Deníky
Leonardo Da Vinci
Malíř, sochař, konstruktér, matematik, filozof, vynálezce, architekt, anatom a přírodovědec – da Vinciho talent se zdá být nekonečným. Tento nový výbor z jeho místy záhadných až nepochopitelných poznámek překypujících nepředvídatelnou představivostí je ideální k seznámení se s tajemstvími Leonarda da Vinciho. Ti, kdo jej znají jako slavného tvůrce Poslední večeře a Mony Lisy, budou tímto brilantním svědectvím o jednom z největších myslitelů západní civilizace ohromeni a pohlceni.... celý text
Biografie a memoáry Historie Umění
Vydáno: 2010 , Československý spisovatelOriginální název:
The da Vinci Notebooks, 2005
více info...
Přidat komentář
Leonardo da Vinci nám může zosobňovat lidské možnosti a přivést nás k zamyšlení nad naším vlastním potenciálem. Ale toto dílko ne. Jedná se převážně o poznámky spojené tématem, které byste získali pří zapsání "váš zájem" a "citáty" do google vyhledavače. Ano, byl to génius. Ano, líbí se mi jeho pohled na svět a badatelský přístup. Některé myšlenky o stáří, přítomnosti, klamech, mechanice a fyziologii jsou zajímavé, ale kniha jako taková je absolutně příšerná.
„Vyhni se studiím, jejichž smysl umírá s tím, kdo je vykonal.“
(Jestli se stanu akademikem, pověsím si to nad pracovní stůl.)
Zvláštní, nahlédnout do Leonardových různorodých a často překvapivých myšlenek; zjistit, co se mu honilo hlavou. Odpovídá si třeba na otázky, proč je moře slané a proč se hory zdají modré; zkoumá, jestli fosilie ryb a lastury, které nachází v horách, mohla tak vysoko zanést biblická Potopa; tráví svoje večery pitvami mrtvol stažených z kůže a jejich zakreslováním; pozoruje hvězdy při svíčce, aby mohl studovat optické jevy... Kromě toho se zapojuje do dobových polemik, která z uměn je nejušlechtilejší: „Ó básníku […], nazýváš-li malířství němou poesií, může malíř nazvat poesii slepým malováním.“ Ukazuje se jako milovník zvířat a laskavý člověk, ale zároveň zarytý samotář oddaný umění, vědám, studiím. Provádí triky s čísly (zkoušela jsem je, vážně vycházejí :)), píše bajky, řeší, jak dýchat pod vodou, ba dokonce vytváří i něco na způsob cestopisných črt:
(o Kypru) „ [...] Je zde bezpočet bárek, některé ztroskotané a napůl pokryté pískem, jiným trčí záď či příď, tu je kýl a tam žebroví. Zdá se, jako by měl nastat soudný den a všechny ztroskotané lodě by měly být vzkříšeny, tolik jich pokrývá celé severní pobřeží […].“ (Vzkříšení vraků – fascinujícně výstřední.)
„Deníky“ by se měly jmenovat spíš „poznámkové sešity“, protože právě to je žánr, který Leonardo psal. Název, který nakladatelství zvolilo, trochu zavádí. Navíc je vydání od ČS samozřejmě jen výbor z Leonardova celoživotního díla (třeba kompletní anglické vydání má 600 stran), takže čtenář musí spoléhat na to, že pořadatelé nevynechali nic obzvlášť zajímavého. (A oni vynechali. Marně jsem se těšila na zápis o tom, jak malý Leonardo v dětství zachránil život krtkovi.) To je ale v zásadě subjektivní problém, který mám s výbory. Mnohem horší je fakt, že paní D. Vránová překládala Leonarda nikoli z originálu, ale přes angličtinu (ach bože, kam se to česká knižní kultura dostala?) a že zřejmě není schopná použít vlastní jména osob a míst, aniž by je zkomolila nebo alespoň špatně vyskloňovala. O gramatice a interpunkci nemluvě. Jak jsem zjistila později, Leonarda přeložil i Jaroslav Pokorný (pod názvem „Nápady“), takže pokud někdo váhá, po kterém vydání sáhnout, tohle nedoporučuji, zato J. Pokorný je sázka na jistotu.
+ zajímavé myšlenky, pohledy, postřehy, návody, životní zvraty
- zdá se mi, že je to jen pouhý, chatrný, výpis z Leonardových deníků
Zaujímavé, no krátke a možno trochu otesané. Niektoré témy by som rozvil, iné odstránil. Predsa len, Leo si zaslúži niečo viac, než výcuc z výcucu z výcucu jeho života.
Knihu jsem zakoupila v záchvatu pochopitelné zvědavosti,no páni,kdo by nechtěl vědět,co se honilo hlavou takovému géniovi,jakým bezesporu Da Vinci byl? Paradoxně jediné,co mě snad na knize obohatilo,bylo pár prvních stránek,které se zabývají Leonardovým stručným životopisem. Zbytek knihy bych spíš nazvala Příručkou mladého technika,nebo výtvarníka.
Přečetla jsem,pošlu dál :)
Knížka je to bezpochyby zajímavá, ale čekala jsem něco víc než návod na to, jak správně malovat. Malá knížečka, která mi dala pořádně zabrat a popravdě? Ani mě nebavila... 2* a to jen kvůli kapitole Morální ponaučení a Studie o životě a zvycích zvířat.
Knizka, ktera pomuze poznat velikana dejin z vice stran. Nektere uvahy jsou hodne zajimave, treba proroctvi.
V podstate niet co hodnotit, su to len poznamky asi popri jeho kresbach. Obcas zamyslenia na rozne temy. Urcite nie ako sa uvadza v anotacii, ze toto by nejakym sposobom malo dokumentovat a dokazovat daVinciho genialitu :) Zaujali ma jedine asi povery o zvieratach, ktore pravdepodobne ako symboliku pouzival aj na obrazoch. Celkovo povrchne zlepena knizocka, precitana za hodinu!!
Není pochyb o renesančnosti Leonarda. Stejně tak nelze pochybovat, že byl géniem, který dalece vybočoval z řad svých současníků. Tak to u géniů ostatně bývá. A tahle útlá knížka plná jeho myšlenek je sice výborem, ale za to tématicky a myšlenkami bohatým a stále živým. Jednohubka, která dokáže pobavit (bajkami), poradit (hlavně pro malíře, kreslíře), poučit (co do přírodovědy, filozofie i života) a nahlédnout do jednoho z největších mozků lidských dějin.
Co by člověka, kterému byla kresba a malba vždy trochu cizí, obdivuji Lea především pro jeho další díla na poli vědeckých, čemuž se Deníky také z valné části věnují. Co mě trochu mrzí, je absence Leových nákresů, k nimž se některé obsažené myšlenky vztahují (navíc jsou tyhle nákresy obecně známé a dostupné, ale ne vždy se chce člověku během četby hledat).
Velice zajímavá knížka plná, velice zajímavých myšlenek jednoho neuvěřitelného génia.....
Po knize jsem sáhla, jelikož Da Vinci je má oblíbená osobnost. Deníky jsou krásná kniha, která má hlubokou myšlenku a nad zápisky člověk přemýšlí ještě dlouho po té, co knihu dočetl.
Ráda čtu deníky slavných osobností, proto jsem sáhla po téhle knize. Nejsou to přímo zápisy, ale umělcovy poznámky, výňatky ze zápisů a jiné různé postřehy. Kniha se mi líbila a velmi dobře se mi četla.
Knihu jsem si koupila a rozhodně jsem neudělala špatně. Kniha je plná skvělých myšlenek, hlavně co se týče umění. Prostě výborná kniha. :)
Právě čtu a nemohu si vynachválit. Mým zlozvykem je podtrhávání zajímavých myšlenek. A jak už to tak bývá u zajímavých knih, jednu stránku mám skoro celou žlutou. Knihu můžu jen doporučit i neználkům umění.
Obvykle podobné knihy nevyhledávám, ale půjčila mi ji sestra. Kniha rozhodně není román, spíš ji beru jako krátkou encyklopedii. Nejvíc se mi líbily jeho filozofické úvahy a fakta o přírodě :-).
A občas jsem se i pobavila:
Není možné vymyslet zvíře tak, aby se nepodobalo jinému zvířeti. Avšak, chcete-li, aby zvíře podle vaší fantazie - řekněme drak - vypadalo přirozeně, použijte hlavu mastifa nebo loveckého psa, s očima kočky, s ušima dikobraza, nosem chrta, obočím lva, spánky starého kohouta a krkem vodní želvy.
Tato knížka je jedna z mála, která mi zůstane v knihovně. Je krásně napsaná a popisuje krásně život Leonadra da Vinci. Mám jich více,ale tahle je psaná doopravdy výborně. Čte se výborně. Ano je to do určité míry psáno jako soubor dat a událostí, ale je to psáno čtivou formou. Každopádně za sebe doporučuji.
David
Autorovy další knížky
2010 | Deníky |
1982 | Nápady |
2007 | Leonardův skicář |
2000 | Italské renesanční novely |
1994 | Úvahy o malířství |
Název je matoucí. Knížka obsahuje úvod s nepříliš zdařilým životopisem umělce a z jeho deníků pouze výběr uspořádaný tematicky. Vytržení z kontextu datace a okolností vzniku zápisů značně snížilo jejich výpovědní hodnotu. Není tak zřejmé, zda například technické návody k tvorbě a efektům získal výtvarník jako učedník od svého mistra, nebo si je zapisoval postupně na základě svých zkušeností.