Denník Anny Frankovej
Anne Frank
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/244980/bmid_dennik-anny-frankovej-hr4-244980.jpg
4
3447
3447
Trinásťročná Anna Franková sa spolu s rodinou počas druhej svetovej vojny dva roky ukrývala v zadnej časti jednej budovy v Amsterdame. Tesne pred koncom vojny však padla za obeť nacistickému režimu. Anna si zapisovala udalosti od 12. júna 1942 do 1. augusta 1944 a zaznamenala všetko, čo sa okolo nej dialo, aj jednotlivé dni v úkryte. Keď v marci 1944 v Oranžskom rádiu počula výzvu občanom, aby poskytli svoje zápisky do zbierky na historické účely, svoje poznámky začala prepisovať do knižnej podoby. Stihla prepísať podstatnú časť pôvodných listov. Zápisky sa končia textom, ktorý Anna zaznamenala iba pár dní pred tým, ako ju aj jej rodinu našli vojaci a odvliekli do koncentračného tábora. Zápisky sa však zachovali a po vojne sa o ich knižné vydanie zaslúžil Annin otec Otto Frank, ktorý jediný vojnu prežil.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2015 , Slovart (SK)Originální název:
Het Achterhuis / Anne Frank Tagebuch, 1947
více info...
Přidat komentář
"Jezdit na kole, tancovat, pískat, vidět svět, cítit se mladá, vědět, že jsem svobodná – po tom já toužím. A přece to nesmím dát najevo."
Síla knihy opravdu tkví v její autenticitě, upřímnosti, v intimním pohledu do duše vnímavé mladé židovské dívky skrývající se před nacisty. V tom, že nečteme vyprávění o Anně ani její vzpomínky na válku a holocaust, ale čteme její skutečné deníkové zápisky pořízené v době, kdy svět zešílel. Popisuje nám realitu tehdejšího života, své obavy, touhy i své naděje v to, jaký bude svět po válce a jakou roli v něm sehraje ona.
Anna nás informuje, že spojenci postupují a že věří, že by v září už konečně mohla jít znovu do školy. A nás čtenáře, návštěvníky z budoucnosti, tíží trpké vědomí o tom, co se stane poté, až skončí poslední zápis v červeném kostkovaném deníku, a slzy do očí nám vhání vnitřní obraz citlivé mladé dívky umírající na hlad a nemoci v chladné temnotě koncentračního tábora.
Děsivý i když pravdivý příběh. Popravdě čekal jsem konec jiný. Bohužel. Při čtení deníku skoro pořád mrazí. Je to jedna z mála knížek co mi zůstane v knihovně.
David
PS: doplním tu i interaktivní pohled na jejich úkryt, kde se schovávali. Odkaz je na webové stránky nadace Anny Marie Frankové.
http://www.annefrank.org/nl/Subsites/Amsterdam/Tijdlijn/Oorlog/1942/#
interaktivní pohled do domů kde se ukrývali:
http://www.annefrank.org/nl/Subsites/Home/Virtueel-huis/#/map/
Odkaz na Gogle play aplikaci Anne's Amsterdam
https://play.google.com/store/apps/details?id=com.repudo.tours
Milá Anno !
Veškerá slova jsou zbytečná.Udivuješ svou otevřenou odvahou.Chci být jako Ty,alespoň trošku.Dívat se občas na sebe Tvýma očima.Budeš mi chybět.Je mi líto,že jsi nemohla napsat ještě pár sťastných stránek.Tvůj sen se mimo jiné splnil.Tvůj deník se prodáva,napsala jsi to tak dobře,že mnozí pochybovali. Anne vidím Tě tak jasně a kvůli Tobě i sebe lépe.Tak děkuji.
Anne mi je nesmírně sympatická tím, že prožívá ty samé nálady a problémy jako současné dospívající dívky - střety s rodiči, chlapci, sourozenci - některé problémy jednoduše přetrvávají navzodry různým dobám...
Jak už zde někdo trefně podotknul, v Deníku lze také pozorovat Annin vývoj: zkoumá sama sebe, svoje pocity, uvažuje, pozoruje se a je daleko přemýšlivější než leckterý dospělý člověk, což je tolik obdivuhodné. Nadaná, vtipná, cílevědomá... Úžasné mi přišlo také její vnímání role ženy ve společnosti - opravdu neuvěřitelně vnímavé 13leté děvče, navzdory vrtochům, které puberta přináší.
Asi nejvíce ve mě trnulo, když psala o svých plánech do budoucna. Z těch řádků je neuvěřitelně cítit, jak moc se jí chtělo žít, být spisovatelkou a něco dokázat, nebýt pouhou hospodyní...
Zároveň si lze udělat obrázek o válečném strádání, nutně přicházejících ponorkách, všudypřítomném strachu a nejistotě, které jsou u čtenáře znásobeny tím, že deník je autentický... RIP, Anne...
Kniha mně překvapila, ale zřejmě z jiného úhlu pohledu než ostatní. O statečnosti mladé dívky a její rodiny ani nemluvě. Spíše tím, jak dokazuje, že dívky podobného věku jsou bez ohledu na dobu a okolnosti v mnoha ohledech stále stejné. Bavilo mně to, že Anna řešila stejné problémy jako dnešní dívky, byla upřímná, snad občas trochu rozmazlená a stále hledající svou identitu. Také je zajímavé, jak s postupem času dospívala a vytříbila své názory. Její často až velmi optimistická a energická povaha mně často při čtení nutila k myšlenkám na svůj život, na to, kolik smělých plánů a odvahy v sobě měla, na to, jaké možnosti máme dnes a nedokážeme toho využít. I přes její mladý věk si jí velmi vážím.
asi v půli knihy jsem se podívala i na film... tak moc se mnou zahýbal, že jsem od té doby měla problém knihu dočíst, aniž bych se nerozplakala i nad těmi nejobyčejnějšími věcmi... v mém srdci odteď bude žít vzpomínka na Anne Frank...
Možná mě za to ukřižujete, ale tato kniha se moc nelíbila. Připadala mi taková zdlouhavá, a nic moc se tam nedělo. Přečetla jsem ji jenom silou vůle do čtenářského deníku. Omlouvám se ale tato kniha mi vážně moc nesedla.
"Chci být k užitku a pro radost lidem, kteří žijí kolem mne, a přece mě neznají. Chci žít dál i po své smrti." A presně to se ti povedlo Anne. Nad touto knihou se člověk musí zamyslet. Anne byla úžasná osoba, tak chytrá, bystrá a moudřejší než jakýkoliv dospělí člověk. Mohla z ní být geniální spisovatelka... I když se jí v podstatě stala.
Krásný, smutný příběh, při kterém cítíme každodenní strach a napadají vás tisíce otázek.
Před literárním talentem 13-ti leté holky smekám a neskutečná škoda, že svůj talent nemohla ukázat v další knize.
Krasný styl psaní, slovní zásoba, která je na tak mladou slečnu dosti obdivuhodná a příběh, který je zajímavý a zajisté chytne a nepustí. Tedy alespoň u mě to tak bylo, od knížky jsem se nemohla odtrhnout. S Annou jsem se smála i brečela, obdivovala jsem statečnost její i jejích spolubydlících v zadním domě. To jak Anna neztrácela naději, doufala, to jak byli vždy všichni nadšení, když se dozvěděli něco pozitivního o průběhu války. Byla by z ní určitě skvělá spisovatelka. A je škoda, že byli prozrazeni až ke konci války, když vydrželi tak dlouho! Kéž by tato kniha byla povinnou četbou na ZŠ.
Jako zákeřná nemoc, perete se, bojujete ze všech sil a když už se zdá, že zvítězíte - v ten okamžik radosti - vás sejme. Stejně tak Anna se svými blízkými. Moc hezky sepsané dny v "podzemí", Anna neztrácela nadhled a naději, to se mi líbilo. Měla neskutečný talent, který díky deníku žije dál.
Jedna z nejznámějších knih zabývající se tématem 2.světové války a holokaustem.
Nelehké období strachu, nenávisti ale i odvahy a nezdolné vůle nepodlehnout a vytrvat, viděno očima dospívají dívky.
Kniha je zajímavá i z psychologického hlediska.Můžeme vidět jak soužití několika lidí různých povah a názorů , v malém uzavřeném prostoru, ovlivňuje jejich psychiku.
Bohužel jak všichni víme, příběh nedopadne dobře a zrůdnost lidí si opět vybere svou daň.
Říkám si, jak nespravedlivého je to, že Anne zemřela. Myslím, že její deník je opravdu skvělá četba a určitě mu dávám pět hvězdiček.
Anna Franková byla velice talentovaná a věřím tomu, že kdyby svůj pobyt ve vyhlazovacím táboře přežila, zcela jistě by se stala uznávanou spisovatelkou. Ve 14-ti až 15-ti letech měla úžasnou slovní zásobu a některé slovní obraty byly takřka fascinující.
Je smutné, že Anna umřela. Věřím, že by z ní jednou byla skvělá spisovatelka. Ze začátku, kdy byla ještě taková ta pubertální holka se mi deník moc nelíbil. Přišla mi nafoukaná a hloupá a neustále opakovala jak ji nikdo nemá rád a všichni jsou proti ní. Jenže pak se měnila a mě její zápisky čím dál víc bavily. V mnoha věcech jsem s ní naprosto souhlasila a chápala ji. Ano muselo to pro ni být hrozné a já si to nejspíš nedokážu ani představit, ale stejně jsem jí rozuměla. Došlo mi, že já taky byla takhle hloupá a pubertální a teď už si to uvědomuji a jsem rozumnější. I když občas udělám chybu......
Jen mě mrzí, že jsem věděla jak to s ní skončí. Moc by mě zajímalo jak bych knihu a její konec brala. Teď to bylo tak trochu honba za tím, kdy už se to stane a jak se to stane.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) deníky zfilmováno Anne Frank, 1929-1945 dospívání autobiografické prvky Nizozemsko Amsterdam, Amsterodam holokaust, holocaustAutorovy další knížky
| 1956 |  Deník Anne Frankové |
| 2020 | Povídky a příhody ze zadního domu |
| 2022 | Souborné vydání |
Ten příběh je navzdory všemu tak plný života. Prostřednictvím deníku zažíváme vývoj Anny od 13letého dítěte po 15letou skoro dospělou ženu se spoustou životního elánu a cílů a plánů a smutně si uvědmujeme s pohledem na datum deníkových záznamů, že stačilo jen málo a ona by své plány mohla začít svobodně uskutečňovat. Dnes sice pořád s hrůzou pohlížíme na počty obětí holocaustu, ale možná už méně myslíme na to, že každý ten člověk měl svůj příběh, své tužby, lásky, plány a cíle. Pohled do života Anny nám to umožňuje a v tom spočívá síla této knihy.
Dovětek: nečetla jsem žádné komentáře ke knize ani před ani po přečtení, až poté, co jsem odeslala svůj komentář a je vidět, že většina z nás ten příběh prožívá stejně...