Denník Anny Frankovej
Anne Frank
Annelies Marie Franková (12. června 1929 - březen 1945) v roce 1933 s rodiči uprchla z Německa do Amsterodamu, kde se rodina od roku 1942 skrývala v půdním bytě. Dospívající Anne psala od 12. června 1942 do 4. srpna 1944 deník. Po prozrazení skrýše byla rodina odvezena do koncentračních táborů v Německu, přežil jen otec. Anne zahynula v Bergen-Belsenu. Po válce otec deník vydal, byl přeložen do mnoha jazyků a zdramatizován. Toto české vydání obsahuje poprvé nově nalezené a dosud nepublikované stránky.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 1996 , Archa (SK)Originální název:
Het Achterhuis / Anne Frank Tagebuch, 1947
více info...
Přidat komentář
Je opravdu škoda,že Anne válku nepřežila, mohla se z ní stát proslulejší spisovatelka. Musela být opravdu moc nadaná, když napsala něco takového už jako dítě. Moc smutný osud.
Hned teď se seberte , běžte do knihovny , do knihkupectví , nebo klidně kupte hned přes internet . Tohle je povinnost ! Viděla jsem film ,nemohla jsem dýchat . Četla jsem knihu , nemohla jsem dýchat . Nic jiného psát nebudu , prostě si ji přečtěte.
(SPOILER)
Můj učitel na dějepis řekl, že vypadám jako ona
A já bych opravdu chtěla být jako ona
mrtvá
Hodně vyspělá zpověď s přihlédnutím na věk samotné autorky deníku. Tyto zápisky jsou neskutečně upřímné, odvážné i depresivní, uvědomělé, smutné, zamilované a naivní. Ale hlavně jsou plné naděje, kterou Anna a její rodina ke konci pociťovala vzhledem k událostem. Naděje, která se zdála být skoro hmatatelná... Skoro.
Dětská naivita v kontextu krutého konce. Tomu se říká život. A ten popsala Anne výborně.
K obsahu se jistě není třeba vyjadřovat, jen bych chtěla pochválit audioknihu v podání Věry Slunéčkové.
Již poněkolikáté se mi potvrdilo, že některé knihy k Vám prostě musí přijít ve správný čas - a já se v tomto případě opět o pár let sekla. Nicméně si myslím, že do seznamu povinné četby nepatří tohle dílko jen tak. Povinnost.
Četla jsem knihu jedním dechem, jako malá třináctiletá holka, před 17 lety. Zanechala ve mě tak hluboký dojem, že si ji pamatuji dodnes.
Nikdy jsem nebyla jako spousta lidí do druhé světové války, ale když jsem Deník zahlídla v knihovně, neodolala jsem. V budoucnu bych chtěla navštívit ten pověstný dům Anne Frankové a přečíst si její myšlenky by před prohlídkou nebylo na škodu.
A tak jsem se ponořila do zápisků, kdy Anne popisuje své měnící se okolí a svoje pocity. Pro milovníky historie tato kniha není, protože Anne historické dění moc nemapuje a spíše se zaměřuje na svoji rodinu, školu a sama na sebe. Z naivního a jak Anne popisuje, povrchního děvčete, se stává více hloubající a frustrovaná žena. Bylo vidět, že Anne se z věcí kolem hodně vypisovala, ten zmatek, zlost nebo třeba i pokora jsou ze stránek přímo cítit.
Nějaké zápisky byly trochu únavné, například, při popisu šarvátek, co se mezi dvěma rodinami děly. Z Deníku mám ale vcelku pozitivní dojem, přestože pár much by se našlo.
O deníku jsem slyšela hodně a měla jsem v plánu si ho sama přečíst. K četbě jsem se ale nemohla ,,dokopat'', protože jsem asi měla pocit, že už příběh Anne znám a přečtení není úplně nutné. Avšak po navštívení Domu Anne Frank v Amsterodamu jsem si deník ihned koupila a pustila se do čtení. A jsem za to opravdu ráda.
Při čtení některých pasáží se může kniha jevit jako obyčejný deník malé holky, která si zapisuje svoje trable spojené s jejím věkem. Jiné pasáže vám však připomenou, co dívka prožívala a v jakém světě musela žít.
Určitě kniha, kterou by si měl každý přečíst.
Forma deníku mi nevadí, avšak tato kniha mě nudila často zbytečně natahovanými pasážemi. Jako deník,který vypráví o podmínkách žití v Zadním traktu je to pěkně napsané, od tak mladé slečny v této době a situaci.
Příběh samotný je zajímavý, ale styl, jakým je tato knížka napsána, mi nevyhovoval. Příliš zdlouhavé a až moc do detailů popsané události obyčejného každodenního života. Ze začátku zajímavé, ale ke konci se mi zdálo, že se to částečně opakuje.
Nemá smysl to nějak komentovat. Pravdivý deník, který by si měl každý přečíst ne jen na základě povinné četby.
To je prostě srdcovka... Tak znamy, smutny, pravdivy pribeh musí každý, kdo to myslí vážně s literaturou faktu, přečíst.
Samotný příběh je opravdu skvělý a srdcervoucí, ale bohužel většina kapitol mi přišla nudná a nezajímavá.
Nedočteno. Deníkovou formu psaní mám ráda, ale po přečtení půlky knihy a prodlužování výpůjční doby v knihovně, jsem to vzdala.
Tohle byla opravdu silná kniha a já se přiznávám, že nevím, jak ji hodnotit.
Nebýt povinné četby, knihu bych si pravděpodobně nepřečetla. Byla by to opravdu škoda.
Anne byla na svůj věk neuvěřitelně chytrá. Bylo vidět, jak doba, ve které žila ovlivnila její dospívání a vlastnosti.
Hodně mě překvapil její vztah s matkou.
Na to, že to psala v takovém věku, popsala zadní dům neuvěřitelně. Stejně jako lidi v něm.
Na to, že je to kniha s vážným tématem, se četla velmi dobře.
Autorčin příběh je smutný a dojemný. Kniha mě rozplakala.
Těžko se mi četla, když člověk ví, jak nevalně to skončí...ale rozhodně to stojí za to. Doporučuji...
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) deníky zfilmováno Anne Frank, 1929-1945 dospívání autobiografické prvky Nizozemsko Amsterdam, Amsterodam holokaust, holocaustAutorovy další knížky
1956 | Deník Anne Frankové |
2020 | Povídky a příhody ze zadního domu |
2022 | Souborné vydání |
Z deníku je velmi zřejmé, jak lidsky dobrá, nadaná, chytrá a dobře vychovaná dívka Anna byla. Kombinace vyspělých úvah a zároveň určité dětinskosti podtrhuje celou smutnou ironii osudu... Četbu bych doporučila v teen letech, myslím že to kniha nejvíce zasáhne. Pokud jste to ale nestihli, jako já, určitě neváhat v žádném věku. Příběh je hodnotným dobovým svědectvím.