Deník – řekněte jim, že sametová
Martin Mejstřík
„To, že se vysokoškoláci stali rozbuškou procesu, který nakonec vedl ke konci čtyřicetileté komunistické diktatury, nebyla náhoda,“ říká bývalý studentský vůdce Martin Mejstřík. Studenti byli připraveni. Spojoval je odpor vůči všem absurdním projevům totalitního režimu. Mnozí již před listopadem 1989 trpělivě a statečně pracovali na tom, aby se do naší země vrátil fungující demokratický řád. Chtěli konečně žít normálním svobodným životem. Martin Mejstřík byl jedním z nich. Rozhodl se své zážitky z dob hluboké totality a následně porevolučních let předat nejen pamětníkům revoluce. Chce oslovit i mladé lidi, kteří možná právě díky otevřenému osobnímu příběhu lépe pochopí tragiku a bezvýchodnost komunistické ideologie, co reálný socialismus skutečně znamenal a jak se v něm žilo. Deník, který autor psal téměř patnáct let, není jen popisem událostí, je i upřímnou lidskou výpovědí. „Najdete zde téměř všechno o autorovi, velmi mnoho o studentských aktivitách před listopadem 1989 a nemálo věcí o sobě samých,“ shrnuje Martin Mejstřík. Součástí knihy je DVD, na kterém najdete zajímavé dokumenty z doby před revolucí i po ní. ... celý text
Přidat komentář
Tak tohle je skutečný deník. Martina dost respektuji, jak za jeho postoje v době revoluce, tak za jeho pozdější působení v politice. Dost dlouho mi trvalo, než jsem vlastně pochopil systém knihy. Tomu střídání příběhových rovin jsem dlouho nemohl přijít na chuť, nicméně, jak člověk pochopí a prokoukne systém knihy a je fanouškem historie, pak se do knihy začte a příběh revoluce jej plně polapí.
Tohle je ta pravá kronika 17. listopadu. Mejstřík knihu sepsal dřív, než se obecně vžily pojmy jako "privatizace při zhasnutém světle", i proto mohl být veřejně ocejchován za naivního pomatence. Čas mu dal za pravdu víc, než by mnohé z nás před lety vůbec napadlo. Sametová revoluce? Po téhle knize už jen Ukradená revoluce.
Takže - dočetla jsem. Téměř rok mi to trvalo, ale stálo to rozhodně za to! Jak jsem již řekla v komentáři napsaném v době, kdy jsem ještě zdaleka netušila, zda se mi vůbec podaří dojít na konec knížky, příběh je hodně členitý a složitý, točí se okolo tolika věcí! Motto knihy „Najdete zde téměř všechno o autorovi, velmi mnoho o studentských aktivitách před listopadem 1989 a nemálo věcí o sobě samých,“ - opravdu se podařilo. Vážně tu nejde jen o tu Sametovou revoluci, dokonce ani jen o studenty, kteří proti režitmu protestovali už před listopadem 1989. Jde tu o mnohem víc. Těžko to přímo popsat... ale myslím že fakt, že jsem nad knihou strávila takřka jeden rok, přičemž jsem třeba týden či dva knihu vždy htlala, pak ji nechala pár měsíců ležet ladem, abych se k ní nakonec zase vrátila... to už o něčem vypovídá. Například, M. Mejstřík, či spíše jeho vyprávění, mě přivedlo k snad prvnímu vážném přemýšelní o víře jako takové...
A byla jsem v podstatě příjemně překvapena záverečným pohledem autora na samotnou Sametovou revoluci... respektive, že - ač její přímý účastník, ji neopěvuje jako to bývá často zvykem, ale vidí a přiznává i ty horší stránky. Hlavně tedy ten fakt, že to asi nebyla úplně náhoda. A že ti studenti, kteří tedy nechali na Národní svoji krev, si to takhle rozhodně nepředstavovali - respektive, s něčím takovým vůbec nepočítali a mimo jiné - název Sametová třeba ani nepovažují za nejšťastněji zvolený.
I když, jakožko nepaměntník mohu jen těžko soudit, jak to vlastně tenkrát bylo....
Deník MM má skvělou atmosféru! Skrývá v sobě hodně věcí k zamyšlení. Rozhodně doporučuji, jen se připravte, na první sousto to nevstřebáte... Když ale vytrváte, o to víc vás pak možná knížka osloví....
Tuhle knížku mám rozečtenou už od Vánoc... člověk by řekl, že po tak dlouhej době už asi ani nemá smysl do dočítat, ale... Tahle knížka je prostě trošku něco jiného... je to autentická výpověď, sleduje tolik událostí, dějů, lidí... tu dětství, tu dospělost, tu revoluce, tu "M.", tu Kavárna, tu tohle a tamto... nejde slupnout na jedno sousto :) . Musím ji "vstřebávat" po kouskách... a i přesto, že Martinův příběh se se mnou táhne už několik měsíců, doufám, že jej nakonec přeci jen přelouskám... takové zvláštní kouzlo to kniha má...
Tahle kniha čtenáře dostane přímo do dění. Vedeno v několika časových a dějových osách (je to fajn proložit ty všechny zasedání příběhy z osobního života), ale nebojte po čase si na to zvyknete a fakt se to čte moc dobře. Za mě parádní kronika této velmi zajímavé doby.