Deník Ruth Maierové
Jan Erik Vold , Ruth Maier
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460046/bmid_denik-ruth-maierove-uNd-460046.jpg
4
24
24
Každodenní život židovské dívky v Evropě pod nadvládou nacistů Ruth Maier se v roce 1920 narodila do vídeňské židovské rodiny. Poté, co se v předvečer jejích 18. narozenin odehrála Křišťálová noc, nebylo už na co čekat – Ruth emigrovala do Norska. Nacistický teror ji však dostihl i tam, a tak byla deportována do Osvětimi. Její deníky spatřily světlo světa až ve 21. století a jsou víc než svědectvím doby: potkáváme v nich inteligentní ženu, jež zkoumá podstatu lidství a spravedlnosti i v těch nejtemnějších časech. RUTH MAIEROVÁ se narodila ve Vídni v roce 1920 do asimilované židovské rodiny. Otec pocházel z moravských Žarošic, kde Ruth a její sestra Judith trávily v rodinném kruhu letní prázdniny. V deníku o tom v červenci 1936 píše: „Jsme teď v Žarošicích. Je tu překrásně. Mám Žarošice raději než Vídeň. Cítím se tady doma. Budu psát. Teď se musím dívat. A nasávat do sebe všechnu tu krásu. Po návratu do školy to využiju a budu z toho žít. Jako velbloud z tukových zásob.“ Po tzv. Křišťálové noci, kterou ve Vídni prožívá v předvečer svých 18. narozenin, hledá útočiště v Norsku. 26. listopadu 1942 byla při masovém zatýkání Židů v Oslo zatčena a poslána do Osvětimi. Deník si začala psát jako dvanáctiletá školačka. Její důvěrná přítelkyně Gunvor Hofmo zápisky schraňovala padesát let. Dopisy, které Ruth Maierová odeslala z Norska, uchovala její sestra Judith v Anglii. Na základě osmi sešitů deníku a padesátky dopisů stvořil JAN ERIK VOLD strhující životní příběh, který je nejucelenějším literárním dokumentem, jaký v Norsku existuje o židovské osobě za druhé světové války. DENÍK RUTH MAIEROVÉ vzbudil při vydání v roce 2007 značnou pozornost a práva k němu se prodala do jedenácti zemí. Česko je nyní dvanáctou zemí, kde překlad norského originálu vychází. „Jedinečný objev. Píše zde osoba pronásledovaná; v žádném případě z perspektivy oběti, zde píše osoba vysoce nadaná, hladová po životě a vědění.“ Die Zeit „Její poslední deník, který dopsala dva dny po svých 22. narozeninách, nese nápis: ‚Nepálit!‘ Z dnešního pohledu můžeme být vděční za to, že se neproměnil v popel, neboť jde o lidské svědectví doby.“ The Independent... celý text
Literatura faktu Válečné Biografie a memoáry
Vydáno: 2021 , EdikaOriginální název:
Ruth Maiers dagbok, 2007
více info...
Přidat komentář
z hlediska odborného zpracování textových dokumentů (deníkové záznamy, korespondence ad.) i překladu vynikající práce, z hlediska obsahu nuda a šeď = nebo fakt někoho zajímají pubertální myšlenkové výlevy zhýčkané a namyšlené lesbičky, která neví, jestli být radši herečkou, malířkou nebo spisovatelkou? básně a obrázky jsou trapné, naivní a podprůměrné, a ani tragická smrt jejich autorky je nemůže pozvednout na jakoukoli uměleckou úroveň
Norský autor JAN ERIK VOLD zpracoval tuto knihu na základě deníků, které si vedla RUTH MAIEROVÁ a rovněž na základě dopisů, které posílala Ruth své sestře do Anglie. Kniha je rozdělena do 3 částí. První část tvoří DENÍKY Z VÍDNĚ (1933 – 1938), druhou část DOPISY SESTŘE DO ANGLIE (1939 – 1940) a třetí část DENÍKY Z NORSKA (1940 – 1942). Na začátku každé kapitoly je ve stručnosti shrnuto, o čem Ruth v denících (dopisech) píše.
Určitě je dobře, že tato kniha vyšla, protože jsou v ní zachycena historická fakta období před 2. světovou válkou a v období 2. světové války očima dospívající dívky a posléze mladé ženy, takže z tohoto pohledu mají velkou vypovídající historickou hodnotu.
Myslím si, že Ruth Maierová měla velký literární talent a z jejich zápisků jsem to pociťoval. Jejím snem bylo stát se mimo jiné spisovatelkou, chtěla napsat román a myslím si, že pokud by nezemřela v Osvětimi a dožila se vyššího věku, určitě by se proslavila svými knihami. V deníkových záznamech a dopisech se nachází také kratší příběhy a básně, které napsala a rovněž obrázky, které namalovala. Je udivující, jak velký rozhled a jakými myšlenkami se Ruth zabývá. Zaujaly mne například její názory na školství, na život, na válku aj. Líbily se mi její popisy Norska a Norů včetně různých zvyků, které dodržují. Ruth byla vášnivou čtenářkou, což se mi líbilo a rovněž pěkně kreslila.
Musím se přiznat, že některé informace, se kterými se Ruth svěřuje, byly pro mě překvapivé a vůbec jsem na počátku netušil, jakým směrem se budou zápisky ubírat. Některé popisy mne trochu unavovaly a zdály se mi opakující, ale následně jsem si uvědomil, že to k jejímu životu patří a Ruth měla potřebu psát o těchto věcech. Ruth také hodně píše o svých snech a rozebírá je..
V knize se nachází hodně černobílých fotografií, dokumentů, novinových článků apod. V knize se nachází Přemluva a Epilog, Poznámka překladatelky a Medailonek autora. V knize se nachází také poznámky pod čarou. Je vidět, že autor J. E. Vold včetně české překladatelky Kateřiny Krištůfkové odvedli kus dobré a poctivé práce, což oceňuji. Chválím také korektory za pečlivé zkontrolování textu. V textu jsem nenašel snad žádné pravopisné chyby nebo překlepy.
Kniha je poměrně obsáhlá. Myslím si, že kniha stojí za přečtení. Kniha mi připomínala svým zpracováním DENÍK ANNY FRANKOVÉ, ale příběhy hlavních hrdinek jsou pochopitelně odlišné a odehrávají se na jiných místech. Knihu hodnotím na 80 %.
Citáty, které mne oslovily:
Život je jako gramofonová deska. Nasadí se, přehraje, odloží!
Člověk musí v životě usilovat o krásu, dobro. Nesmí čekat, že k němu samy přijdou. Musí být na krásu připravený.
Je zvláštní, že smrt vidíme jen před sebou. Je taky za námi. Všechno, co se stalo před tvým životem, je smrt. Trpěls tehdy? Trpěl? Před tvým životem byla smrt. Zapamatuj si to. Kdo ti dokáže, že před tebou existoval život? Neber na sebe nic mrtvého. Vždycky konej něco nového. Dělej všechno sám od sebe. Nevěř neznámému. Věř sám sobě. Před tebou byla smrt, po tobě přijde smrt. Jenom ty jsi život. Žij! Žij krásně! Proměň svůj život v život s velkým Ž.
Chci být milována kvůli tomu, jaká jsem, jakou mám osobnost, ne kvůli tomu, že jsem mladá dívka.
Ohnout nás můžete, ale zlomit nás nedokážete… Židé putují.
Radši válku než Mnichov! Protože jednou válka přijít musí a já myslím, že čím dřív to bude, tím líp.
Se všemi svými myšlenkami jsi sama, se všemi svými touhami, sny. Navenek jsi pořád stejná. Usmíváš se, směješ se, mluvíš, ale jenom tak na povrchu. Tvůj skutečný svět je uvnitř. Proto se do veškerých Tvých činů dostává jakási dvojakost.
Nemá smysl nazývat se socialistkou a stýkat se jen s takzvanými „intelektuály“.
Nechápu, jak to lidé bez přítele nebo přítelkyně můžou vydržet. Ale nejspíš je to tak, že jen malí lidé a slaboši nedokážou být sami.
Nepíšu si deník proto, abych si zapisovala „reflexe“, zvěčňovala duchaplné myšlenky. Píšu, abych dala průchod emocím, které by mě jinak udusily. Abych se rýpala v ranách, a ty tak zůstávaly otevřené.
Začnou-li se lidé vzájemně vzdalovat, není nejmenší záchrany.
(SPOILER) Kniha mi vůbec nesedla. První deníkové zápisy jsou hodně dětské, později se změnily až v erotické tlachání ... opravdu zajímavé pasáže by se daly shrnout na cca 100 stránek. Líbily se mi fotky, zajímavé byly dobové výstřižky a dokumenty, to vše můj celkový dojem hodně vylepšilo. Ráda jsem si prohlédla i její obrázky. Ale zápisy z deníku a dopisy rodině byly mnohdy nezáživné a zdlouhavé.
Pro mě to byla zvláštní kniha. Deníkové zápisky jsou velmi podrobné, dokážete se tak vžít do Ruth, která to neměla vůbec jednoduché.
Za mě unikátní kniha pro všechny, kteří se zajímají o holocaust. Jedná se o vyprávění mladé dívky, které je velice autentické a nabízí pohled na situaci hned v několika zemích. V první řadě se ovšem jedná o deník, který si psala mladá dívka a tak je nutné ho brát.
O knize a výstavě viz https://vimeo.com/477756081
https://www.facebook.com/archyrodinymaier
Příběh Ruth, židovské dívky. Tato kniha je soubor jejích deníků a dopisů, které napsala během druhé světové války. Narodila se v roce 1920 ve Vídni, během války se dostává do Norska, kde zůstává sama, bez rodiny. Osudný je jí 26. listopad 1942, kdy je zatčena a poslána do Osvětimi.
Díky jejím deníkům ji dobře poznáváme od malé slečny až po dospělost. Vidíme tu, co se jí honilo hlavou, co pro ni bylo, v jakém období, důležité. Jak se vyvíjela, jak se měnily její myšlenky a pocity. Porovnání bezstarostného života během dospívání, s životem během druhé světové války, bylo opravdu až děsivé.
Opět si člověk při čtení uvědomí, jak hrozná doba to byla. Ta nenávist a agrese vůči Židům, kteří s tím nemohli vůbec nic udělat. Je to nepředstavitelná bezmoc a opravdu smutné čtení.
V této knize nečekejte informace o válce, ale hlavně osobní myšlenky Ruth, jak se cítila a kam až může člověka dohnat život, když je sám a netuší, co bude dál.
Na zápiscích je znát, že měla Ruth literární talent. Používá zde krásné věty, zajímavé úvahy, skvěle je tu vykreslena atmosféra té doby. Celkově se mi to dobře četlo. Kniha je navíc doplněna fotografiemi a zároveň i ilustracemi přímo od Ruth.
Nečekejte žádnou velkou akci, ale pomalé přemýšlení nad životem, nad válkou, nad aktuální situací. Mám ráda knihy podle skutečných událostí, tady to již více skutečné být nemůže.
Smutný příběh z doby, na kterou bychom neměli zapomínat.