Den Vosáka

07.10.2023

Když se tato kniha dostane do rukou lidem, kteří se berou příliš vážně, je to blbý. On vážný člověk by vůbec neměl takové knihy číst. Vážných lidí je na takové knihy snad i škoda. Totiž takhle, ono to chce vskutku velký nadhled, aby Vosákovi přišel člověk na chuť. Z některých částí knih je zřejmé, že u čtenáře musí narazit, koneckonců jsem chvílemi také přemýšlel, zda bych se nezačal brát víc vážně a knize to tady pořádně nandal, ale pak jsem si řekl ne. Záměr pochopen. Pobavilo.

26.09.2023

„Hrivoboji, nedáte si taky rýži?“ zakřičel na něj Bouček.
„J*bem ryžu, súdruh nadporučík,“ zahulákal desátnik, „ryža k raňajkám, ryža k obedu, ryža k večeri. Ryža k olovrantu. Za celú kampaň som zjedol toľko ryže, až sa z toho posererem.“

Vosák je opäť kniha, ktorú ľudia buď ospevujú, alebo utápajú. Osobne pre mňa čítanie za 3 hviezdy.

Kniha sa skladá z mnoho krátkych poviedok a z jedného dlhšieho príbehu. Nemám rád poviedky na 2 strany takže ich hodnotiť nebudem. No najdlhšia z nich sa odohráva počas kórejskej vojny, kde proti sebe stojí komunistický sever a demokrarický juh. Pri tomto konflikte samozrejme nesmie chýbať ani Vosák a jeho partia. Nedobrovolne spolupracujú s rusmi. Ako vojnový zločinci nemali veľa možností tak prijali ponuku učiť severokórejcov lietať. Je tu hodne odborných výrazov stíhačiek a zbraní, pričom som sa trochu strácal, ale príbeh bol dobrý, plný čierneho humoru.

Od autora skôr odporúčam knihu Škřetí spár.

13.01.2022

Tak toto je moja prvá kniha, ktorú som nedočítal. Bohužiaľ tento typ humoru nie je pre mňa...

06.09.2018

Sarkasticko ironicko satyrické dílo, specificky černý až morbidní humor a celkový styl, který je tak absurdní, že není pro každého.

Ještě že komentáře nemusí být objektivní, protože já teď nebudu objektivní ani trochu. Sotva jsem totiž přečetl pár stran, došlo mi, že nemá cenu číst dál, protože tahle kniha je prostě odpad. Když pomineme celkovou primitivnost těch příběhů, tak je hlavním důvodem hlavně to, že v téhle knize se nachází humor, kterému se nejen nesměju, ale ještě jím i opovrhuju jako nanejvýš trapným. Nemůžu vyloučit, že někdo jiný se tomu zasměje, já ale rozhodně ne. Nemůžu vyloučit, že jak bych se se zatnutými zuby a žaludkem zajištěným záklopkou prokousával dál, možná by se to vylepšilo. Ale jak jsem touhle změtí písmenek namátkou listoval dál, můžu říct, že velice pravděpodobně ne.

Achjo,už a ni nevím, kdy naposled jsem nějakou knížku nedočet. Od Dne Vosáka jsem si mnoho nesliboval; chtěl jsem zkrátka nějaký jednochuchý výplach na relax, leč Michal Špaček, alias, muhehehehe, USA brigádní generál na důchodě *****Michael Starling***** hravě předčil má nejtemnější očekávání. V jedné povídce ďábelsky lstivý Vosák nasměruje partičku kladných hrdinů dračího doupěte na smrt, pointou povídky jiné je pak zase, hahaha, já to snad ani, hahaha, nedopí hahaha šu, vzájemné pozvracení se.. Tu mi začlo svítat, že ten náš Míša bude asi pěkně vykutálený ptáček. Humorem nejjakostnějšího zrna jsem se prodral až k vlajkové lodi Špačkova opu-su; povídce "Vosákova bouře - technothriller", kde jsem na 56. straně shledal, že se jedná o ubíjející inventář vojenské techniky (kniha je laskavě doplněna i o poměrně rozsáhlé tabulky rozličných válečných strojů aby se čtenář plně orientoval a nemusel pro komplexní pochopení příběhu sáhodlouze pátrat v externích zdrojích), mistrnými dialogy sklouben v jakousi kroniku vojenských přesunů...co vám budu povídat, roníc slzy štěstí, jsem šel do kolen a hlavouozembouch.