Deník bulimičky
Diana Fey
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/250307/mid_denik-bulimicky-FcM-250307.jpg
3
65
65
Otevřená zpověď ženy, která pochopila, že život s každodenním zvracením je vážně k zblití. Dianě bylo čtrnáct let, když začalo její martyrium: po slavnostní vánoční večeři si poprvé v životě strčila prsty do krku a zažila bláznivou radost z toho, že se jí povedlo vyzvracet. Drsné zážitky líčí s nádechem černého humoru, popisuje neuvěřitelnou sílu nemoci, která člověka dostane až na samotné dno. I to, jak nad ní přece jen dokázala zvítězit.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2015 , Ikar (ČR)Originální název:
Kotzt du noch oder lebst du schon?, 2013
více info...
Přidat komentář
Porad dokola to same. Cist to bylo pro me doslova utrpeni. Myslim, ze kniha by mohla byt klidne o polovinu kratsi. Davam hvezdu za odvahu a za ten konec. Zajimalo by me, jak to s autorkou pokracuje dal. Snad zije stastny zivot.
Po knížce jsem sáhla, protože mám ráda témata se skutečnými lidskými osudy. Nemůžu říct, že by se mi nelíbila, ale chvílemi mi přišla zbytečně rozvleklá a že se stále opakuje popis stejných situací dokola. Necelých čtyři sta stran mě přijde zbytečných, možná kdyby byl příběh napsaný na dvě stě stran, získal by víc na dynamičnosti. Ale je dobře, že se autorka o svůj příběh podělila a dala naději na vyléčení lidem, kteří bulimií trpí.
Vetsinou jsem ten, kdo oproti ostatnim hodnoti prisne.Proto jsem od knizky neocekavala vubec nic a byla jsem smirena s tim, ze ji ani nedoctu, vytykana zdlouhavost me desila. Docetla jsem. Od prvni stranky jsem byla do pribehu zatazena a knizkou jsem uplne zila. Nevim, jestli to bylo tim, ze jsem pred mnoha lety pricuchla k anorexii a tak jsem se do diany umela lepe vzit, ale za me fakt super a ani stranka tam podle me nebyla navic :)
Kniha měla jak dobré, tak špatné pasáže, konec jsem nedočetla, nicméně si cením toho, že šla autorka s kůží na trh.
Ne, že by mě to vůbec nebavilo, byly tam pasáže, které mě zaujaly, ale jinak téměř 400 stran, co by se daly smrsknout na polovinu a bylo by to jen lepší. Téma je pro mě citlivé a chápu, že je to zpověď ženy, která si to vše prožila. A právě proto dávám 3 hvězdičky, kdyby to tak nebylo, dala bych maximálně dvě.
Je to zcela jistě zajímavý pohled do nitra bulimičky, co se v ní odehrává, jaké má pocity a jaký vede vnitřní boj se sama sebou a démony.
Přesto, že je tato kniha o vážném tématu, autorka popsala svou závislost s nadhledem a humorem, který mě opravdu bavil a pobavil. A vůbec se tím nesnížila vypovídající hodnota knihy, naopak, myslím, že může těm, kteří trpí stejnou nemocí, pomoci v jejich cestě k uzdravení.
Tuto knihu jsem po několika stránkách odložila. Je to škoda, pokud by byla napsána jiným stylem, myslím, že by to mohlo být hodně čtivé. Příběh nebyl špatný. Ale bylo to všechno napsané tak divně, že se to prostě nedalo přelouskat.
Podle mě vyličovala příběh velmi poutavě. Zlouhavé mi to rozhodně nepřislo- myslím, že lidem trpícím ppp takhle kniha může být skvěle prospěšná, díky tomu, že vidí příběh člověka, který to dokázal, i přesto, že tolikrát spadnul!
Záznam 10 let blití a skrývání. Na mě moc dlouhé, ale zase jsem tam našla spoustu zajímavých informací a pohledů z hlavy bulimičky.
Deník bulimičky
Vtipně pojatá biografie bulimičky. Ani jsem nevěřila, že bych se mohla pobavit u knihy na téma "bulimie" ale vyprávění od autorky mi sedlo. Příběh je psaný od dětství až do současnosti a každá etapa jejího života a strasti které ji potkávají mě pobavily a zároveň nutily se zamýšlet nad tím jak bulimie dokáže člověku komplikovat život a nad čím vším musí uvažovat a jak se nemoci podřizovat. Styl psaní podobný Moranové kterou já mám velmi ráda.