Deníček moderního fotra 3 aneb Historky z rodičovského podsvětí
Dominik Landsman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533314/bmid_denicek-moderniho-fotra-3-aneb-hist-65e1afb852a82.jpg
4
192
192
Deníček moderního fotra série
< 3. díl
I když jsou začátky krušné, nakonec si to prostě sedne. Čeňkovi už jsou tři roky, plínky zkušeně vyměnil za nočník a fotrovi na mateřské nastává podle všeho idylické období, kdy péči o hyperaktivní dítě převezme školka. Že by konečně nastal čas, kdy bude moci provozovat své koníčky a myslet trochu i na sebe? Nebyl by to ale Čeněk, který svůj smysl pro vytváření domácího pekla dovedl téměř k dokonalosti, aby každou situaci nedokázal přetvořit v nový druh utrpení. A nebyl by to jeho fotr, aby i tu nejšílenější situaci neuměl jaksepatří sarkasticky převyprávět. Třetí díl oblíbeného Deníčku moderního fotra. „Při hlídání mrněte je poslech audioknih vhodnější než četba – a současně dodávám i důležitou informaci: v podání Filipa Švarce je většina zápisků moderního fotra o řád vtipnější.“ - Lukáš Gregor, naposlech.cz Dominik Landsman Měsíc před narozením svého syna přišel o práci realitního makléře, a proto po porodu pomáhal manželce na mateřské dovolené. Nakonec se po čtyřech měsících společně rozhodli, že se partnerka vrátí do zaměstnání a Dominik zůstane s dítětem doma. O svých zkušenostech začal blogovat, z textů pak vzniklo několik knih (Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti, Deníček moderního fotra 2 aneb Pánbůh mi to oplatil na dětech a Deníček moderního fotra 3 aneb Historky z rodičovského podsvětí) a zážitky dokumentuje i ve videoreportech. Se spisovatelkou a blogerkou Zuzanou Hubeňákovou napsal také knížku Deníček moderního páru aneb Ženy jsou z Venuše a muži jsou debil a v roce 2018 mu vyšla rovněž kniha Dovolená s moderním fotrem. Všechny uvedené tituly mají svoji audioverzi. Filip Švarc (* 1975) První filmovou smlouvu mu rodiče podepisovali, když mu bylo šest, k tomu se přidalo i hostování v dětských rolích v Divadle na Vinohradech a v Divadle E. F. Buriana. V roce 1989 nastoupil na Státní konzervatoř v Praze, kde po šesti letech úspěšně absolvoval obor herectví. Po několikaročním hostování v pražském Divadle ABC se v současné době věnuje hlavně dabingu – jeho proslulost a um v této oblasti vyzdvihl Petr Zelenka v seriálu Dabing Street (2018). Jedenáct let také strávil za mikrofonem Fajn Rádia.... celý text
Povídky Literatura česká Biografie a memoáry
Vydáno:
2018
,
OneHotBook
Interpreti: Filip Švarc
více info...
Přidat komentář
Slabší než jednička, rozhodně lepší, než dvojka.
Zatím co v druhém díle se už jen, jako pověstná sláma, mlátily prázdné vtipy stále dokola, trojka působí uvolněněji a znovu baví. Čtenář opět cítí to vtipné napětí ve vztahu submisivní muž / dominantní žena a do toho všeho Čeněk, který je prostě aktivní, jako jakékoliv jiné dítě.
Takže pokud by se někdo chystal s moderním fotrem začít - doporučuji vynechat druhý díl a myslím, že budete docela spokojení :).
Čeněk je číslo a Dominik dílo :-) Vzledem k událostem loňského roku, kdy jsem se stala nevlastním přičiněním dvojnásobnou tetou, jsem si potřebovala připomenout (neb mé vlastní ratolesti jsou v rozmezí před pubertou až v pubertě), co to vlastně ségru a švagrovou čeká. No a čeká je tedy ještě spousta srandy, pokud to pojmou jako Dominik Landsman :-)
Pozor - této knize se vyhněte, pokud jste velmi mladí a potomka plánujete "někdy v budoucnu" (aneb je potřeba, aby bylo dostatek potomstva, které udrží naše důchody na důstojné úrovni - já se snažila, ale sama to nezvládnu, že...). Pro takto velmi mladé jedince je kniha krajně nevhodná, najde se v ní pouze jediná pasáž, kterou pro jistotu uvádím zde, aby vás ani nenapadlo v knize byť jen listovat:
"Jestliže se ptáte, jak si cíleně vyrobit dítě konkrétního pohlaví, tak je to celkem jednoduché. Jestliže chcete mít syna, tak během koitu často krkejte, sem tam si odplivněte a dívejte se u toho v televizi na fotbal. V případě, že jste zatoužili po dceři, tak v průběhu kopulace dlouze hovořte o svých pocitech a často pobrekávejte."
Naopak doporučuji všem rodičům, ať už čekatelům (alespoň prozříte, do čeho jste se uvrtali), tak praktikujícím rodičům všeho věku (alespoň zjistíte, jaká zlatíčka doma máte a že sem tam nějaký karambol - např. v podobě orazítkované čerstvě namalované zdi - je procházka růžovým sadem)!
Na závěr to nejlepší. Dominik Landsman naposledy (tedy dokud mu nedojdou peníze) zasvěcuje do života moderního rodiče a musím se přiznat, že tentokrát nemám prakticky co vytknout. Jednoznačně nejlepší kousek série. Výrazně ubylo fekálního humoru, slovní obraty ani vtipné příměry se dokolečka neopakují a historek ze života je tentokrát o dost více, než povšechných rad do života. A že stojí za to - zážitek z poutě je naprosto dokonalý, u kapitoly Čeněk má klíště jsem brečel smíchy a když došlo na úklid před příchodem uklízečky, nebo trudomyslné rozjímání nad oblékáním punčocháčů, bot či šál, věděl jsem naprosto přesně, o čem autor píše. A skřítek Sviňáček? I já pevně věřím, že za většinu trablů u nás v domácnosti může on.
Landsmanovu jazykovou vynalézavost jsem si za ta léta zkrátka zamiloval, stejně jako svéráznou ironii, jíž je prostoupeno veškeré vyprávění. Jistě, dělá ze sebe záměrně šaška, ale i to se musí umět a v jeho případě mám jednoznačně pocit, že čím je starší, tím je lepší.
Cela trilogie se mi moc libila. Posledni dil se mi libil stejne jako ty predchozi. Prijemna oddychovka a predpokladam, ze pouze bezdetni se smeji az se za bricho popadaji. Nedokazu si predstavit, ze bych denne zazivala totez co je popisovano v knize :)
Četla jsem na nudném školení z práce, tlumeněse chechtala do dlaní a jako jediná účastnice jsem odcházela se spokojeným úsměvem :) Landsmanův styl mi prostě sedí.
Super pohodové čtení, když se člověku nechce příliš přemýšlet. Celá trilogie mě bavila, několikrát jsem se zasmála i nahlas. Určitě stojí za přečtení.
Oddechovka, humor a ironie v 1.
"Nemáte žádný život mimo dítě? Nezoufejte. Lépe sice nebude, ale nakonec si zvykne každý..."
Závěr série už je spíše takový vyprávěcí a je vidět, že už nejsou ani ty zážitky s dítětem tak brutální. Knížka se mi i tak moc líbila a lámala jsem se smíchy v určitých pasážích ze života.
Asi je to jako u filmů. Jednička byla nejlepší a smál jsem se, až jsem brečel. Dvojka podstatně slabší. Trojka je ve druhé polovině lepší a občas se zasmějete. Takže 4* a jestli je to opravdu poslední díl, tak je to celkem pěkná trilogie. Jinak by to chtělo asi další dítě :-D
Myslím, že víc už z toho autor nevytříská, teda pokud si s Natašou nepořídí další dítě :-)
Knížka si drží svůj standart svébytného humoru, kterému i když nechcete,tak se prostě musíte smát. Za mě druhá polovina lepší a vtipnější, takže je třeba vydržet. Doporučuji číst i samotě, protože ja ji četla cestou v autobuse a asi spousta lidí si musela ťukat na čelo, čemu se pořád tak směju.
Tento díl jsem četla skoro měsíc, mezitím jsem přečetla asi 15 jiných knih, pokaždé jsem ho vzala do ruky, přečetla pár kapitol a zase odložila. Nicméně nakonec jsem ho tedy dočetla, ale za mě nic moc. Buď je u mě již "přefotrováno" nebo to opravdu bylo slabé.
Patřím mezi ty, podle autora velmi divné, kteří začali deníček MF číst až od třetího dílu. To však asi nevadí, řezal jsem se pravděpodobně úplně stejně jako bych ho četl od prvního, zvláště návrat z hospody byl úžasný a těžko se dočítal. Ale i ostatní části byly náročné – dobrodružství uťápnutého fotříka, který si sex každý první pátek lichého měsíce, musí péčí o malého ďáblíka Čeňka těžce zasloužit, se hodně těžko, pro stálý smích, dočítaly. Nesouhlasím s autorovým tvrzením, že je dyslektik a dysgrafik s poruchou soustředění, naopak je výjimečně vtipný a kdo se jeho příhodám nesměje a neskáče, není Čech!
Přišel čas loučení s Deníčkem. "Trojka" příliš nepřekvapí, i když stále pobaví. Jen mi přijde, že se tam trochu prolínají časová období, nejdřív prý Čeněk všechnu energii investuje jen do alotrií a konzumace písku namísto vývoje a chvilku poté mluví v souvislých větách... Ale doufám, že milého "sígra" v nové školce nepřerazí a tatíka nepřestane psaní bavit, takže o nich ještě někdy uslyšíme. ;-)
Čeněk už je trochu větší, a tak naštěstí už kniha není pořád jenom o tom, jak tříská postýlkou nebo potřebuje přebalit. Kniha mě bavila, délka byla tak akorát. Jsem zvědavá, jak dlouho bude ještě moct Dominik Landsman z toho tématu ždímat. :)