Deník letušky
Marika Mikušová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/494835/bmid_denik-letusky-HGn-494835.jpg
4
30
30
Tahle kniha není jen o vtipných historkách z paluby a ze života dubajské letušky. To, o co se s vámi chci podělit, ještě napsáno nikdy nebylo. Prozradím vám totiž, co letušky dělají, když se pasažéři nedívají. O čem mají zakázáno si na palubě povídat a jaké je probouzet se pokaždé v jiné posteli. O sexuálním harašení a poslušnosti. Povím vám o extrémních situacích, kdy jde o život, a o tom, jaké je pracovat v atmosféře strachu pro jedny z největších aerolinek na světě. Dám vám tipy, jak uspět u pohovoru. Dozvíte se, co je na tréninku na dubajskou letušku zábavné a co je naopak noční můra. Jaké je pracovat s nejrůznějšími národnostmi a kteří jsou ti nejhorší pasažéři. Od cestování do těch nejlepších destinací až po psychické obtíže, chuť to vzdát a to, jak se létá v době covidu.... celý text
Přidat komentář
Mě se knížka libila , přišlo mi to jako upřímná otevřená zpověď člověka, který se snaží ukázat pravou tvář téhle práce. Bylo to zajímavé čtení a ubyhalo to . Já bych to rozhodně nedělala a po přečtení ty děvčata mnohem víc obdivuji . Určitě se pustím do dalšího dílu.
četla jsem už více knih od letušek a jedině u této jsem cítila negaci a že autorka tu práci nedělala ráda a snažila se ukázat spíše tu špatnou stranu . Na každé práci je něco .
Kdysi jsem se zařekla, že další knihu, co napíše letuška, už si nekoupím a číst nebudu...
Zase jsem neodolala. Musím ale říct, že ze všech těchto knih je tato asi nejlepší. Dozvěděla jsem se nejvíc informací o tom, jak to na "druhé straně" opravdu chodí.
Hezká knížka, kterou by si měl určitě přečíst každý, koho láká práce letušky. Za mě by klidně šlo vynechat některé pasáže o trávení, ale jinak super. Když jsem dočetla, bylo mi to až líto a doufám, že se brzy dostanu pokračování!
Moc ráda čtu tento typ knížek. Autorka vtipně komentuje jaké je to pracovat pro největší leteckou společnost na světe a že není vše zlato co se třpytí. Kapitoly jsou hezky rozděleny a jsou zde také popisovány destinace které měla možnost navštívit během svého povolání. Nejvíce se mi však líbilo popis jednotlivých situací které se mohou odehrát během letu, a jak se chovají různé národnosti. Až autorka vydá pokračování ráda si ho přečtu.
Bohužel jsem četla už ty předchozí knihy od jiných autorek a ty byly přínosnější, tady bych ohodnotila 3/4 knihy za zbytečné a nezajímavé. Vadilo mi přeskakování od jedné věci k druhé, nadpis a k tomu povídání na dva odstavce, autorka neustále upozorňuje na druhý díl, který si myslím, že ani nevyjde. Za mne doporučuji sáhnou po jiných.
"... Neustále si hlídat záda.A pusu...."
Celkem zajímavé vyprávění o tom co obnáší práce letušky (letušáka), výcviku, vztazích v posádkách, nekonečné únavě,hladu a nevyspání.
Zábavné příhody se střídají s nechutnými, svědčícími o nevychovanosti a nekultivanosti jedinců ze všech národů.
O předletových i poletových brífinzích,přetvářce a psaní hodnocení na své kolegy.
Jen by mě ještě zajímalo,zda všechny tyto nepříjemnosti vynahradí výše platu a těch pár volných chvil v různých světových destinacích.
Kniha popisuje obě strany práce letušky. Není to autobiografie, ale zajímavé vyprávění. Něco na způsob můj milí deníčku.
Knížek od letušek jsem četla víc (prostě mě baví, asi proto, že by to nebyla práce pro mě, ale tím víc mě baví o tom číst) a musím říct, že zatím v žádné nebylo tak podrobně popsáno, jaký je nátlak ze strany aerolinek, supervizorů, purserů... Ten nátlak, že všechno musí být dokonalé.
Dočtete se víc o práci letušky a míň o samotných destinacích, což mě bavilo.
Na čtení jsem se těšila a dávkovala si ho postupně. :-)
Doufám, že vyjde zmiňovaný druhý díl. :)
Deník letušky
Už podle názvu jsem byl připravený na to, že to nebude román v obvyklém slova smyslu, ale spíše jednotlivé příběhy. Autorka ale šla mnohem dále a čtenářům předkládá hrsti střípků děje a pocitů z cest, které na sebe někdy navazují a někdy ne. Nemůžu říct, že by mi to vyhovovalo.
Povolání letušky je náročná a stresující práce. Často těžká a nevděčná. To není žádné tajemství. A v tak multikulturním prostředí, jako mají nejmenované dubajské aerolinky, to je nesporně svého druhu peklo. Kdo s nimi letěl ale určitě potvrdí, že cestující to nepozná a dostává servis vysoko nad dnešním obvyklým průměrem. Aby to tedy někdo mohl dělat, musí být alespoň trochu srdcař. Autorka to povolání dělala několik let, ale mám pocit, jako bych už od samotného začátku knihy v textu cítil určitou vyhořelost a chladný přístup. Bez laskavé shovívavosti, kterou bych přece jen tak nějak čekal - pobyt v kabině letadla je zpravidla stresem pro obě strany a cestující nejsou na jeho zvládání nijak proškoleni. Myslím, že jeden díl mi stačil.