Deník panské
Octave Mirbeau
Nejčtenější dílo Octava Mirbeaua, spisovatele poznamenaného dobovým naturalismem a romantismem. Kniha byla vydána v roce 1900 a patří mezi nejreprezentativnější díla francouzského naturalismu. Záměrem autora bylo tepat měšťácké neřesti. Mirbeau zvolil úhel pohledu zdola, z pozice člověka ponižovaného a deptaného měšťáckou společností. Hlavní hrdinkou Deníku komorné je služka Celestina. Slouží panstvu bez naděje na lepší osud.... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 1925 , Beníško a JeřábOriginální název:
Le Journal d’une femme de chambre, 1900
více info...
Přidat komentář
Kopanec přímo doprostřed ksichtu pokrytecké morálky. U takřka haškovského příběhu o odsekávání penisu z kostelní sochy jsem si smíchy takřka krupl do textilu.
Doba v přelomu století a ve Francii se život mazlí jen s bohatými, ti ostatní musí zakoušet svody k nečestnostem, hříchu a k zločinnosti. Je to příběh, jak se mění charakter, když práce komorné nese svá rizika. Nevyužít těchto zkušeností pro bystrou Celest spolu s jejím partnerem, by škola života neměla ten správný akord pro dokonalou existenční výhru.
A tak to chodí, jednou dole, jednou nahoře...než budeš v merku někoho jiného.
Audio, příjemný poslech.
Po delší době jsem měla chuť na trošku lechtivé čtení....Nesplnilo očekávání. Knihu jsem xkrát odložila a ani nedočetla - nebyl důvod - nebyl tam žádný děj, který by jakkoliv gradoval.
Kniha nebyla zrovna můj šálek čaje, přitom mám historické romány ráda. Ale po valnou většinu příběhu jsem se nudila. Celestina mi byla nesympatická a trochu otravná. Mirbeau zrovna asi není autor pro mě, stejně jako Hugo. Znovu už bych knihu nečetla.
Jako sonda do dané doby to nebylo špatné. Dokonce si dovedu představit, že ve své době tato kniha vyvolala pobouření. V současnosti však žádné pobouření určitě nevyvolá. Ukazuje se jen, že doby se příliš nemění a pojetí ctnosti a poctivosti je stále překrucováno tak, jak se to dotyčným hodí.
Tato kniha mne příliš nenatchla. Z vyprávění služebné jsem očekával daleko víc než jsem potom nalezl. Pod pojmem deník jsem si vybavoval denní záznam o událostech v domě i životě. Na místo toho to byl občasný záznam smíšený se vzpomínkami na služby předešlé. Celkově průměrná kniha.
Autorovy další knížky
| 1979 |  Deník komorné |
| 1999 | Prchající okurka |
| 1918 |  Zahrada muk |
| 1924 |  Z deníku dcery prostitutky |
| 1923 | Kalvarie |
Celkem naivní a ne moc zajímavý příběh služky, která nastoupí do nového místa na venkov. Zajímá se o ni její pán, kterému manželství už dávno neklape, dostane však i zcela jinou nabídku. Kontrast venkova s městem.
Poslechnuto jako rozhlasová hra.