Děravý úřad
David Langford
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/54123/bmid_deravy-urad-0Bc-54123.jpg
4
25
25
Pašovat plutonium ze střediska nukleárního výzkum je překvapivě snadné. Potíže přijdou, až ho chcete zase vrátit zpátky. Děravý úřad je atomová fraška, jejíž autor kdysi pracoval v mírně radioaktivní záři britského jaderného průmyslu. Kniha je skvělou satirou zevnitř. Nešťastný hrdina, vědec Roy Tappen, jako by se ocitl přímo v černé komedii, když mu "neškodná" krádež kousku kancelářského nábytku nadělí domů vlastní zásobu jaderných zbraní. Následuje řetězová reakce veselých eskapád, kdy se jedna katastrofa vrší na druhou a dohání stále zoufalejší Tappena na hranice science fiction, když se z té kaše snaží najít cestu.... celý text
Literatura světová Humor
Vydáno: 2003 , TalpressOriginální název:
The Leaky Establishment, 1984
více info...
Přidat komentář
Čistá esence suchého anglického humoru kořeněná štědrou dávkou ironie. Moc nadějí jsem knize nedával, ale je skvělá.
Kdo četl Jak nevyloupit banku nebo Jak neuloupit smaragd, a napadlo ho, jak by příběh vypadal v anglické verzi, zde má odpověď.
Nebojím se všechny tři knihy dát na roveň.
Na tuhle knihu jsem narazil úplně náhodou. Je vtipná a plná absurdního humoru. Pět hvězdiček nemá jen za to, že občas je trochu až moc přitažená za vlasy.
Tak to se mi fakt nestává často. Na tuhle knihu jsem se opravdu těšil. Mám rád Zeměplochu, Trpaslíka i Stopaře. O téhle knize řekl Terry Pratchett, že by ji sám nenapsal líp. Námět se mi hodně líbí: Roy Tappen je vědecký pracovník v britském středisku nukleárního výzkumu. Což zní zajímavě, ale doopravdy je to byrokratický chaos plný nesmyslných bezpečnostních předpisů, a většinou naprosto neschopných pracovníků, čekajících na páteční odpoledne.
I recenze tady jsou pozitivní. Cokoliv z toho samo o sobě může slibovat zajímavou knihu. Ale přes to všechno mi ta kniha prostě vůbec nesedla. Nějak jsem se asi nedokázal naladit na Langfordův vypravěčský styl. Myslím, že kdyby mi někdo vyprávěl některé pasáže z knihy, tak bych okamžitě běžel do knihovny. Ale tady mi to až do konce knihy prostě nějak nenaskočilo. Podobný pocit jsem měl u Hlavy XXII, ale tam jsem se po pár kapitolách hned chytil a naopak Hlavu považuji za naprosto skvělou. Omlouvám se tedy za komentář, který může u fanoušků vyvolat podobnou nepříčetnost, jako když jim někdo řekne, že nevolí Karla.
Nebudu mít tak dobrý komentář jako Mayanea, což je hlavně zapříčeněno tím, že nechci. Jak bych taky mohl mít lepší humor, než to, co zde předvedl Langford ? Ne, nejenom že je to vtipnější než Terry Pratchett (tuhle knihu jsem našel, když jsem hledal Zeměplochu podle jména autora - a našel ho jako autora předmluvy), i když to je hlavně proto, že je zde jakoby veškerý humor Zeměploch koncentrovaný do pouhopouhých 200 stran.
Musel jsem číst velice pomalu, opatrně si užívat vtipy, narážky, pop-kulturní reference a těžko říct, co bylo nejlepší, ale jako celek to působí jako jedna velká jízda. Desítky vtipů na každou stránku, taková dobrá forma přehrávání a křečovitého humoru. Tím spíš pomáhá k popsání šílené byrokratické záležitosti / ích.
Velice podobné humoru v Červeném trpaslíku (nebo ještě lépe - knize Neschopnost).
Humor vykoupaný v Earl Greyi s mlékem (samozřejmě pouze s dvěma kostkami cukru a trvanlivostí asi tak osmnácti doušků místo čtyř) a podrobený sušenkami se na vás sype skoro z každé stránky.
JEVÚL (orig. NUTS) je skutečně výstižná zkratka. Jenom se mi zdá, že Roy Tappen není zas takový vůl, jako všichni kolem něj, i když má taky své (jistě ozářené) mouchy. A kolik toho způsobí jedna stará registratura, tomu by snad nevěřila ani Její Veličenstvo královna.
Není to zrovna můj šálek čaje, ačkoliv se jedná o útlou knížku, trvalo mi poměrně dlouho ji dočíst. Ale obsahuje skvělé nápady a popisy reality. Jenom doufám, že pokud to takhle funguje na více místech, tak nám jaderná apokalypsa nehrozí.