti“ od G. K. Chestertona, na vyprávění o vetešním medvídkovi Krumlíkovi od F. Nepila (z knihy „Dobré a ještě lepší jitro), na písňový text Z. Svěráka o vyhozené semišové polobotce…
A co se mi líbí nejvíc, to je nenásilná inspirace jak k lepší péči (nejen) o voskovky, ale i k vymýšlení vlastních pohlednic a k nejrůznějším dalším tvořivým aktivitám. Oba díly jsou myslím jako stvořené nejen do rodin, ale i do škol a do výtvarných nebo třeba dramatických kroužků.
Kam se nám všude můžou zatoulat voskovky? Kde je zapomínáme? Proč se rozhodnou přímo od nás "zdrhnout?" Dá se to napravit? Určitě :-)
Celkem vtipný příběh s dobrým závěrem. Líbilo se mi, že byl formou dopisů. A konečně vím, jak to dopodlo s tím sporem žluté oranžové. :)
Druhý díl geniální dětské série, který se za mě bohužel příliš nepovedl. První díl se mi líbil natolik, že jsem do zařadila i mezi NEJLEPŠÍ KNIHY ROKU 2019 a nasadil laťku vysoko. Tento díl spíše nedoporučuji, ale první si rozhodně přečtěte, nasmějete se! :)
Tenhle sekvel bohužel má některé nemoci druhých dílů. Originality prvního dílu rozhodně nedosahuje. To, co bylo napoprvé překvapivé, už v druhém díle působí rozpačitě - autor jednoduše sám sebe vykrádá, snaže se vykřesat z vyčerpané látky aspoň trochu novosti. Na rozdíl ode Dne, kdy voskovky řekly dost, mám pocit, že by tato kniha mohla přijít klidně o polovinu stránek, aniž by to čemukoliv ublížilo.
Já takové knihy prostě miluju!
Skvělý jednoduchý nápad a báječné provedení. Prostě bomba!
Když voskovky řekly DOST, zrovna jsem u toho nebyla, takže tohle je pro mne premiéra. A moc si ji užívám, protože se mi líbí všechno:
jednoduchá "dětská" kresba,
pohlednicový nápad (No schválně, kdy jste naposledy někomu napsali pohled?),
příběhy všech aktérů,
závěrečné výchovné poučení,
skvělé Tondovo řešení a hlavně jeho provedení!
Tuhle knížku chceme do knihovny, a to co nejrychleji!!!
A máme tu další vtipné dopisy oblíbených voskovek kluka Tondy :). Tento díl se mi zdál slabší než první.
Skvělá kniha - vtipná i poučná zároveň. Navíc může vzbudit v dětech další kreativní počínání, a to snad nejen pouze v psaní pohlednic. Někoho vybudí k pátrání, kudy vlastně putovala růžová neonka, jiný si všimne zmínky o knize o pirátech a ještě jiné dítě si může díky tomu začít všímat, jak vlastně mohou pohlednice vypadat, obzvlášť, jsou-li z ciziny, a mohou se pustit do jejich sbírání.
Jeffersova nová detská kniha s názvom Deň, keď pastelky našli svoj domov sa bude venovať hlavne problematike zaobchádzania s vecami, ktoré sa bežne používajú. Deťom ukáže, aké dôležité je upratať si za sebou a odložiť veci na to isté miesto, z ktorého sa vzali. Rovnako tak otvorí trošku pálčivý problém, a tým sú obrázky, ktoré tak trochu nemusia potešiť okolie, ale deťmi sú vnímané ako prirodzená súčasť ich bežného dňa (napr. hnedá pastelka a jej nie práve lichotivá príhoda s medveďom, ktorý súrne potreboval ísť na záchod, no... nestihol to). Samozrejme, spolu s autorom sa najmenší čitatelia naučia čosi o emóciách, ktoré jednotlivé farby vyvolávajú, ale aj niečo o ľudskej povahe zhmotnenej práve do netypických sprievodných postáv – pasteliek. Keďže Jeffers ostal verný rozprávačskému štýlu, ktorý si zvolil pre prvé pastelkové dobrodružstvo, aj pokračovanie sa bude niesť v rovnako príjemnom duchu. Listová korešpondencia, výrazná koláž, interaktívne celostránkové ilustrácie a nezameniteľná Jeffersova komiksovosť, pohltia čitateľa natoľko, až sa z nevšedného výtvarného sveta vráti iba vtedy, keď sa autorove rozprávanie definitívne skončí.
Oproti první knize rozhodně lepší finální pointa a ponaučení, že je třeba se o své věci starat.
Já tu voskovkou duologii prostě žeru. Seznamujeme se s jinými voskovkami (učíme se nové barvy), ale objeví se i staré známé. Autor přišel s novým pojetím, novými nápady a překlad je tedy úplně super. S dcerkou se vždycky pěkně zasmějeme. 95%