Přidat komentář
Těm, kteří četli skutečný deník Anny Frankové nebo viděli nějaký dokument, netřeba její život dlouho představovat. Těm, kteří A. F. ještě neznají, snad můžu prásknout, že to bylo mimořádné děvče, jež usilovalo o potlačení všednosti, prosvětlilo nejeden den a koneckonců dokonale zvětšilo význam lidské vzpoury proti chmurným okamžikům a tragickým obdobím.
Dále bych ráda řekla, že i když má tato publikace v názvu slovo deník, nejedná se o klasické deníkové záznamy, ale o divadelní hru, jež se odehrává v horním patře jednoho amsterdamského domu a vystupuje v ní Anna, Anniny rodiče, její sestra Margot, rodina Van Daanová, pan Dussel a okrajově též ti, kteří se podíleli na jejich ukrytí - paní Miep Giesová a pan Kraler.
Nicméně: Anniny monology/zápisky jsou pevnou součástí textu (jsou umístěné na konci některých obrazů) a snad právě díky nim jsem měla naději v dobrý konec. Velikou naději! Anna se v nich snaží zachytit své pocity, ventilovat to, co jí trápí, co jí dělá radost. Vzpomíná na minulost a přemýšlí nad budoucností. Snaží se být upřímná a co nejvíc si všímat okolí. To vše za polních podmínek v uzavřeném prostoru, který nemůže opustit, pokud chce přežít.
--------------
Pozn.: ukořistila jsem exemplář z roku 1958. Křehké, zažloutlé a poškozené stránky s dialogy psanými na stroji; (psanými vždy jen na jedné straně listu, abych byla přesná). Exemplář, který jakoby do útrob knihovny schovala sama Anna. To můj zážitek z textu jen podtrhlo. Díky za něj!
Když se lidskost setká s nelidskostí...