Deníček prince George
Clare Bennett
Prince George je malý velký muž a světová celebrita číslo jedna, která se už teď připravuje na svou roli vládce britského impéria. V královské rodině však opět čekají přírůstek, George dostane bratříčka nebo sestřičku. Jak se s tím nejvlivnější dítě světa vypořádá? S anglickým smyslem pro ironii a uměřenost? Se suchým humorem? Anebo s nedůstojným řevem a nudlí u nosu? A jak jenom vysvětlit týmu rádců a poradců, že miminka nenosí čáp, ale Santa Claus?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
The Prince George Diaries, 2015
více info...
Přidat komentář
Tohle byl takový průměr. Kniha se odehrává v rámci jednoho kalendářního roku, od prvních narozenin prince George až po jeho druhé narozeniny. George si prochází mnoha šťastnými situacemi i strastmi, ta největší je v podobě nového sourozence.
Kniha je napsána takovým rádoby vtipným způsobem, kdy jistým smyslem pro humor zesměšňuje hned několik členů britské královské rodiny. Ne každému tenhle typ humoru sedne, někdy si na něj čtenář musí prostě zvyknout.
Je to také psáno z úhlu pohledu ročního dítěte, které žije v královské rodině. Je to celé takové zvláštní, George se o sobě vyjadřuje, jakou má moc a vliv. Že má celý svůj tým, který se o něj stará a on jim šéfuje.
Postavy jsou také vykresleny díky humorné stránce knihy velmi zvláštně. Rozhodně neodpovídají realitě a ani jejich vykreslení v rámci stanoveného humoru se mi příliš nelíbilo.
Příběh je psán formou deníkových záznamů. I z toho důvodu se kniha čte docela rychle a svižně, i když některé tyto záznamy byly až zbytečně dlouhé a nezáživné.
Oceňuji ale originální námět a celkově vyprávění z pohledu ročního dítěte. Zpracování příběhu je docela dobře uchopeno.
Celkově je kniha takovým průměrem a to hlavně z důvodu, že jsem si na styl humoru vyprávění po pár stránkách zvykla. Jinak by to bylo ještě horší.
Typ humoru v knize nesedne rozhodně každému. Tuhle knihu spíše nedoporučuju.
Ta knížka si prostě střílí z Georgemánie,to je nutné vzít.Kdyby tady denodenně tisk rozebíral neuvěřitelné detaily a psal neuvěřitelné nesmysly tak by to zřejmě někdo taky napsal.Jenže čekat info o malém princi,hledat tu nějaké reálie ap.je prostě úplně marné.A jen pro informaci pro názor obsažewný níže-královská rodina prostě plní povinnosti které jinde zasdxtává hlava státu.Plus navíc velká řada jejích členů se věnuje charitě a každoročně pro různé dobročinné organizace získají stamiliony liber(přes dvěstě milionů)No a princeznu Dianu bohužel zajímala hlavně princezna Diuana,to nebyl žádný výjimečný anděl,jen se o dobročinné aktivitě ostatních (tolik)nepsalo.
Ještě než jsem začala knihu číst, myslela jsem že kniha bude nudná, ale...
Řehtala jsem se po celou dobu čtení, když jsem si představila opravdové členy královské rodiny, nutilo mě to více se smát. Korunu tomu nasazoval strejda Harry :-D
Bylo by super, kdyby spisovatelka napsala deník princezny Charlotte.
...přemýšlím, kdo může být cílová skupina u takové slátaniny. Uf, tady je špatně úplně všechno. Miluju anglický humor, ale v této knize jsem ho nenašla. Hvězdička je za pěknou obálku, (kterou jsem se nechala zlákat).
Pohled dvouletého dítěte je napsaný opravdu vtipně. Vtipné.... to je asi to jediné co mi při čtení této knihy letělo myslí.
Příjemná oddechovka pro nudné večery.
Rozhodně je v knize zbla pravdy. Nicméně je vtipná, i já bez detailních znalostí britských reálií jsem se v ní neztrácela. Přemýšlím, že by mohl vyjít druhý díl - jak netečná Ringo/Lotto očekává sourozence :-)
Problém humoristických knížek je, že mnohdy nejsou vtipné. To je případ této knihy. Bavil jsem se málo.
Kniha, kde se to anglickým humorem jenom hemží. Což je důvod proč tato kniha není pro každého, neboť ten kdo tento styl humoru moc nemusí, tak tady tvrdě narazí, ale kdo ho má rád, tak se bude bavit a to prakticky na každé stránce. Já se bavil opravdu královsky.
Dokonalá oddychovka, která ukazuje britskou královskou rodinu jako milé sousedy od vedle.
Královnu jako babičku, která opravuje hračky (Alžběta se za války naučila řídit a opravovovat auta; babičkovství si už vyzkoušela s princi Williamem a Harrym - na Harryho křtinách zachraňovala utíkajícího malého Williama)
Prince Charlese jako rozpačitého milovníka všeho rostlinstva, strýčka Harryho jako parťáka, který nezkazí žádnou srandu (a přesto mu neschází soucitné srdce, jak dokazuje je angažovanost u her Invictus). Maminka Kate a tatínek William jako milující, chápající rodiče.
Zkrátka je to kniha, která přes jemné šlehy (posedlost lidí oblečky malého prince) tvrdí, že nejdůležitější je milující rodina. Ostatně říká to i královna, která s láskou vzpomíná na svou sestru.
No, to jsem se zase jednou přehmátla. Malý George, následník britského trůnu komentuje dění v rodině. Maminka Kate a strýc Harry jsou smíšci, táta William je občas nedůvtipný, děda Charles si povídá s kytkama atd. Pro pobavení ano, hodnota žádná.
Nenáročné čtení. Jedná se o fiktivní deníček prince George, vykreslující britskou kralovskou rodinu jako bláznivou rodinku, která si potrpí na černý humor,miluje nekonečné seriály a jako rodina drží při sobě.
Jako velkého fanouška Britské královské rodiny jsem z této knihy, co jsem dostala k narozeninám byla nadšena a ani trošku mě nezklamala. Milá oddechovka, přečtená jedním dechem a ještě jsem se nasmála. Jediné co bych jí vytkla, je překlad. V Irsku jsem si koupila originál, na který se těším ještě víc. I přes tento malý hřích nemůžu hodnotit jinak jak plným počtem hvězdiček.
Přečetla jsem, ale znovu už to neudělám. Kniha chvílemi pobavila, chvilemi jsem se chytala za hlavu, proč je to tak dětinské. Prostě oddychovka, ale to, že bych ji někomu doporučila si raději na triko nevemu.
Chápu, že v Británii se kniha dostala v žebříčcích hodnocení poměrně vysoko, ale už moc dobře nechápu, že takové nakladatelství jako Argo vsadilo na tuto slátaninu a vydalo ji u nás. Kniha by mohla být vtipná a přínosná v případě, že bych nedělala nic jiného, než stalkovala královskou rodinu, jinak ne. Bez znalosti podrobných britských reálií (očividně hodně čerpaných ze stránek bulvárních deníků) nemá tato kniha na čtenáře potřebný účinek, jaký měla v zemi svého vzniku. Williama a Kate mám ráda a ráda si přečtu nějakou informačně podloženou novinku, ale tohle, to byl fakt děs. Z Kate autorka udělala neuvěřitelnou pipku, která nedělá nic jiného, než že sleduje nekonečné seriály, z Williama udělala tupce, který neumí napočítat ani do pěti, z Charlese blázna a z Camilly ještě většího. Rodina Middletonových je vykreslena jako cirkusácká sebranka, která řeší jen to oslavy a to, do kterého kostýmu se zrovna oblečou. Chování Davida Camerona připomíná obtloustlého gaye, který je závislý na jídle. Ne, opravdu nemohu hodnotit lépe, než jako odpad...
Koupeno, přečteno a na Goodreads vložena česká edice - vše během jednoho dne. Tomu říkám za sebe dobrý trojboj. Kniha samotná už tak dobrá nebyla. Občas vtipný, zato často trapně absurdní; leckde popkulturní narážky tam byly taky, ale že by to bylo něco, co by mě zvedlo ze židle, se říct nedá. A vůbec obecně tady ty rádoby legrační deníčky mě nikdy neuchvátily. Tuto chybu už nikdy neudělám, spálil jsem se už několikrát. Naposledy tomu tak bylo u knihy Deníček moderního páru.
Četla jsem, když mi bylo 17 a tehdy se mi to líbilo a bylo to také místy i vtipné, dnes už bych byla kritičtější, ale je to vtipně podaný pohled dvouletého dítěte.